Mentální anorexie je onemocněním, které v současné době nelze přehlížet. Má zcela jasné průvodní jevy, fyziologické i psychické symptomy, ale bohužel nemá jasnou etiologii. Odborníci se shodují v názoru, že se jedná o velmi vážnou chorobu s multifaktoriálními důvody vzniku nástupu onemocnění.
Tyto faktory můžeme zhruba označit následovně:
1. biologické faktory – často provozované „dietování“, genetické faktory
2. psychologické faktory – zážitky z raného dětství, problematizování témat „jídlo“, „váha“, „postava“ v rodině, rodinná výchova obecně, prožitek ztráty nebo rozchodu, rozvod rodičů, traumatické zážitky (např. sexuální zneužívání, domácí násilí apod.)
3. sociální faktory – ideál štíhlosti, propagovaný ve společnosti

Mentální anorexie ohrožuje zvláště dospívající a mladé dívky, které nejsou spokojeny se svou postavou a chtějí proto co nejdříve zhubnout. Dívky záměrně odmítají přijímat potravu. Po určité době se dostavuje ztráta chuti k jídlu. Dívky přestávají vnímat pocit hladu, pocit sytosti, pocit pohody při konzumaci jídla. Zcela se uzavírají okolnímu světu, nemohou jíst na veřejnosti, ani v kruhu své rodiny.
Nemoc je provázena počátečním nadšením z poklesu hmotnosti a zřetelného zhubnutí, posléze se ale začnou objevovat stále závažnější fyzické i psychické obtíže. Lidské tělo není uzpůsobeno k trvalému hladomoru, nezvládne stále nižší a nižší porce jídla, které dostává. Tělo se brání. Po dlouhodobé hladovce se může objevit silný pocit hladu a chuť jíst. Nemocným však dělá problém zkonzumovat i malé porce potravy, jídlo u nich vyvolává pocity nevolnosti a plnosti. Někdy může mentální anorexie přejít plynule v mentální bulimii anebo se obě nemoci trvale doplňují a záchvaty přejídání a zvracení se střídají s neuvěřitelnými hladovkami. Dívky, trpící mentální anorexii jsou schopné sníst denně pouze jedno jablko, nebo dvě lžičky nízkotučného jogurtu a tvrdit, že jsou najezené.
Toto závažné psychické onemocnění má své stinné stránky. Projevují se jak fyzickými obtížemi, tak psychickými problémy.

Dívky nejedí, že by neměly chuť, nýbrž proto, že si tuto chuť zakazují, nedovolují si jíst, často extrémně sportují a to do takové míry, že nakonec váží méně než 85% své doporučené váhy.

K fyzickým (zdravotním) následkům hladovění a intenzivních diet patří především:

  • zimomřivost, snížená tělesná teplota, nízký tlak a s tím související závratě a pocity
    mdloby 
  • celková únava, svalová slabost a spavost, poruchy spánku – nespavost, noční bloumání po bytě, brzké buzení 
  • zažloutlá, praskající pleť, zvýšený růst ochlupení po celém těle 
  • suché a lámající se vlasy 
  • zvýšená kazivost zubů 
  • snížená funkce střev – zácpa 
  • nepravidelná menstruace až vymizení menstruace 
  • srdeční obtíže, zejména nepravidelný tep (arytmie), oslabený krevní oběh, 
    chudokrevnost, zvýšená hladina cholesterolu v krvi 
  • dehydratace, rozvrácení minerálního metabolismu, hrozí až selhání ledvin 
  • odvápnění kostí až osteoporóza 
  • oslabení celkové obranyschopnosti organismu

Mezi nejčastější psychické důsledky hladovění patří : 

  • pokleslá, depresivní nálada, podrážděnost, nejistota, úzkostné prožitky 
    poruchy koncentrace, nesoustředěnost
  • neustálé zabývání se jídlem, roste nutkání přejídat se, nemocní rádi vaří, sbírají recepty 
  • ztrácí zájem o okolí (uzavírají se do sebe, vzrůstá egocentrismus) 
  • vyhýbají se společnosti a společenskému dění, dostávají se do konfliktů s rodiči a přáteli
  • narůstá vztahovačnost

To, co nemocným ale nejvíce chybí a co se snaží vykřičet do svého okolí je: „Jsem tady, všímejte se mě, mám vás ráda, chybí mi láska a porozumění, nevím, co mám dělat, nikdo mne nenaučil chovat se jako dospělá, potřebuji oporu, abych ten velký dospělý svět zvládla, pomozte mi ….“
Proč to ale nedokáží říct nahlas? Protože byly nějakým způsobem umlčeny, nevědomě. Naučily si se nestěžovat si, nehovořit nahlas o svých pocitech, jsou citově zranitelnější než většina lidí v jejich okolí, bojí se vyjádřit své emoce, protože „to se na dívku nesluší“, „dívka by neměla odmlouvat, obtěžovat někoho svými problémy a prosbami“….
Pro někoho možná těžko pochopitelné závěry, ale pro nemocné dívky zcela zásadní. Vězte, že poruchy příjmu potravy nejsou jen o jídle, respektive o jídle jsou až v druhé řadě. Problém, který dívky řeší je daleko komplexnější a složitější, byť ve své podstatě srozumitelný. Jen není na první pohled vidět. Jídlem se řeší problémy související se sebevědomím, se sebedůvěrou, se sebepojetím, se začleněním do společnosti, se schopností asertivního jednání a komunikace s okolím vůbec. Jídlem se prostě řeší problémy emocionálního hladu, nikoliv hladu fyziologického.

Počet hospitalizovaných:
Poslední známé, statisticky doložené údaje máme z let 1997 - 2000, kdy během čtyřletého sledovaného období došlo k nárůstu hospitalizovaných z 452 v roce 1997 na 545 v roce 2000.

Motto závěrem:
Smiř se se svým životem. Vězíš ve své kůži, a do žádné jiné se už nenarodíš.
Dale Carnegie

Předsedkyně Občanského sdružení Anabell – pro nemocné anorexií a bulimií
http://www.anabell.cz

Reklama