Miloval ji celý svět, závěr jejího života ale připomínal tak trochu antickou tragédii

Právě tento týden by naše nejlepší gymnastka oslavila své osmdesáté narozeniny. Její život nebyl rozhodně procházkou růžovým sadem, ovšem dětství prožila krásné. Na rozdíl od našich krasobruslařských hvězd, které jezdily na trénink ještě za tmy, naše pozdější olympijská vítězka sportovala tak nějak „normálně“, i když nadaná byla abnormálně. Měla velké štěstí na maminku. Paní Čáslavská byla totiž naprostý sportovní antitalent. A snad právě proto, že to cítila jako svůj hendikep, posílala své dvě starší dcerky do baletu. A malá Věrka, kterou neměl kdo hlídat, chodila s nimi a čekávala v šatně. Protože byla neposedné dítko, přišla jednou do tělocvičny a začala všechny napodobovat. A tak si jí všimli a už jako čtyřletá mohla chodit k paní Martě Aubrechtové do baletu taky. Byla samozřejmě nejmladší. Říkali jí Pomeranč, protože nosila oranžové tričko, a protože nerozeznala, co je pravá a levá, měla na rukách barevné mašličky. Paní Aubrechtová na ni volala červená a modrá.

Foto: Věra Čáslavská, sestava na bradlech, Mistrovství Evropy 1967
Ron Kroon / Anefo, CC0, via Wikimedia Commons

Protože zanedlouho jedna ze sester propadla krasobruslení, chodila s ní Věrka na stadion a začala také bruslit. Dotáhla to dokonce na druhé místo v krajském přeboru. Kromě toho měla v létě dobré výsledky i v plavání a atletice. Nevynechávala ale ani balet. Z baletní školy paní Aubrechtové přešla Věrka do náročnější baletní školy Borise Milce, který jako profesionální tanečník procestoval půlku světa, a všechno, co uměl i neuměl, chtěl naučit svěřená děvčátka.

Někdy kolem roku 1955 měla baletní škola Borise Milce vystoupení v televizi a ve stejném programu vystupovala i naše tehdejší největší gymnastická hvězda Eva Bosáková. O přestávce si vyzkoušela Věra její kladinu, a když to viděla Eva Bosáková, nabídla mamince Čáslavské, aby ji dcera vyhledala v tělocvičně. Ta jí na oplátku nabídla švestkový koláč. Nezůstalo jen u pozvání do tělocvičny.

Foto zleva: Věra Čáslavská v roce 1967 na Mistrovství Evropy
Nizozemský archiv, CC BY-SA 3.0 NL <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/nl/deed.en>, via Wikimedia Commons
Foto: Věra Čáslavská a český gymnastický tým
Kroon, Ron / Anefo, CC0, via Wikimedia Commons

Pak události nabraly rychlý spád. V roce 1958 už Věra Čáslavská coby šestnáctiletá, nejmladší účastnice, reprezentovala republiku na mistrovství světa v gymnastice a získala stříbrnou medaili v soutěži družstev. Brzy začala být lepší než Eva Bosáková. Tohoto momentu se Věra bála. Brala to jako „zradu“ na své objevitelce. Vždycky totiž tvrdila, že kdyby nepotkala Evu Bosákovou, nikdy by se nestala gymnastkou, a tedy ani olympijskou vítězkou. V šedesátých letech už následoval úspěch za úspěchem. Na všech závodech vždy nasadila laťku pořádně vysoko.

Přichází rok 1968, Věra je největší favoritkou olympiády v Mexiku. Zapojila se však i do politického života, podporovala Pražské jaro a v červnu podepsala petici Dva tisíce slov. Když pak došlo k srpnové okupaci Československa, je to šok pro všechny – i pro Věru Čáslavskou. V říjnu je už jasné, že Pražskému jaru odzvonilo, Věra se stává politicky nespolehlivou, její účast na olympiádě je ohrožená. Nakonec tam prý odletěla až z rozhodnutí Leonida Brežněva.

Nezklamala! Do dějin vstoupila nejen ziskem šesti medailí, ale i svým tichým protestem proti okupaci, který zachytily všechny kamery. Během sovětské hymny odvrátila hlavu tak, aby nemusela pozorovat stoupající rudou vlajku. V Mexiku se ocitla na absolutním vrcholu. Uskutečnila se tu též její velkolepá svatba s olympionikem Josefem Odložilem, která na sebe strhla téměř stejnou pozornost jako Věřiny sportovní úspěchy. Byli nádherným párem! Na svatbu se přišlo se podívat sto tisíc lidí.

Foto: Svatba Věry Čáslavské a Josefa Odložila v roce 1968
Associated Press, Public domain, via Wikimedia Commons

Stala se nejen světovou sportovkyní roku 1968, ale byla též vyhlášena druhou nejpopulárnější ženou planety – po Jacquelině Kenedyové, manželce bývalého amerického prezidenta. Jenže o rok později bylo už všechno jinak, a to na dlouhých dvacet let. Chtěla působit jako trenérka, ale to jí soudruzi nedovolili a neustále ji vyzývali, aby odvolala podpis pod peticí Dva tisíce slov. Neodvolala! Lidé se jí vyhýbali a musela se živit dokonce jako uklízečka. Ani její manželství, v němž se jí narodily dvě děti - Radka a Martin - nebylo ideální a nakonec po dvaceti letech skončilo rozvodem. Věra Čáslavská si ale nikdy veřejně nestěžovala, odmítala „prát špinavé prádlo“.

Pak se na ni krátce usmálo štěstí, když jí komunisté dovolili v letech 1979 - 1981 trénovat gymnastickou mládež v Mexiku. Říkalo se, že to bylo výměnou za dodávky uhlí na Kubu. Sovětský svaz měl tehdy dohodu s Kubou na dodávku uhlí. A protože ji Rusové nemohli dodržet, obrátili se tedy na Mexiko s prosbou o pomoc. To ji poskytlo výměnou za Čáslavskou. Ta se ale pravou příčinu dozvěděla až po revoluci.

Mexičané na Věru nezapomněli a přichystali jí velkolepé uvítání. Po dva roky tam byla opět milovanou a váženou osobou, jejich sportovní královnou. Nikdy to Mexičanům nezapomněla. Do veřejného života se u nás směla vrátit až po listopadu 1989. Nový režim jí chtěl léta příkoří vynahradit, a tak dostala nabídku na místo primátorky hlavního města nebo velvyslankyně v Japonsku. Nakonec ale přijala místo poradkyně prezidenta Václava Havla. Měla na starost školství, zdravotnictví, mládež, tělovýchovu, sociální problematiku a věci všeobecného charakteru. Pracovala prý až čtrnáct hodin denně! Stala se také předsedkyní Československého a poté Českého olympijského výboru. Byla i členkou Mezinárodního olympijského výboru.

A pak přišel nešťastný rok 1993, kdy došlo k tragédii, která poznamenala na další léta nejen život Věry Čáslavské, ale i celé její rodiny. V srpnu 1993 se na vesnické diskotéce její syn Martin dostal do potyčky se svým otcem, při níž otci způsobil vážná zranění, kterým o měsíc později podlehl. Celá událost byla hojně propírána v tisku a má dvě verze. Podle jedné z nich přišel Josef Odložil na vesnickou diskotéku domluvit synovi po nezdařené maturitě. Dostali se do sporu, kdy mu Martin, který se sedm let věnoval bojovým uměním, zasadil tvrdý úder, který se stal příčinou jeho pozdější smrti. Zastánci této verze dodnes nazývají Martina Odložila otcovrahem. Podle druhé verze přišel Josef Odložil do hospůdky už notně opilý, došlo k potyčce, ale z úplně jiné příčiny, a syn ho nešťastně zranil. Neúmyslně. Konec mají bohužel oba příběhy stejný: Josef Odložil se už z bezvědomí nikdy neprobral a po 35 dnech v nemocnici ve věku 54 let zemřel.

Foto: Věra Čáslavská v roce 2015
David Sedlecký, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Jisté je, že Martin Odložil byl v roce 1996 odsouzen ke čtyřem letům vězení, ale ještě dříve, než do něj nastoupil, dostal milost od prezidenta Havla, o kterou ho ale Věra Čáslavská nežádala. Tato milost nebyla veřejností kladně přijata a média ji nafoukla tak, že ji vlastně prezident udělil z „kamarádčoftu“ Věře Čáslavské. Tu to velmi zasáhlo, raději se stáhla do ústraní, dlouhých deset let se s nikým nestýkala, ani nikde nevystupovala. Měla deprese, trpěla nespavostí, léčila se dokonce v Bohnicích a krátce žila i v domě s pečovatelskou službou.

Pomalu se začala objevovat až v roce 2007, kdy znovu začala pomáhat sportovcům. Podle jejích slov ji naplno vrátil do života až dokument Olgy Sommerové Věra 68 natáčený částečně i v Mexiku k Věřiným sedmdesátinám. Z nového začátku se však radovala krátce. V roce 2015 jí totiž diagnostikovali karcinom slinivky břišní. A této nemoci podlehla v létě 2016…

Zdroje info: Blažek, Vratislav: Věra Čáslavská, 1968, Kosatík, Pavel: Věra Čáslavská: život na Olympu, 2012, Olga Sommerová: Věra 68

Na našem webu jste si mohli také přečíst:

• Hana Mašková: Smutný konec královny ledu
• Eva Romanová, legenda našeho krasobruslení
• Královna volantu Eliška Junková