Migréna je jedním z mnoha typů bolestí hlavy. Častější než migréna jsou takzvané tenzní bolesti hlavy, které bývají psychického původu a jsou spojeny se zvýšeným napětím svalstva hlavy a šíje, tyto bolesti mohou trvat několik minut, nebo i týdnů. O rozhovor na toto téma jsme požádali MUDr. Miroslava Kalinu, primáře neurologického oddělení Nemocnice na Homolce.

Pane primáři, koho migréna postihuje?
Migrénou trpí přibližně deset až dvanáct procent populace. Patří mezi ně jak nemocní, kteří mají více záchvatů měsíčně, tak ti, kteří mají několik málo záchvatů do roka. Nemocní s několika těžkými migrénami měsíčně mají silně narušenou kvalitu života, migréna je omezuje v práci i v osobním životě, nemoc je často vede k nadužívání analgetik nebo záchranné léčby, nebo i ke stavům úzkosti či deprese. Naopak nemocní s méně častými záchvaty migrény, kterým dobře účinkuje záchranná léčba, nemají obvykle kvalitu života nijak narušenu.

Jsou na tom lépe muži nebo ženy, kdo trpí migrénou častěji?
Migréna postihuje častěji ženy než muže. Velmi často se u žen objevuje závislost záchvatů migrény na hormonálním cyklu, který má vliv na větší labilitu vnitřního prostředí, jež právě může provokovat tyto záchvaty. Migrény se také nezřídka objevují po první menstruaci a ustávají v menopauze. U obou pohlaví nastává nejvíce obtíží v produktivním věku, kdy je více provokačních a stresujících momentů.

MUDr. Miroslav Kalina

Proč migréna vzniká?
Pro migrény je typické, že mezi záchvaty je nemocný zcela bez obtíží. Příčina migrény je málo známá, přestože je předmětem intenzivního výzkumu již desítky let. Jisté je, že jde o poruchu prokrvení mozku. Ve fázi aury jde o nedokrevnost, ve fázi plně vyvinuté bolesti hlavy o překrvení, které je zodpovědné za obvykle pulzující charakter bolesti. Nepochybná je genetická podmíněnost u značné části nemocných. V mnohých rodinách je migréna zastoupena ve všech generacích. Migréna se objevuje už v dětském věku, největší výskyt je ale v dospělosti, kdy se také uplatní nejvíce provokujících momentů, ke kterým patří stres, velký hluk, velké světelné kontrasty, změny počasí, alkohol, některé potraviny, dietní chyby jako hladovění nebo naopak přejídání, nadměrné kouření, menstruace či ovulace u žen, nevyspání, dokonce i některé pachy.

Co může být příčinou bolestí?
Příčinou záchvatovitých bolestí hlavy i příznaků podobných auře mohou být i závažná onemocnění mozku jako zúžení přívodných mozkových tepen, nezhoubný mozkový nádor, cévní anomálie – například zkrat mezi tepenným a žilním řečištěm nebo tepenná výduť, porucha odtoku mozkomíšního moku a další stavy. Proto by každý nemocný s migrénou měl být jednou v životě důkladně neurologicky vyšetřen, dle možnosti včetně computerové tomografie (CT) mozku a elektroencefalografie (EEG). Mají-li lékaři podezření na postižení přívodných mozkových nebo nitrolebních tepen, je indikováno ultrasonografické vyšetření.

Dá se hovořit o preventivní léčbě, má smysl?
Preventivní léčba se podává při více než třech plně vyvinutých migrenózních záchvatech za měsíc. K dispozici je řada léků, o jejichž použití rozhodne ošetřující lékař. V některých případech jsou velmi efektivní moderní léky proti epilepsii. Často je nutno v preventivní léčbě vyzkoušet několik léků, než se najde ten pravý. Mnohdy lze záchvatům zcela zabránit.

Vím, že existuje záchranná léčba, co znamená?
Tak zvaná záchranná léčba je léčba počínajícího nebo již vyvinutého záchvatu. Obvykle je léčba tím účinnější, čím časněji po vzniku prvních příznaků je použita. V časné fázi mohou pomoci běžná analgetika, na rozvinutý záchvat však nepůsobí a do začátku 90. let 20. století neexistovaly žádné účinnější léky kromě analgetik a dihydroergotoxinu, což je lék způsobující rozšíření cév. Situace se změnila s objevením léků ze skupiny triptanů, které dokážou zastavit i plně vyvinutý záchvat. Moderní léčba migrény je sice dosti nákladná, ale klinické studie zřetelně ukazují, že u ekonomicky aktivních lidí, u nichž je také migréna nejčastější, se náklady na preventivní i záchrannou léčbu bohatě vrátí díky nerušené pracovní schopnosti.
V některých případech může mít pozitivní efekt i hormonální antikoncepce. Lidem, u nichž se migréna provokuje blokádou krční páteře, může pomoci cílená fyzioterapie. Vypozoruje-li nemocný provokující faktor – například nevyspání, stres, alkohol, kouření, nedostatečný nebo nadměrný příjem tekutin, hladovění apod., měl by se mu aktivně vyhýbat. V některých případech má pozitivní vliv akupunktura.

Záchvaty migrény v plně vyvinuté formě znemožňují normální činnost, co vadí nejvíc?
Nemocnému vadí i minimální hluk, ostřejší světlo, pohyb, polovina nemocných má žaludeční nevolnost, která někdy přechází ve zvracení. Je nutný klid, ticho, tlumené světlo. Pro nemocné s velkým počtem těchto záchvatů jsou tyto stavy zničující, mají pracovní problémy pro časté absence a často i problémy v mezilidských vztazích. V ordinacích neurologů se navíc bohužel stále znovu a znovu objevují nemocní, kteří trpí migrénou i desítky let, aniž by kdy byli adekvátně léčeni. V současnosti lze u drtivé většiny nemocných moderní léčbou výrazně zlepšit kvalitu života.

Jaké jsou vaše zkušenosti s migrénou? A budu trochu škodolibá – i s tou antipostelovou. Pokud na bolesti hlavy trpíte, léčíte se, anebo to necháte plavat, že se to urovná samo?

Reklama