„Přísahám, že jsem za dvacet let manželství nezpozorovala ani náznak toho, že by mého muže přitahovali muži. Před dvěma měsíci se ode mě ale odstěhoval a tašky s věcmi si rovnou odnesl ke svému nového partnerovi. A to i přesto, že spolu máme dvě děti,“ popisuje Milena.
Foto: Shutterstock
Její muž se ovšem nezamiloval jen tak do někoho, ale zrovna do Milenina nejlepšího kamaráda Petra. O tom se ale na rozdíl od jejího muže dlouhodobě vědělo, že je gay.
„S Petrem se znám stejně dlouho jako s manželem. Často k nám chodil na návštěvy, u kterých byl i manžel, ale většinu času mi přišlo, že mu leze na nervy, žádné zvláštní sympatie k němu teda nechoval. Naopak ho mnohdy zesměšňoval a dělal si legraci z jeho typicky gayského chování. No a po tom všem mi manžel najednou zčistajasna oznámil, že Petra miluje a stěhuje se k němu,“ tvrdí Milena.
Ta se ještě nestačila vzpamatovat z prvotního šoku a už jí zvonily telefony. Všichni, kteří ji předtím sotva pozdravili, se najednou zajímali, jak se má a co je u ní nového. Všichni členové onoho milostného trojúhelníku totiž bydlí na menší vesnici, kde se jednoduše nic neutají a Milena je teď ještě ke všemu terčem posměchu.
„Už skoro dva měsíce jsme všichni u nás na vesnici hlavní atrakcí. Čekala jsem, že ten největší zájem brzy opadne, ale pořád vidím, jak nás všichni lidé za zády pomlouvají. Nedávno jsem se odvážila jít na chvíli na vesnické slavnosti a velmi brzy jsem toto litovala. Nejenže se tam manžel producíroval se svým milencem, ale taky z toho měli všichni náramnou legraci. Připadala jsem si jako totální blbka a radši jsem utekla. Nikdy bych nečekala, že se dočkám takového ponížení. Byla bych stokrát radši, kdyby si manžel začal něco s mojí kamarádkou, a ne s kamarádem,“ uzavírá Milena.
Zdroj: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.
Nový komentář
Komentáře
Je to samozřejmě situace na draka. Pokud by byla neúnosná, může se uvažovat o stěhování. Nevím, zda je na vsi škola pro děti a práce pro maminku, pokud všichni máte dojíždět, pak je lepší změnit bydliště a mít to pohodlnější. Jinak trapné by se měl cítit spíš bývalý manžel, protože si tedy neměl zakládat rodinu, když má jinou orientaci. A navíc se tady ukazuje taková nějaká nějaká slabá inteligence a mizivá empatie těch vesničanů kolem. Pokud se takhle chovají, je to ubohé. A ještě, jak už to tu někdo zmínil, až tuto zprávu přebije jiná senzace, už to pro ně nebude zajímavé. Nejlépe bude tvářit se nezúčastněně s tím, že se stalo a že se jde dál. Ničím okolí člověk své tak nenaštve jako tím, že ke nad věcí, že je spokojený a že ho naprosto nezajímají názory ostatních na věci, do kterých jim nic není...
Boží trest za to, že měla jako zadaná ženská "nejlepšího kamaráda".
Hloupá situace to je, ne že né. Pán měl mít aspoň tolik slušnosti a odstěhovat se s milencem někam jinam, neříkám že na druhý konec republiky, ale určitě mimo vesnici.
Však ono to zevšední a přijde něco nového. Stačí jen počkat.
Jo, no, vesnice. Hodně lidí potěší, když má někdo trable. Odvede je to od jejich vlastního nespokojeného života. Jsem toho názoru, že kdo potřebuje soustředit se na cizí život a dokonce má radost z cizích trablů, je vnitřně velmi smutný, hloupý a často docela zlý člověk. Mě by to bylo líto, kdyby se toto stalo třeba sousedce. Pozvala bych ji na kafe a rovnou řekla, že vím, co se stalo a že je silná ženská, která to zvládne. A že jestli chce, tak že pošlu tam, kam slunce nesvítí každého, kdo ji přede mnou bude pomlouvat ne o rozvíjet nějaké teorie. Upřímně řečeno, mnohem horší je toto pro jejich společné děti. Dospělá ženská toto zvládne, bude potřebovat nějaký čas, ale zvládne. Nebála bych se požádat o odbornou pomoc, terapeuta nějakého. Protože toto je fakt tvrdý zásah do sebevědomí, povědomí o vlastní hodnotě a tak. Ale stydět se? V žádném případě. A pomlouvače poslat do pr. "Hele, Marie, já samozřejmě dlouhé roky vím, že máš v životě velmi málo zajímavých věcí, to je mi líto, a těší mne, že zrovna já jsem teď středem tvé pozornosti, ale buď tak laskavá, jdi do pr. Můj manžel už v cizí pr je, tak bacha, ať nepozvou na trojku i tvého chlapa. Šušká se, že o tom prý už dávno uvažuje, jelikož ty stojíš za prd." :)
To prostě tak je, no. Lidi jsou hrozné drbny. Na vsi o to více, o co méně se tam děje zajímavostí. Ale ono se časem něco přihodí někomu jinému a tahle aférka zevšední. Prostě to chce dělat jakože nic, nevšímat si toho, nekomentovat blbé poznámky, dělat si svoje a ať si vykládá, co kdo chce, řeči se vedou a voda teče. To ty drbny totiž štve nejvíc, když si z jejich řečí objekt zájmu nic nedělá a ignoruje jejich snahu.
Obecne jsem nikdy nepochopila tu blboat jako "stydet se za nekoho" a la "stydim sw za svou zenu, sve rodice, sve dospele potomky" apod. Proc bych sw ja mela stydet za chovani a rozhodnuti jinych svepravnych osob? Blbej, kdo se za tl stydi, blbejsi kdo zivoty ostatnich resi...
Lidé na menších obcích se pomlouvají. Navzájem. Prostě svoje osobní problémy si řeší tím, že rozebírají chování druhých. Manžel vás opustil. Tečka. Proč se kvůli tomu cítíte jako blbka? Vy se za to stydíte? Proč? Manželé prostě, občas, své ženy a rodiny opouštějí. Nikoho neokradl, nezabil, nedopustil se žádného násilí ani jiného trestného činu. Žije dál v obci. No, tak žije s mužem. Vy to neovlivníte. Hlavu vzhůru! Hrdě kráčet středem. A hloupých řečí si nevšímat. Oni vás pomlouvají za zády, většinou vám ty pomluvy přinese a poví nějaká "dobrá kamarádka". Kašlete na to. A dětem klidně vysvětlete, že se to prostě stává. Ostatně jejich otec se neodstěhoval mimo zeměkouli. Určitě se s nimi bude vídat.