Město, ve kterém bydlím, bylo v sedmdesátých letech největším železničním uzlem ve střední Evropě. Ano, bylo to město modré armády, tedy nádražáků. A pak zde byl velký textilní závod Perla, kde pracovalo především hodně žen, mezi ně patřili Poláci, Kubánci, Vietnamci, kteří zde získávali zkušenosti, které pak mohli uplatnit ve své zemi. Perla, později byla přejmenovaná na Primonu, kde se tkaly látky , z niťárny se expedovaly vyšívací bavlnky a tzv. "štupovačky" . Měla svoji podnikovou prodejnu a dodnes si pamatuji fronty na tyto bavlnky, které sem jezdili nakupovat lidé z Moravy i ze Slovenska. Jóóó, tekrát byly ruční práce ještě v módě. Kdo šel kolem Primony, nemohl přeslechnout hluk tkalcovských strojů především v létě, kdy se větralo. Byl zde i strojní průmysl, jako např. Armaturka, kde se vyráběly díly i pro jaderné elektrárny, největší dodávky šly samozřejmě na ruský trh.
Ale dnes už toto není pravda, s novou dobou zanikaly i pracovní příležitosti.Nádražáci v našem městě stále jsou, ale už jich není tolik, tak o nějaké modré armádě se tu nedá mluvit. Přesto, že je železniční doprava ekologická, je málo využívána. A to je škoda.
A v jakém městě že to bydlím? No přeci v České Třebové. Je to menší městečko asi s necelými 17 tis. obyvateli, které se rozprostírá v překrásném údolí řeky Třebovky. Mám to tu moc ráda. Je tady pěkné prostředí, do lesů není daleko.Největším a nejpůsobivějším místem je park Javorka a přímo odtud vede několik turistických stezek na Kozlov a Hory.Přijdeme li do Kozlova, přivítá nás rozhledna Maxe Švabinského, odkud si můžeme prohlédnout krásné panoráma Orlických hor. Žil zde malíř Max Švabinský, na opravu jeho chaloupky město vynaložilo nemalé prostředky.Na Horách pobývala spisovatelka Božena Němcová.
Za zmínku stojí i románská rotunda sv. Kateřiny z první poloviny 13. století, která je kousíček do Starého náměstí a pro návštěvníky našeho města není daleko a stojí za zhlédnutí.
Milovníci zimních sportů mohou využít běžeckých tratí, mohou si zalyžovat na kopci Peklák a nebo navštívit zimní stadión, nebo plavecký bazén.
V létě nám tady chybí koupaliště, které tu kdysi bylo, ale po roce 1990 začalo chátrat a nikdo provoz neobnovil. Vzhledem k provozu jen v letních měsících město asi nechce investovat finanční prostředky. A tak musíme navštěvovat koupaliště v nedalekém městě Litomyšl, nebo Ústí nad Orlicí.
Pokud se čtenáři budou chtít dozvědět něco více o našem městě Česká Třebová, najdou tyto informace na internetu.
A co bych přála našemu městu? Aby vzkvétalo, aby obyvatelé zde žili spokojeně a také aby tady byla větší pracovní příležitost. A návštěvníkům? Aby se jim v našem městě líbilo.
Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.
Moje město, moje ves - to je téma na dnešní den. Své příběhy, postřehy a zamyšlení s vaším bydlištěm v hlavní roli posílejte na adresu
Nový komentář
Komentáře
Bydlím blízko a jezdím tudy do školy každý týden. Těším se, až bude hotové nádraží. Nevíte někdo, kdy to má být?
Moc hezke mestecko, nase cela rodina byli ajznbonaci, ale tvrzeni, ze Ceska Trebova byl nejvetsi zeleznicni uzel ve stredni Evrope je snad trochu prehnane, nemyslis?
tam se narodila moje teta a měla tam rodinu. bratranec tam studoval na železničářské průmyslovce. dětství jsme trávili kousek od tam v Pastvinách
Pocházím z vesničky nedaleko ˇUstí nad Orlicí, Třebovou znám moc dobře :)
Českou Třebovou trochu znám,máme tam strýce jak jinak než bývalého strojvůdce.