Vy cvoci! Nechat si dobrovolně prošpikovat zdravou kůži železem může snad jen blázen a má dcera. Jasně, už jsem v jejích očích stará a nemoderní a nevím, co frčí. Jako by si nepamatovala, jak jsem jí na naléhání babičky nechala píchnout uši (když už má ty čtyřiadvacetikarátové náušnice) a dostala takovou alergickou reakci, že jí ty boltce div neupadly. No dobrá, tak bude bez náušnic, svět se nezboří, říkala jsem si, když jsem ta ouška zdlouhavě kurýrovala.

piercing

No a tu máš, čerte, kropáč, teď má náušnice nejen v uchu, ale i v jazyku, ve spodním rtu a mezi ňadry. Jé, ta by mi dala, kdyby to teď četla. Nejen že to nejsou náušnice, nýbrž piercing, ale hlavně proto, že si ji stále beru na paškál. No a divíte se mi, když je takovým vděčným zdrojem témat? Toto nevyjímaje.

A tak abych ji lépe pochopila a šla s dobou, rozhodla jsem se, že udělám o piercingu reportáž. Že přemůžu odpor k tomuto způsobu sebemrskačského zdobení a vejdu do toho ďáblova doupěte, kde piercing provádějí.prsa

 

Musím se přiznat, že dalším důvodem, proč jsem si pro reportáž vybrala právě piercingový salon, byla moje zvědavost. Ne snad nad tím, co všechno, kam a jakého kalibru si nechávají lidé vsadit, spíš mě zajímalo, jak se budou tvářit na mě.

Až tam vejde ženská mého věku a bude chtít piercing třeba do obočí.  Budou mi to vymlouvat, nebo pod heslem „kšeft je kšeft“ nehnou ani brvou a splní mi mé pošetilé stařecké přání?

Jdu to vyzkoušet!

Vybrala jsem si studio na Smíchově Tribo tattoo atelier, kde si dcera nechala vsadit svůj první piercing.

Vešla jsem dovnitř a hned se mě ujala mladá sympatická slečna s extravagantně ostříhanou hlavou, tetováním a samozřejmě piercingem. „Co pro vás můžu udělat?“ Usmála se a odhalila malé kovově lesklé pecičky, které zdobily její dásně nad předními zuby. Také piercing.  Škoda, že se nechtěla nechat vyfotit. :-)

jazyk

Nevěděla jsem, jak mám začít. „Co kdybych chtěla piercing třeba já?“ Čekala jsem překvapivý výraz v její tváři, ale slečna mě doběhla. „Samozřejmě, a na kdy se chcete objednat?“ „To sem chodí i lidi v mém věku? Čekala jsem, že mi to budete rozmlouvat, že se to pro mě už nehodí!“ „Proč ne, piercing mají i mnohem starší. Sice jich není tolik, ale klidně i šedesáti, sedmdesátiletí. A někteří nechtějí nic běžného, jako je obočí, jazyk nebo ret, ale třeba genitálie a bradavky.“

Chytají mládí za ocas, pomyslela jsem si v duchu. 

„A existuje u vás něco jako etický kodex, kdy piercing rozmlouváte?“ „Ano, některé typy piercingu se špatně hojí a někomu je nedoporučíme.“ „Které?“ „Ty, co se implantují pod kůži.“

 Hned jsme si vzpomněla na dceru a její mikrodermal mezi ňadry. Každý piercing má svůj speciální název

Konečně mi slečna vysvětlila, jak to vlastně „funguje“. Dva kamínky nejsou vsazeny samostatně, jak jsem se dříve domnívala, ale jsou vzájemně propojeny jakousi osičkou, která je implantována pod kůži.

mikrodermal

Br, to muselo strašně bolet a nikdo mě nepřesvědčí ani argumentem, že pro krásu se musí trpět. Pěkně děkuju.  

A tak mi, milé ženy-in, odpusťte, že jsem svou reportáž nedotáhla k dokonalosti a nenechala svou kůži proklát jehlou, jak by se na správného investigativního redaktora slušelo.

Tak statečná zase nejsem, ale ode dneška se možná na lidi s piercingem budu dívat shovívavějšíma očima.

Foto: Tribo tattoo atelier

Reklama