Jednoznačná odpověď, jak vychovávat své děti, anebo správná rada, jak je vychovávat, neexistuje, protože co dítě, to originál, a na každého platí něco jiného.

My vám postupně představíme pět základních „výchovných metod“. Možná se v některé najdete, ale možná taky ne. Možná vymyslíte metodu úplně odlišnou, šestou, sedmou, osmou... o kterou se s námi následně podělíte.  

kid

Příběh o urážlivé Aničce

Anička je sedmiletá holčička, která se velmi často uráží. Pokud dá například babička při odchodu pusu dřív jejímu o dva roky mladšímu bratrovi, urazí se, demonstrativně odejde a pusu už nechce. Při jakémkoliv oprávněném pokárání ze strany rodičů se uzavře do sebe a přestane mluvit. Trvá to i několik hodin, než se začne chovat normálně. V koutku svého pokoje dokáže sedět zamračená i v době, kdy se ji matka snaží rozveselit nebo nabídne, že si společně s bráškou zajdou třeba do cukrárny. Je uražená, nikam nechce. Pak se nuceně oblékne, ale celou dobu se na mámu nepodívá, ani nepromluví. „Aničko, co je Ti?“

Co Aničce je, na to už nám odpoví Alena Weberová, ředitelka o.s. Dítě, rodič, prarodič:

Řadu rodičů by v tomto případě napadla asi metoda pevné ruky, tedy obrazně řečeno: zvýšení hlasu a plácnutí na zadek. To by se ale dopustili velké chyby, protože Anička by se ještě víc urazila a uzavřela do sebe.

V prvé řadě je hledat příčinu Aniččiny urážlivé povahy. Pokud není nijak závažná, ale jde pouze o dočasný vzdor v chování, je dobré zvolit metodu přehlížení. Lidově řečeno, jak Ty na mě, tak já ne tebe.

Příčiny

  • Příčin urážlivosti dítěte může být celá řada. V prvé řadě je potřeba chybu hledat u sebe. Není urážlivý Aniččin otec, nebo matka? Jak se chovají prarodiče? Nebyla Anička svědkem urážlivosti ze strany některé z babiček? Děti často kopírují dospělé.
  • Urážlivost pramení také z pocitu nejistoty, ohrožení druhým sourozencem. Neupřednostňují rodiče více mladšího syna? Dítě je vnímavé a najde si svůj způsob nespokojenosti a protestu, třeba právě urážlivostí.
  • Netrápí Aničku něco ve škole? Neposmívají se jí spolužáci neprávem? Neublížila jí její kamarádka? Nezklamala se v paní učitelce?

Urážlivost je vlastností, projevující se dlouhodobě, někdy až do dospělosti. Pokud tento stav trvá déle, je nutné poradit se s dětským psychologem.

Metoda „přehlížení“

Anička s maminkou v poradně byly. Později byl pozván i tatínek. Jako nejpravděpodobnější příčina Aniččiny urážlivosti se jevila žárlivost na bratra. Anička byla hned po narození středem pozornosti, tatínkova holčička, jenže pak se narodil mladší bráška.

Rodiče se přesto snažili k oběma dětem chovat stejně, objali brášku, objali i Aničku. Ale Anička chtěla být první.
Na radu odborného poradce by se měli rodiče i nadále chovat stejně a rozhodně nepodléhat pocitům viny, že se Aničce nevěnují, nebo že něco udělali špatně. Důležité také je dát si pozor, aby najednou nezvyšovali zájem o ni, ale stále se chovali k oběma dětem stejně úměrně jako doposud. Anička neslyší? Tak my ji také neslyšíme. Pokud holčička trucuje, rodiče by se měli i nadále věnovat své běžné činnosti, a jakmile vyjde z koutku a přestane, neptat se, co se jí stalo, ale dělat, jako by se nic nestalo, a normálně navázat rozhovor, který skončil třeba u ranní snídaně. Anička tak pochopí, že její trucování nemá žádný efekt. Výsledek by se měl dostavit během několika týdnů či měsíců.

Příště příběh o plačtivé Terezce a „metodě pochopení“.

Přečtěte si také: