Bombovými nálety silně zničený palác byl po válce zrekonstruován do původní podoby. Jeho brány jsou přísně střeženy, takže na veřejnost pronikne pouze to, co je ochotná vládnoucí rodina sdělit…

Oženit se se ženou neurozeného původu byla v Japonsku až do poloviny minulého století věc nemyslitelná. Ledy prolomil v roce 1959 tehdejší korunní princ Akihito, šestadvacetiletý syn vládnoucího císaře Hirohita, když pojal za manželku pětadvacetiletou Mičiko Šóda. Seznámil se s ní na tenisovém kurtu v roce 1957 v luxusním horském středisku v Naganu a traduje se, že zápas prohrál proto, že se na první pohled zamiloval. Trvalo prý ale delší dobu, než Mičiko kývla na jeho žádost o ruku.

Mičiko se narodila v roce 1934 ve velmi bohaté podnikatelské rodině. Absolvovala církevní univerzitu, kde studovala anglickou literaturu a cizí jazyky. Po oznámení svatby se Mičiko s Akihitem stali rázem středem pozornosti médií, které tuto událost nazývali svatbou století nebo také příběhem „popelky“.  Mičiko se stala vzorem pro ženy své země – její zasnoubení s korunním princem dávalo Japonkám naději, že i bez aristokratického původu mají šanci vdát se za prince a stát se v budoucnu císařovnou. Svatba byla první velká televizní událost a znamenala velký nárůst prodeje televizorů, protože lidé toužili vidět svatbu v přímém přenosu.


Ze svatby profitovala i císařská rodina. Císař Hirohito se po prohrané válce příliš v médiích neobjevoval a jeho mediální obraz nebyl zrovna pozitivní. Naproti tomu Mičiko a Akihito se rázem stali japonskými celebritami. Tradiční svatební obřad 10. dubna 1959 byl promyšlen do největších detailů a to tak, aby dobře vypadal v televizi. Císařská rodina si uvědomila důležitost tohoto média a využila svatby k vylepšení pověsti u prostých obyvatel Japonska. Kromě toho sledovalo svatební průvod v ulicích Tokia asi půl milionu lidí na trase téměř devět kilometrů dlouhé.


Foto: Wikipedia

Svatba se nelíbila příslušníkům starých šlechtických rodů, kteří těžce nesli, že mají prokazovat úctu neurozené ženě. Po smrti Akihitovy matky císařovny Kojun v roce 2000 vyšlo najevo, že právě ona byla jedním z nejsilnějších odpůrců manželství. Dávala své snaše najevo, že není dost dobrá pro jejího syna.

Vstup do císařské rodiny tedy nebyl podle všeho zrovna pro Mičiko snadný. Mimo jiné se musela podřídit rituálům z 15. století. Už se například nesměla na veřejnosti smát a nesměla být nikdy sama! Dvorská etiketa jí přikazovala, jak se má líčit a jaká smí nosit kimona. Měla k ruce osmdesát služek, ale nikdo – kromě manžela – se jí nesměl dotknout.



Foto: Wikipedia

V roce 1963 se nervově zhroutila. Později ztratila na několik hodin vědomí a přestala mluvit. Podle lékařů byla její nemoc způsobena hlubokým smutkem. Několik měsíců trvalo, než se její zdravotní stav upravil.

Velkou revoluci na japonském dvoře, kde vládla neskutečná formálnost a přísná pravidla, způsobila tím, že se rozhodla své děti vychovávat sama, a dokonce je sama kojila! A co víc – dovolila si své děti posílat do obyčejných škol. Celkem se korunnímu páru narodily tři děti. Nejstarší syn Naruhito v roce 1960, o pět let později druhý syn Akišino a v roce 1969 dcera Sajako.


Foto: Wikipedia

Od mládí se Mičiko aktivně zajímala o umění. Mezi její koníčky patří stále i v pozdním věku hra na klavír a dětská literatura. Stala se autorkou obrázkové knížky pro děti s názvem Poprvé v horách.

Císařovnou se Mičiko stala v roce 1989, když se po smrti svého otce Hirohita stal její manžel 125. císařem Japonska. V loňském roce 2019 oslavil císařský pár krásné výročí – diamantovou svatbu. Společný život prožili Akihito a Mičiko ve věrném svazku bez milostných afér uctíváni celým národem.


Foto: Wikipedia

Loňský rok císařský pár oslavil ještě jedno výročí - třicet let na japonském trůně. Při té příležitosti se císař rozhodl z vážných zdravotních důvodů odstoupit a přenechat vládu svému staršímu synovi Naruhitovi. Jde o prvního panovníka za posledních 200 let, který z pozice odešel jinak než vlastní smrtí.



V případě nejstaršího syna se historie tak trochu opakuje. Ten se v roce 1993 oženil s krásnou diplomatkou Masako Owada, která absolvovala tři vysoké školy a plynně hovoří třemi cizími jazyky. Ta Naruhita odmítla dokonce dvakrát! Po sňatku si naivně představovala, že bude jako diplomatka reprezentovat japonský dvůr v zahraničí. Zmýlila se! Očekávalo se od ní jediné - že porodí syna - následníka. Po dvou potratech se jí po osmi letech manželství narodila v roce 2001 nejspíš po umělém oplodnění dcera Aiko. To vyvolalo v Japonsku obrovské zklamání a prohloubilo již tak silné princezniny deprese.


Foto: Wikipedia

O následníka trůnu se nakonec postaral druhý syn, princ Akišino, který porušil japonské tradice a oženil se jako první už v roce 1990. Po dvou dcerách přišel v roce 2006 na svět vytoužený syn princ Hisahito, první mužský potomek po 41 letech. Monarchie je tedy zachráněna! Poslední z dětí Mičiko a Akihita – dcera Sajako – se provdala za bankéře, ztratila titul princezny a bydlí v obyčejném činžovním domě…

 
Na našem webu jste si mohli také přečíst:

Reklama