Co je krevní tlak?

Aby mohla krev proudit po těle a roznášet orgánům kyslík a vyživující látky, potřebuje nejen srdeční činnost. Důležitý je také určitý tlak, jímž působí protékající krev na stěny cév. Nejvyšší je v tepnách, na které se při zjišťování tlaku krve zaměřujeme. 

Při měření tlaku zjišťujeme dvě hodnoty, které dělíme lomítkem. Ta vyšší ukazuje systolický tlak, který nastává během stažení srdce. Nižší hodnota patří diastolickému tlaku, jenž přichází v klidové fázi, při uvolnění srdce mezi dvěma stahy.

t2.jpg
Foto: Hartmann Rico

Jaké hodnoty jsou v pořádku?

Na výšku krevního tlaku působí celá řada podnětů. Ať už z našeho těla, nebo zvenčí. Ovlivňuje ho naše zdraví, kondice, tělesná i psychická zátěž, stav bdělosti, ale i počasí a podobně. A tak se v průběhu dne mění. Přesto existují hodnoty, které jsou považovány za ideální.

  • Optimální krevní tlak zdravého dospělého člověka se pohybuje kolem hodnot 120/80 mm Hg.
  • Za ještě normální, ale už vyšší krevní tlak ukazují hodnoty nad 130/85 mm Hg.
  • Hodnoty přesahující 140/90 mm Hg už signalizují vysoký krevní tlak.
  • Naopak nízký krevní tlak definuje hodnota pod 90/60 mm Hg.

Vždy je ale třeba vzít v potaz, kde je krevní tlak měřen. Pokud je to ve zdravotnickém zařízení nebo v lékárně, naměřené hodnoty bývají většinou vyšší. Je běžné, že oproti domácímu měření stoupají o 5-10 mm Hg. Při syndromu bílého pláště (strach z lékařů) může být rozdíl ještě markantnější.

Vyplatí se měřit tlak doma?

t1.jpg
Foto: Hartmann Rico

Bezpochyby ano. Odborníci to dokonce vřele doporučují. „Četné studie prokázaly, že hodnoty tlaku krve v domácím prostředí mohou lépe předpovídat riziko srdečně-cévních onemocnění, než náhodně změřený tlak krve v ordinaci lékaře nebo v lékárně,“ uvádí lékaři z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM).

Problém je v tom, že rizikový vysoký krevní tlak bez pravidelného měření nepoznáte. Většinou nemá žádné jasné příznaky, ani nezpůsobuje bolest. To až v případě, že jeho vinou časem dojde k poškození srdce, mozku, ledvin, očí nebo končetinových či útrobních cév. Ani nízký krevní tlak ale není radno podceňovat. I ten může signalizovat vážná onemocnění.

Nízký versus vysoký krevní tlak

Příčinou nízkého krevního tlaku neboli hypotenze je nedostatečné množství krve pumpované ze srdce nebo neschopnost cév správně se stahovat při průtoku krve. Viníků může být více, od užívání některých léků, přes nedostatek vitaminů a dalších živin (například železa), ztrátu tělesných tekutin (krve, vody…), až po nemoci srdce, mozku, ledvin, orgánů s vnitřní sekrecí nebo nádorová onemocnění. Nízký krevní tlak neohrožuje nemocného natolik, jako tlak vysoký, přesto vyžaduje pozornost. Motání či bolest hlavy, závratě, únava a další příznaky nízkého krevního tlaku v dlouhodobém horizontu znepříjemňují běžné fungování. Hlavním rizikem je pak omdlévání, které může vést i ke smrtelnému zranění. Navíc, jak už bylo řečeno, může nízký tlak signalizovat závažnější onemocnění.

Vysoký krevní tlak neboli hypertenze je nebezpečné onemocnění kardiovaskulárního systému, které dokáže poškodit cévy v těle. Jsou totiž dlouhodobě vystaveny nadměrné zátěži (vysokému tlaku krve), ztrácejí pružnost a stávají se náchylnými k vzniku aterosklerotických změn, které mohou vést až k cévním uzávěrům nebo naopak k prasknutí tepen. Co za tyto potíže může? Špatný životní styl, nedostatek pohybu, obezita, alkohol, konzumace nadměrného množství soli, stres, nedostatek spánku, ale i dědičnost. Proto se v České republice objevuje vysoký krevní tlak u 40 % pacientů ve věku 25 až 64 let a více než 70 % pacientů je mezi 55 až 64 roky. Podle statistik celosvětově způsobuje hypertenze až 6 % všech úmrtí. 

Jak doma krevní tlak správně měřit?

t3.jpg
Foto: Hartmann Rico

Aby měření nebylo zkreslené, je třeba dodržovat několik zásad.

  • Alespoň půl hodiny před měřením necvičte, ale ani nekuřte, nepijte kávu nebo alkohol.
  • Měřte zásadně v klidné místnosti s optimální teplotou, kde na vás nebude nikdo mluvit. Při hovoru se totiž krevní tlak zvyšuje.
  • Dbejte na to, aby kolem vás nebyl přístroj jako televizor, mikrovlnná trouba a podobě – vadí jejich silné elektromagnetické pole.
  • Ponechte si 5 až 10 minut na zklidnění. Než začnete měřit, posaďte se na židli s opěradlem, nohy (nepřekřížené) položte na zem a paži s dlaní vzhůru opřete o podložku do úrovně srdce.

I samotné měření má svá pravidla.

  • Svou roli hraje šíře manžety, která musí odpovídat obvodu paže. Neměla by být příliš těsná ani volná. U obvodu paže do 33 cm je ideální šíře manžety 12 cm. Při obvodu paže do 42 cm má být manžeta široká 15 cm. Na ještě širší paži se hodí manžeta široká 20 centimetrů.
  • Jde i o umístění manžety – patří cca 2 cm nad loketní jamku odhalené paže, hadička má zůstat směrem dolů.
  • Měřte na paži, na níž zjistíte vyšší hodnoty.

A v neposlední řadě - krevní tlak nestačí změřit jednou.

  • Měření proveďte třikrát, a to v intervalu jedné až dvou minut. Výsledné měření vypočítáte jako průměr z druhého a třetího měření.
  • Výsledky si vždy zapisujte.

Kdy a jak často měřit?

t4.jpg
Foto: Hartmann Rico

„Měření provádějte pravidelně po dobu 7 dní, a to 2 až 3 měření ráno (před snídaní mezi 6. a  9. hodinou) a 2 až 3 měření večer (po večeři mezi 18. a 21. hodinou), neměly by být započítávány výsledky z měření provedených v prvním dni. Důvodem je obvyklá počáteční úzkost pacienta při použití nového přístroje,“ uvádí lékaři z IKEM s tím, že následně stačí měřit buď čtvrtletně po dobu jednoho týdne, případně jeden den v každém týdnu.

Nikdy si ale na základě naměřených hodnot neupravujte dávky léků. To může udělat až lékař, s nímž svůj stav proberete.

Zdroj informací: IKEM, EUC kliniky, Národní zdravotnický informační portál, Wikiskripta 

Reklama