Moje milá Ženo-in,
nejdříve zdravím celou redakci a nedá mně to, abych i já nepřispěla se svými zážitky se sourozenci.
Mám starší sestru a mladšího bráchu. To znamená, že brácha je nejmladší a navíc kluk, všechno mu vždycky prošlo a taky všechno dostal. Chtěl lyže, měl je, já ne, protože holky lyže nepotřebují, a tak to bylo se vším, měl, na co si vzpomněl. Dneska máme každý svou rodinu, nestýkáme se, protože takový, jaký byl sobec v dětství, takový je pořád, bydlí ve společné domácnosti s naší maminkou, ale tu zná jedině, když potřebuje peníze. Na pomoc a vyřizování jsem já, i když to mám 150 km, sestra bydlí 300 m od maminky, ale tu si tak zpracoval její manžel v jeho prospěch, že se taky o nikoho nezajímá.
Sama mám 3 děti, mají taky své rodiny, ale nikdy jsem mezi nimi nedělala rozdíly a nikdy bych nedovolila, aby se přestaly mezi sebou stýkat.
Krásný den přeje
japa
Děkujeme za zajímavý příspěvek.
Nový komentář
Komentáře
To je smutné, ale bohužel i tak to v životě chodí.
určitou vinu, nebo spíše celou vinu zde nesou rodiče
jo tak špatné vztahy se sourozenci znám ze svého okolí..naštěstí nás s bráchou se to netýká
suzi...:
Kdyz je mladsi, dej mu na pr--l