Psychologie celkem často operuje s hrůzostrašným termínem krize středního věku. Existuje vůbec něco takového? Odborníci tvrdí, že ano, a tématem se zabývá množství fundované literatury, komentářů a dokonce i ministerstvo práce. Asi každý rozumný člověk si nejdříve položí otázku, kdy vlastně ten střední věk probíhá. No paradoxně je to období, kam se obvykle na časové křivce života umísťuje i pomyslný vrchol vitálního, tvůrčího a profesionálního rozmachu, mezi pětatřicátý a padesátý rok.

S tím se dá v podstatě souhlasit. Některé zdroje uvádějí, že právě v uvedeném věku nejenže dostupuje člověk jako výkonná individualita největšího rozvoje, ale zároveň je to období, kdy se růst mění ve stárnutí. Trochu depresivní pojetí, že? Člověk má ve třiceti pěti letech obvykle dokončené vzdělání i řadu praktických zkušeností, kdy by vlastně měl mít k dispozici všechny potřebné nástroje k tomu, aby se profesionálně i osobně realizoval.

 

Chceš užívat darů života? Tu máš noční můry!

 

Místo psychické i fyzické konjunktury ale někdy dochází k mentálním pochodům, které se projevují opačným způsobem. Čas zralosti a užívání si „darů života“ se pak mění v noční můru. V knize Krize středního věku – úskalí a šance se doslova píše: „Pocity prázdnoty, nejistoty, pochybnosti o správnosti své životní cesty, které se často plíživě začínají v tomto období projevovat, pak zpočátku velká část lidí bagatelizuje nebo se je snaží potlačovat.“

 

Člověk si kolikrát musí připustit, že ho ani dosažené cíle a úspěchy ve skutečnosti neuspokojují, místo vytoužené stability přichází nesoulad a rozčarování. Takové uvědomování může být pro řadu lidí destruktivní. Podle odborníků se může dostavovat pozvolna a nenápadně dlouhodobá frustrace, která pramení z nedefinovaných pocitů a neschopnosti se podívat pravdě do očí. Podrážděnost, deprese, pocit nenaplnění a zklamání jsou dalšími projevy.

 

Změna rolí i životních perspektiv

 

Známá, která se tématem krize středního věku okrajově zabývala ve své seminární práci, shrnula několik zásadních bodů, které je třeba naplnit, aby nutně nedocházelo k výše uváděným projevům. Důležité je podle ní akceptovat proměnu úhlu pohledu na svět ve smyslu krátícího se času. Člověk se pak musí vyrovnat se stárnutím a odlišným postojem k životu jinak, než ve dvaceti letech. Dále vyzdvihuje rozvinutí zralého partnerského vztahu a sexuality, dosažení rovnoprávného vztahu s vlastními dětmi a přijetí obratu rolí ve vztahu k vlastním rodičům.

 

Druhý dech s milencem/milenkou?

 

Nicméně vzhledem k vysoké rozvodovosti v naší zemi fungují i odlišné modely. V popisovaném období lidé mají často již odrostlé děti, vztah s dlouholetým partnerem a rodičem společných potomků není ideální nebo již zcela vyhaslý. Právě v tomto období dochází k „chycení druhého dechu“ a bez ohledu na pohlaví se čtyřicátníci jakoby vrací do období optimismu dvacetiletých. Hledají si nové partnery a kolikrát i v době, kdy nejsou rozvedení. V důsledku mohou být projevy krize středního věku vyrušeny právě změnou zavedených stereotypů a přijetím nových hodnot. Určitě neexistuje univerzální cesta, jak se s projevy vnitřní krize vyrovnat. Vždy je závislá na temperamentu, dosavadních zkušenostech, motivaci, charakteru a vůli. Možností řešení je víc.

 

Na závěr ještě pár rad z výše zmiňované knihy.

 

Jak se lze vypořádat s krizí středního věku?

Jít stejnou cestou jako dříve a vydržet v nezměněné intenzitě. Vsadit na to, že máme dost sil, abychom krizi porazili, nebo na to, že krize odejde časem sama.

 

Jít stejným směrem, ale ne stejnou cestou jako dříve – zvolnit tempo a zmírnit nároky, které na sebe klademe. Přizpůsobit novému tempu životní hodnoty a cíle. Větší prostor dát prožitkům namísto výkonnosti, relaxaci namísto sebepřemáhání a osobním koníčkům namísto nových pracovních záměrů.

 

Využít druhé poloviny života jako příležitosti k radikální změně, ať už povahy konkrétní (změna profese, rodinných poměrů, realizace odkládaných zájmů, nové místo či země pobytu) nebo duchovní.

 

Už jste na sobě krizi středního věku pocítili? Je to jen blud, nebo fakt? Pomůže milenecký vztah krize překonávat?