V 17. století se v Evropě míru moc neužilo, hořely jak velké, tak regionální konflikty. Používané zbraně ještě neměly dnešní „dokonalost“, a tak přežívalo množství válečných invalidů. Co s nimi? Jak jim pomoci?

 

Hrabě a zároveň polní podmaršálek Petr Strozzi vedl velmi úspěšný život, ale se smutným koncem.

Po jedné bitvě děkoval vojákům za udatnost, když ho zabila zbloudilá střela, bylo mu pouhých 38 let.

Když se několik let předtím léčil z vážného zranění, sepsal poslední vůli, ve které nemalý majetek věnoval na zmírnění utrpení válečných invalidů. Testament byl však platný až po skonu jeho manželky. Za tu dobu, a bylo to 50 let, se majetek ještě rozmnožil. Navíc i ona odkázala vše na nadaci, protože děti neměla.

 

A tak roku 1728 schválil císař Karel VI., aby byly zakoupeny pozemky pro stavbu většího domu pro invalidy. Dlouho se hledalo, až bylo rozhodnuto – pozemky na bývalém Špitálském poli, za Poříčskou branou.

Plány vypracoval význačný barokní architekt Kilián Ignác Dientzenhofer v r. 1730, základní kámen položil sám Karel VI. o dva roky později.

 

Plány byly velkorysé – mělo tu bydlet až 4 000 lidí a bylo to vlastně jako celé soběstačné město. Jak už to bývá, došly peníze. Ale již postavené torzo začalo sloužit svému účelu.

 

1750 nařízením císařovny Marie Terezie převzal péči o invalidy stát, převzal tedy i Invalidovnu.  Pro zajímavost – zachoval se přesný počet zaopatřených lidí z r. 1854 – bylo tu celkem 1 404 osob, k dispozici byl lékař, malá nemocnice, obchody, kantýna. Někteří i pracovali buď v areálu, nebo i mimo. Děti zde měly školu. O kázeň pečoval soud, bylo tam i vězení a také hřbitov s kaplí a kostnicí.

 

Konec instituce nastal po skončení I. světové války, kdy péči o invalidy převzala nová republika, a tak se postupně do objektu dostávala vojenská správa, od 1925 i vojenské muzeum.

 

Strozziho nadace zachránila empirovou kašnu, která stávala na rohu Vodičkovy a Jungmannovy ulice, rozebrala ji a přenesla na nádvoří Invalidovny.
Tato nadace nechala v letech 1933-4 vystavět novou moderní budovu pro invalidy v Hořicích a přestěhovala tam zbytek osazenstva z Karlína.

 

Budova osiřela, zájemců bylo mnoho … ale v roce 1942 rozhodnutím říšského protektora byla zrušena nadace, veškerý její majetek zabaven a s tím i Invalidovna.

Dnes slouží jako vojenský archiv a depozitář Národního technického muzea.

Bohužel, budova utrpěla za povodně před dvěma lety a chátrá a chátrá….

 

Copak by si asi o nás pomyslel hrabě Petr Strozzi, jehož busta od Mořice Černila stojí v parku před hlavním průčelím?

 

Prohlédnout budovu si můžete, když vystoupíte z metra B na stanici Invalidovna.

 

Za fotografie děkujeme čtenářce Vivian, která je poskytla z vlastních zdrojů.