blobid0.jpg
Foto: Shutterstock

Ženy versus muži

Chuťové preference se mezi pohlavími dost liší. „Určitě to neplatí na sto procent, ale podle toho, jakou kávu ženy a muži pijí a jakou kupují, bych řekla, že ženy mají rády zajímavější chutě a umí ocenit kávy s původem. Naopak, muži mají raději chutě jednodušší,“ říká baristka Monika Matúšová z pražírny Zlaté Zrnko. Může to být spojené s rozdílnou fyziognomií. Ženy mají více chuťových pohárků, a tak jako rozeznávají více barev, identifikují i více chutí. Mužům příroda nadělila schopnost rozeznávat drobné rozdíly chuťových či vizuálních detailů, proto preferují chutě robustnější – takže kávové směsi v kterých je výrazná robusta.  

Když je už řeč o robustě, zřejmě bychom měli mít na paměti i její sestru arabiku a vysvětlit pár mýtů, které o zrnkách tohoto ovoce – protože káva je ovoce – kolují. „Ano, součástí naší kávové kultury je přesvědčení že arabika je ta dobrá káva a robusta je nějaká méně vydařené odrůda. Věc se však má jinak. Nejsou to dvě odrůdy, ale dva druhy kávy a hlavní rozdíl mezi nimi je v počtu chromozomů. Arabika jich má 44, proto doslova hraje chutěmi a může jich mít 1 500. Robusta má 22 chromozomů, což znamená méně chutí – asi 400, ale i menší kyselost a více kofeinu. Jedna není kvalitnější než druhá, nebo méně povedená. Nekvalitní arabika může chutnat stejně nedobře jako nekvalitní robusta“ vysvětluje Monika Matúšová.

shutterstock-2211128797.jpg
Foto: Shutterstock
 
Káva ukazuje charakter

Češi pijí několik káv denně. První mají většinou už ráno, další dopoledne nebo po obědě a někteří i v podvečer. Ráno si dávají silnou a výraznou kávu, aby je nastartovala do nového dne, po obědě méně intenzivní a možná trošku více „vymazlenou“, jako například cappuccino. Když někdo vypije více než tři silné a výrazné kávy za den, je s vysokou pravděpodobností velmi výraznou osobností a není moc týmový hráč. Ten, kdo si každý doušek kávy vychutnává, je pohodář a požitkář.
 
Jsme zvědaví

Češi chtějí o kávě vědět mnoho a velmi se snaží, aby si ji uměli správně připravit doma nebo vhodnou terminologií objednat v restauraci. Podle baristky Moniky Matúšové si to zbytečně komplikujeme, především pokud jde o terminologii. „Ani v Itálii, kterou mnozí považují za vzor kávové kultury, nejsou jednotní, co se týká přesných názvů různých velikostí kávy, které se liší v první řadě trváním extrakce a následně chutí a množstvím kofeinu. Na severu Itálie si ji domácí objednávají pod úplně jinými názvy než na severozápadě a pod jinými na jihu. Není to problém. Podle mě je důležitější umět rozeznat kvalitně připravenou kávu od nekvalitní. O tom nám hodně řekne například pěna. Pokud je příliš světlá, káva je podextrahovaná a pomůže, když bude jemněji umletá a dáme ji do páky více. Naopak, pokud je pěna příliš tmavá, je potřeba nastavit hrubší mletí a snížit množství v páce. Dobré espresso má pěnu karamelové barvy a po vypití nezůstává v hrnku,“ radí baristka.

O tom, že si potrpíme na dobrou kávu, svědčí rostoucí zájem o kávovary. „Udělat dobrou kávu je celá věda. O finální chuti a kvalitě kávy nerozhoduje jen její původ a druh, ale i čerstvost, způsob pražení, hrubost mletí, teplota vody při extrakci, trvání extrakce i tlak. Lidi se nás stále ptají, jak si mají svůj kávovar doma nastavit. Snažíme se jim co nejlépe poradit a připomínáme též, že i ten nejlepší mlýnek se po čase ztupí, a i ten nejlepší kávovar bude mít po čase zanesené trubky a vyžaduje údržbu. Ale ještě důležitější je čerstvost kávy“ vysvětluje Monika Matúšová. „Myslím si, že by bylo fér, kdybychom si mohli běžně v obchodě koupit zrnkovou kávu světové kvality, která byla však upražena co možná nejblíže naší domovině.“ dodává.

shutterstock-616491482.jpg
Foto: Shutterstock

Zdroje: Baristka Monika Matúšová ze Zlatého zrnka