Zlato patří mezi oblíbené vzácné kovy po tisíciletí. Lidé nakupují zlaté mince, medaile a slitky jako investici, která uchovává dlouhodobě svoji hodnotu. Žlutý kov je ale oblíbený i ve šperkařství a jeho zásoby drží i centrální banky. Pro svoje vlastnosti je využíván v menší míře také v průmyslu, například jej najdete v mobilních telefonech. 
60817935baa12obrazek.png
Foto: Shutterstock

Víte, že:

  • 1 milión Kč ve zlatě je velký zhruba jako jeden mobilní telefon.
  • kilogram zlata se vejde do krychle o hraně 3,75 cm.
  • při nákupu zlaté mince neplatíte DPH.
  • těžbou zlata se živí 20 miliónů lidí.

Zlato seškrábnete nehtem

Čisté zlato je velmi měkké a lze ho škrábat nehtem, proto se samostatně využívá velmi zřídka. Ze všech kovů zlato vyniká tažností a kujností. Zlato je druhý nejvodivější kov po stříbru. K dodání potřebné tvrdosti se používá v různých slitinách s jinými kovy. Jiné kovy jsou také používány ke změně barvy, jako měď mění barvu do červena a paladium dodává zlatu bílou barvu.
gos.jpg
Foto: cottonbro. Pexels

Proč se mince vyráběly ze zlata?

Proč se k výrobě nepoužívaly jiné vzácné kovy jako je rhodium, platina a palladium? Je to převážně díky jejich vysoké teplotě tání a vzácnosti. Zlato, ale také stříbro se dá dobře tavit, oba kovy jsou sice vzácné, ale ne zase tak moc. Stříbro navíc při oxidaci zčerná, proto zlato v této konkurenci vyhrávalo.

Kolik se vytěžilo za lidskou historii zlata?

Celkové množství vytěženého zlata se odhaduje na 190 000 tun, z čehož 65 % bylo vytěženo ve 20. století. Lidé těží zlato již 6 000 let, svědčí o tom, jak písemné prameny, tak archeologické nálezy. V současnosti se zlato těží ve více než 50 zemích a největší naleziště jsou v Číně, Austrálii, Jihoafrické republice, Rusku, Kanadě a USA.

„Podle Světové rady pro zlato (World Gold Council) se do roku 2012 celosvětově vytěžilo okolo 3 000 tun zlata ročně, za rok 2019 se produkce přehoupla dokonce přes 3 500 tun zlata. Technologie na těžbu i vyhledávání zlata jdou neuvěřitelně dopředu, a tak i při stále náročnější těžbě a vzácnějších zdrojích množství vytěženého zlata roste,“ podotýká Jan Rožek ze Zlaťáků a dodává: „ale to nepotrvá věčně. Celosvětové zásoby dosud nevytěženého zlata se odhadují na 50 000 tun. Po jeho vytěžení už budeme odkázaní jen na jeho recyklaci, případně zdroje mimo naši planetu.“
60814ef1438b5blobid0.jpg
Foto: pixabay
 
Kolik zlata se získá recyklací?
 
V roce 2019 se 73 % veškerého vyrobeného zlata získalo těžbou ve zlatých dolech, zbylých 27 % připadlo na recyklované zlato, což není zanedbatelné procento a předpokládá se, že toto číslo bude ještě narůstat.
 
Jaké nejbizarnější věci byly vyrobeny ze zlata?

Nejdražší věci vyrobené ze zlata můžeme nazvat nejbizarnějšími. Co byste říkali, posadit se na zlatou toaletu se zlatým toaletním papírem, obléknout si zlatou košili nebo si vyjít do ulic ve zlatých sandálech a vychutnat si zlatý dezert.

Tuto toaletu v hodnotě 2,5 miliónů dolarů najdete v Hong Kongu, toaleta nebyla používána a tady by doslova platilo pořekadlo o spláchnutí peněz do záchodu s toaletním papírem, kdy jedna role stojí 1,3 miliónů dolarů a byla vyrobena australskou společností.
sas.jpg
Foto: Shutterstock

Zlatá horečka – který jiný kov se může pochlubit tímto označením?

Když USA koupily od Ruska v roce 1867 Aljašku, netušily ještě o jaký poklad se obohatily. Zlatá horečka vypukla naplno v roce 1896, kdy se na horním toku Yukonu utábořilo mnoho stovek lidí. Brazílie prožila zlatou horečku v 18. století, kdy bylo získáno 833 tun tohoto kovu, což představovalo 59 % tehdejší světové těžby. V roce 1983 Brazílie vytěžila 20 % pomocí techniky důlní společnosti a 80 % vyrýžovali zlatokopové stejně primitivními metodami jako jejich dávní předchůdci.

Zlato na asteroidech

Očekává se, že dalším místem, kde se strhne zlatá horečka, bude vesmír. Zlatokopové mají spadeno na asteroidy, které obsahují vzácné platinové kovy, ale i zlato. Na zemi musíme pro zlato stále hlouběji a stává se technologicky náročnější jej získat, oproti tomu ve vesmíru jej můžeme snadno sbírat z povrchu planetek a asteroidů. Ovšem jen tehdy, když se k nim dostaneme.

Americká výzkumná agentura NASA studuje asteroid Psyche 16, který je doslova přecpaný zlatem. Tento asteroid se pohybuje na oběžné dráze mezi Jupiterem a Marsem a je složen převážně z pevných kovů, a to niklu, železa, zlata a platiny. Byla by to lukrativní alternativa kvůli klesajícím přírodním zdrojům na Zemi. Pozemská těžba se zdá stále nákladnější, a to nemluvíme ještě o jejich ekologických aspektech a nákladech na pozdější sanace, které se nutně nevyhnou ani v tomto směru dosud zanedbávanému „třetímu světu“.
gog.jpg
Foto: Shutterstock

Zlato v rostlinách

Rostliny, a především jejich listy, v sobě skrývají informaci, zda rostou na zlatém ložisku. Zlato je pro rostlinu jedem, a proto se ho kořeny snaží vypudit a zlato putuje do listů. Množství kovu bývá v praxi tak malé, že se nevyplatí těžba z rostlin, ale kov uložený v listech může signalizovat, co se nachází v podzemí. Eukalypty s velmi dlouhými kořeny v Austrálii odhalily nejedno podzemní ložisko zlata.

Zlato z laboratoře

K průlomu v těžbě zlata může dojít po objevu bakterie, která „vyrábí“ zlato. Z ložisek zlata hluboko pod zemí se uvolňují částice zlata do okolního prostředí, bakterie v půdě je pak „posbírá“ a vytváří znovu zlato v podobě mikroskopických šupinek až po větší velikosti. Australští vědci zjistili, že zrnka vznikají v rozmezí 18 až 60 let, což je z geologického hlediska pouhý časový zlomek. Vědci jsou přesvědčeni, že tento přírodní proces dokážou urychlit, a zefektivnit tak těžbu zlata z hornin a z vyřazené elektroniky.  

Největší přesun zlata

Největší přesun zlata v historii se uskutečnil během druhé světové války, tato operace měla svoje krycím jméno - Fish a jednalo se o přesun zlata z Britských ostrovů do Kanady, aby se nedostalo do rukou nacistického Německa, které jak postupovalo Evropou, zabíralo v jednotlivých zemích veškeré zlato, stejně tomu bylo v Československu. Přepočteno na dnešní kurz se jednalo o bohatství v hodnotě téměř 46 miliard dolarů.
go4.jpg
Foto: pixabay

Olympijské hry v Tokiu

Na nadcházejících olympijských hrách v Tokiu budou rozdány zlaté medaile z recyklovaného kovu. Japonsko chce mít zelené hry. Dva roky se na recyklačních místech sbírala stará elektronika, kupříkladu šest milionů mobilních telefonů, videohry, kamery, laptopy. Celková váha elektroniky ve finále dosáhla téměř osmdesát tisíc tun. Pořadatelé byli ohromeni, již v polovině sbírky bylo vybráno dostatek drahých kovů, z kterých se dá vyrobit nejenom sady pro olympiádu, ale i paralympiádu.
 
„Podle odhadů je každoročně v podobě elektronického odpadu vyhozeno zlato za více něž 20 miliard dolarů. Vědci přitom stále pracují na nových technologiích, které umožňují recyklovat efektivněji,“ popisuje Jan Rožek.

Reklama