man

Na Ženu-in se neobracejí pouze čtenářky. Tentokrát nás – vlastně vás – požádal o radu Milan z Českých Budějovic. Už dvanáct let s přestávkami trvá jeho trápení…

Ještě na střední škole se platonicky zamiloval do své spolužačky. Trvalo pak ještě osm dlouhých let, než se jejich osudy spojily. Ale nebylo to spojení šťastné…

Milan byl odmalička výtvarně nadaný a svůj talent se rozhodl zúročit. Po základce odešel studovat na Střední uměleckoprůmyslovou školu do Prahy. Kvůli spoustě zájemců se nakonec dostal na méně obsazený obor hračka–loutka.

„Markéta studovala písmomalířství v sousední třídě a hned od prvního dne ve škole mě zaujala,“ napsal Milan. „Měla nádherné oči, dolíčky ve věčně usměvavé tváři a skvostnou postavu. Navíc byla společenská, chytrá a zábavná.“

Jenže Milan nebyl sám, komu se půvabná spolužačka líbila. Kolem ní se neustále motalo hned několik potenciálních nápadníků. A nesmělý Milan jen z povzdálí přihlížel.

Později se stali přáteli. Mezi ním a Markétou vzniklo zvláštní pouto. Markéta si z Milana udělala důvěrníka, on byl do ní ovšem zamilovaný. Dokonce se mu svěřovala se svými láskami, ale to bylo tak všechno. Během následujících let se tak stal svědkem Markétiných milostných eskapád. Bylo to krásné, ale i bolestné období zároveň…

„Na konci střední školy ovšem došlo k události, na kterou se nedá zapomenout. Dodnes se tím trápím,“ přiznává Milan. „Během bujarého oslavování maturit jsme se na jednom večírku před definitivním rozloučením moc opili…“ Mejdan skončil hromadným sexem, kdy si osm sploužáků s „Milanovou Markétou“ postupně užilo a zoufalý Milan se nakonec také připojil.

S nadsázkou by se dalo říci, že šlo o znásilnění, protože Markéta měla „okno“ a vůbec si průběh školních orgií nepamatovala. Pro Milana to bylo zklamání, protože doufal ve vztah, ale nikdy potom se Markétě o tom, co se stalo, nezmínil.

„Po střední škole se ale naše cesty nerozešly. Začali jsme oba studovat v Praze na výtvarné akademii.“ Dvojice dál chodila s obměněnou partou do hospod a užívala si života. Milan dál poslouchal stesky i důvěrné radosti své lásky a dál se v skrytu duše trápil.

Jeho city však neunikly Milanovým přátelům a jistě o nich věděla i Markéta. Ale dělalo jí to dobře a Milan sebemrskačsky dál prožíval spolu s ní její nové a nové vztahy. Byl jí nablízku, i když se po jednom velkém zklamání, které navíc skončilo potratem, Markéta otrávila prášky.

Podržel ji a vůbec mu nedošlo, když se mu zhrzená kamarádka vrhla do náruče, že je jen náplastí a zároveň nástrojem žárlivé pomsty. Začali spolu chodit a Milan se k Markétě nastěhoval. Byl štěstím bez sebe. V té době oba získali diplom a začali samostatně tvořit.

Netrvalo dlouho a Markéta ze dne na den Milanovi oznámila, že se vrací k Honzovi, ke svému „bývalému“. Milan byl v šoku, ale než se stačil vzpamatovat, Markéta za svým „ex“ odešla. Milan zůstal sám. Z doslechu věděl, že chystají veselku…

„Když jsem se asi po půl roce s rozchodem jakžtakž vyrovnal, najednou byla Markéta zpátky. Konec konců to byl její byt. S Honzou se prý definitivně rozešla,“ líčí Milan. „Byl jsem zas po dlouhé době šťastný.“

Jenže definitivní rozchod se asi po měsíci změnil zas v Markétin návrat do Honzovy náruče. Milan se tentokrát zařekl, že už NIKDY! A pak se situace opakovala.

„Když se za měsíc znovu ocitla doma, chtěl jsem okamžitě odejít. Ale Markéta se zhroutila, plakala a já neměl to srdce nechat ji samotnou,“ vysvětluje Milan. „Ještě ten den jsme se spolu milovali a Markéta sama navrhla, že se vezmeme. Bál jsem se souhlasit. Děsila mě představa, že to zase nedopadne.“

Milan nakonec souhlasil. S Markétou se v tichosti vzali a začali uvažovat, že koupí malou usedlost v jižních Čechách, kde budou mít oba klid na práci. Jenže Markéta najednou začala se stěhováním otálet. Pořád se jí něco nelíbilo, hledala výmluvy. Jednou byla přemrštěná cena, podruhé to bylo daleko do Prahy, kde je víc příležitostí k zakázkám.

„Dlouho mi to nedocházelo, pak jsem ale náhodou objevil příčinu její náhlé nechuti. Potřeboval jsem nutně klíče od ateliéru a vlezl jsem jí do kabelky. A z ní na mě doslova vypadla rozlepená obálka. Neodolal jsem…“

Byl to vzkaz, který Markétě poslal do školy, kde občas asistovala svému bývalému profesorovi, její „věčný“ milenec Honza. Milan si jej přečetl. „Bylo to jasné – stále se scházejí a není to jen nějaký úlet,“ svěřil se nešťastný podváděný manžel.

Milan by chtěl vědět, zda se někdo ocitl v podobné situaci a jak ji vyřešil…

„Markéta neví, co jsem zjistil. Zatím se chová jakoby nic a já taky. Nevím, jestli mám čekat, až ji to přejde, a mlčet. Sám se s ní ale nedokážu rozejít, i když moc dobře vím, že by to tak bylo nejlepší. Jsem prostě slaboch a mám ji moc rád.“