Migréna se v mnoha případech projevuje jako úporná bolest hlavy, kterou doprovázejí různé další symptomy a proti níž vlastně nelze medikamentózně nic podniknout.

I když je migréna známá přibližně od 4. století před Kristem, dodnes neznáme její příčinu. Vysoké náklady na ošetření, které vyplývají z častého výskytu těchto potíží, představují závažný problém zdravotnictví mnoha zemí.

V 90 % případů se migréna objevuje již velmi záhy, zvláště ve věku mezi pubertou a třicátým rokem života. Ženy přitom postihuje téměř dvakrát častěji než muže. Teprve po překročení šedesátky se migréna stává výjimečným jevem. Zatím není potvrzené, zda migréna je či není dědičná, i když existují určité náznaky jejího opakujícího se výskytu v rodinách.

Ale pozor! Každá bolest hlavy ještě není migréna.
Dnes rozlišujeme dva základní typy migrény. Její nejrozšířenější forma, takzvaná obecná migréna, se objevuje zcela nenadále. Člověk pocítí bolestivé bušení, jeho frekvence připomíná srdeční údery. Zpočátku se většinou omezuje na jednu z hemisfér, později se však může rozšířit na celou oblast hlavy.

Druhá forma migrény je mnohem vzácnější. Její předzvěstí jsou několikahodinové příznaky jako mrzutost, podrážděnost, malátnost, ospalost, sklíčenost, nebo naopak jakási povznesená nálada. Postižení mohou navíc trpět poruchami zraku: dělají se jim mžitky před očima, vidí světlé skvrny nebo klikaté čáry. Tyto příznaky, které signalizují začátek krize, se označují jako aura. Ta zmizí v okamžiku, kdy se objeví vlastní bolesti hlavy.

Bez ohledu na to, o jaký typ migrény se jedná, se mohou přidávat další doprovodné symptomy. Patří k nim například poruchy zažívání, ale také pocit vysloveně fyzické slabosti, citlivost na hluk a světlo, problémy se soustředěním a bledost v obličeji.

Navzdory mnohostranným nepříjemným symptomům se migréna všeobecně považuje za relativně neškodné onemocnění, a to spíše trýznivého charakteru (podmíněno silou a častostí záchvatů) než skutečně závažného.

Ani dnes, v době vyspělé medicíny, se nepodařilo objevit příčinu migrény. Vědci se obrací především k faktorům, které mohou záchvaty migrény vyvolat. Patří k nim například alkohol, stres, určité druhy potravin (například čokoláda nebo vejce), únava, někdy také horko, chlad nebo vítr.
U padesáti procent žen jsou záchvaty bolesti častější během menstruace, naproti tomu u deseti procent žen se migréna objeví se zvýšenou pravděpodobností při ovulaci.


A jak poznáte, že právě vy trpíte migrénou?

  1. máte nejméně pět záchvatů odpovídajících těmto kritériím 
  2. bolesti hlavy trvají 4 až 72 hodin 
  3. bolesti hlavy vykazují minimálně dva z následujících rysů: jednostrannost, pravidelné bušení, hladina bolesti mírná až silná, zhoršení při rutinních fyzických činnostech, jako je stoupání do schodů.
  4. minimálně jeden ze symptomů: nevolnost a (nebo) zvracení, citlivost na světlo či hluk.

Jak jste na tom vy? Patříte mezi lidi trpící migrénou? Způsobuje vám úporná bolest hlavy komplikace v životě?

 

Podle knížky Tajemství kolem nás (Reader´s Digest) zpracovala  

          
Reklama