„Miláčku, dáš si dnes k večeři zapečené kotletky, nebo raději tuňáčkový salátek?“
zeptal se Matěj telefonu a se soustředěným výrazem ve tváři se zaposlouchal do odpovědi.
„Dobře, nezapomenu, určitě a pa, pa,“
přitakal a schoval mobil do kapsy u kabátu.
dumal si Matěj pro sebe, zatímco se blížil k pokladně se sedmičkou červeného vína a nákupem k večeři.
„Dnes jde na aerobik, to bude určitě unavená. Koupím kytku – růže, ty má nejraději, a když jsem dostal přidáno, mohl bych ještě zařídit tu dovolenou v Dominikánský republice, jak o ní sní. Na splátky se to utáhnout dá,“ přemýšlel už cestou domů.
„Miláčku, to jsem já,“ zaznělo spolu s klapnutím dveří jejich malého, ale útulného bytu. Z kuchyně se linula vůně čerstvého pečiva a hořících svíček.
„Ahoj,“ zazněla odpověď z kuchyně. „Potřebuješ pomoct, nebo to zvládneš, právě myji nádobí.“
Přitulila se k němu zezadu a obejmula jeho široký krk.
„Myslela jsem na tebe celý den a co ty?“ Její ruka pomalu sjížděla přes svalnatá prsa ke statným bokům.
„A která ty seš?“ poškorpil ji trošku, domývaje nože. „Nejseš ty ta nejhodnější a nejkrásnější a nejpřítulnější kočička na světě?“ zeptal se a vrátil úsměv na její tvář.
„Jsem a ty jsi můj starostlivej kocourek, co umí takovýhle krásný kouzla s kočičkami.“
Při večeři si povídali o tom, jak se měla v práci a jak si pokecala po aerobiku. Naslouchal a se zájmem se ptal na podrobnosti těch nejzajímavějších událostí. Když po večeři sklidil a sedli si ke sklence vína, řekl:
„Mám pro tebe překvapení!“
„Jaký miláčku?“
„Dostal jsem přidáno a na oslavu jsem objednal dovolenou na 14 dní v Dominikánský republice. Zatím jsem ji jen objednal přes net, ale zítra to dojdu vyřídit.“
Vyrazil jí dech, nebyla schopna slova.
„A pokud bys nebyla proti, tak bych...,“ zarazil se a zrozpačitěl, snad poprvé před ní klopil zrak a rudnul, „ ...byl rád, kdyby to byla naše svatební cesta…“
Vydechla a nedokázala říct nic jiného než: „Myslíš to vážně?“
A musela se pokradmu štípnout … nesnila.
„Nemusíš mi odpovídat hned, jestli potřebuješ čas na rozmyšlenou, pochopím to.“
"Ano," řekla, hned co se vzpamatovala.
….
…..
……
„A to ještě není všechno,“ řekl jí, ,„zavři oči.“
Poslušně je zavřela.
"Miluju tě."
Vzal ji do náruče a odnesl do ložnice.
Položil ji na postel a obratně ji vysvlékl do spodního prádla.
„Krásně voníš.“
Řekl lehce zastřeným hlasem a obličejem kopíroval křivky jejího těla. Cítila jeho teplý dech a sem tam dotyk jazyka.
„Dej si ruce za hlavu a nech je tam.“
Ruce poslechly a ona se rozkošnicky ladně chytila čela postele.
Když se něžně dotkl jazykem čárky uprostřed kalhotek celé její tělo se vzepjalo a nabídlo ty nejcitlivější partie k laskání.
Neváhal a zuby je opatrně svlékl.
Pomalu přejížděl jazykem nahoru a dolů, vychutnával si napětí jejího těla, drobné pohyby pánví,
vychutnával si rytmus jejího těla…
„Miláčku, nepřestávej!!!“ řekla sípavým hlasem a její tělo se začalo nekontrolovaně třást a pulzovat.
A on si ji vzal. Tak jak to měl rád on. Něžně a drsně zároveň. Rychle i pomalu.
A pak si lehli vedle sebe a usnuli spánkem zamilovaných.
A jestli se neprobudili, tak tam spí dodnes :-))
Nový komentář
Komentáře
Suzanne: Co kdyz ho neklopi cudne, ale unavou ze vseho toho smejdeni po domacnosti uz mu proste padaji klapky
?
zuzi: zvíře
Mně by se takovej chlap docela zamlouval, ale nesměl by mluvit jako debil a cudně klopit zrak
zuzi a violetta...
reakce super ale řehnim se nad "svoje tlamy ve dřez noří." :)))to nema chybu :)
Zkončila jsem u kotletek, dostala jsem hlad
emma: Ono to bude tím,že přezdívka Ještěrka,kteru mě normálně oslovuje spousta lidí cca od 13 let,už byla zaregistrovaná,kapišto?
zuzí: stejně jako včera
. Jen tak dál.
Ještě lepší je vlhký pohled zpod rozkošnicky přivřených víček
Jéje, že by nějaká citace z červené knihovny? To musela psát ženská.
ach jo to je hovadina,to jsem teda vyjiskřená
zuzí:
emma: no jo tak čumáček, já jsem zvyklá říkat čumec
elephant: čumec? snad čumáček, ne?!
Milady:já taky, a bylo mi divný proč by dělal salát z tučňáka
Matiee: no jestli máte kachlíčkovanou kuchyň tak by si chudák v dřeváčkách pěkně namlel čumec
zuzí:83
Páni, to je ale hovadinečka jak zvoneček...