Eva, 29 let
„My máme s manželem několik tzv. záchranných slov, které nás vytrhnou z každé špatné atmosféry, hádky nebo jiného neladu. A musím zaťukat, fungují na jedničku. Pokaždé nás totiž rozesmějí a vrátí do pohody.“
Zuzana, 33 let
„S přítelem žijeme dost společensky, ale pokud máme něco společného, něco, co je jen a jen naše a díky tomu utečeme z toho ruchu velkoměsta a života s přáteli, tak je to sledování dokumentů a pořadů o druhé světové válce. Uznávám, trochu zvláštní zvyk, ale díkybohu za něj!“
Petra, 24 let
„Naším zvykem jsou dva společné koníčky – chodíme spolu na španělštinu a na badminton.“
Dita, 45 let
„Vzhledem k pracovnímu vytížení mě i manžela, jsme si po čase, kdy u nás došlo k velké krizi, naplánovali pravidelné úterní společné večery. Chodíme na večeři, do kina nebo třeba na výstavu. A ten večer zakončíme vždy sexem.“
Jitka, 38 let
„Vždy chodíme uléhat do postele společně. Od pondělí do neděle. Večery netrávíme ani u práce, ani mimo domov.“
Marie, 30 let
„Našemu zvyku se mnoho našich známých směje. Asi je to divné, ale my si s manželem každý večer i každé ráno připravujeme pastu na kartáček na zuby. Každý, kdo je tomu přítomný se nás na to vždy ptá.“
Martina, 31 let
„S přítelem máme v telefonech sbírku svých přeřeků a nesmyslů, které z nás vypadly. On sbírá ty moje, já zase ty jeho. Hrozně se u toho vždycky zasmějeme.“
Jana, 26 let
„Každou neděli si dáváme společnou vanu. Hodně bublinek, koupelové soli, víno, olivy nebo oříšky, svíčka a knížky. Miluju tenhle konec víkendu!“
Klára, 49 let
„I po 20 letech v manželství si neříkáme jménem, ale přezdívkou.“
Kristina, 32 let
„Svému příteli připravuji každé ráno hromádku s čistým oblečením. A on by se už bez toho snad ani nezvládl obléknout.“
Dana, 55 let
„Každou sobotu se můžu těšit na to, že manžel přijede s tradičního sobotního velkého nákupu a přiveze mi kytici. Je to jeho dlouholetý zvyk.“
Také si přečtěte:
- Vzít si někoho, kdo už byl třikrát ženatý? To je dilema…
- Jeho přání je z jejího pohledu zvrhlé, ale stejně do toho půjde. Jen kvůli němu!
- Mého muže vynechali rodiče z dědictví, cítí se ublížený a vybíjí si to na okolí
Nový komentář
Komentáře
Jak ukončit hádku?
Nevnucuju, na každého to nemusí působit nebo to nebude jeho gusto. Avšak alespoň jedenkrát stojí za to to zkusit, u nás to zabírá vždycky, takže zařazuju mezi zvyky.
…..“Když byla hádka v nejlepším a hrnce už málem začaly létat, tak jsem se začala bez jediného slova svlékat. Úplně, do naha. „ A ty zůstaneš oblečenej?“, řekla jsem naprosto neutrálním hlasem. Civěl chvíli jak JoJo. Dodala jsem: „Někde někdo napsal, že když jsou dva úplně nahatí, tak jim hádky špatně jdou. Okamžitě ze sebe všechno shoď! Chci se raděj dívat na tvýho pinďoura než na na tvůj nejapně rozzuřenej ksicht.“
Kupodivu pochopil a v momentě byl jak ho Pán Bůh stvořil.
A vyžeňte z hlavy myšlenky na vaše tvary a váhu. Nehraje to žádnou roli.
Asi nemame
Chodíme na protisměny a tak ten, jenž je po poslední noční nemusí skoro nic dělat. Vždy má takový volný den na vzpruhu. Takže úklid, vaření, zvířata, dcera jsou na tom druhém. Jen když je potřeba nakoupit, či něco zařídit, tak jedeme spolu. A potom ve dnech volna spolu děláme skoro vše a hodně si povídáme a těšíme se z blízkosti toho druhého. Tím, že vždy ty dny, kdy jsme v práci se vlastně nevidíme (jen maximálně komunikujeme přes telefon, když je něco důležitého), tak se na tyto dny moc, moc těším
My nemáme žádné zvyky a jsme spolu 35 let.
Každé ráno, když manžel vstává, dostanu pusu na dobré ráno, i když ještě spím. Večer chodíme spát společně a zase si dáváme pusu na dobrou noc.
Mám úžasného manžela.Každou neděli vaří oběd.