Miluji klasické české pohádky.Už jako malá jsem je ráda četla, kde jinde(tedy kromě slabikáře) se většina z nás setká s písmenky a větami. Ráda jsem si představovala, jak vypadají postavičky v těchto příbězích,vždyť právě děti mají nejvíce fantazie. Krásné bylo i vypravování naší maminky před spaním,to se pak krásně usínalo.

Zvláštní kolik může mít jedna pohádka podob.Jeden ji vypráví tak a druhý zase jinak,ale všechny jsou pěkné a většinou i poučné.

Z filmových pohádek se mi líbí Popelka,S čerty nejsou žerty(je tam i krásná písnička Větře,větříčku), Princezna ze mlejna se svým malým,ale šikovným čertíkem a další.

Vzpomínám i na večerníčky: Králíci z klobouku(Vstávat a cvičit! Ale proč? Protože je ráno! ....), Včelí medvídci ,Rákosníček a mnoho dalších mezi nimiž je i Krteček nebo jak brácha,když byl malý, s nadšením jásal Kutečéééék a jeho kalhoty.

Je strašná spousta krásných pohádek, ale ty nejkrásnější dávají na Vánoce a samozřejmě mezi nimi nechybí i oblíbený Mrazík.Kdo by neznal větu: Nastěnku chci za ženu nebo Teplo dědečku Mrazíčku,teplo.

Snad každý ať je malý nebo velký si občas rád odskočí do pohádkového světa. Aspoň na chviličku jen na malou chvíli,chceme být tam, kde vše nakonec dobře dopadne.

Ikar

Text nebyl redakcí upraven.

A jaká je ta vaše? Své příspěvky na pohádkové téma můžete stále posílat na adresu

redakce@zena-in.cz

Reklama