Foto: Shutterstock

Poradna: Dobrý den, paní doktorko, domnívala jsem se, že můj patnáctiletý syn už není v ohrožené skupině, které hrozí meningokoková meningitida. Jedním z důvodů přenosu je ale prý pobyt v místech, kde je velká koncentrace lidí. Má vůbec smysl v tuto dobu, kdy je vše zavřené a omezené, syna očkovat?

Vyšší výskyt nemoci u mladých lidí vědci opravdu přikládají náročnosti životního stylu: často přetěžují organismus nejen návštěvami diskoték či klubů, ale také sportem, ponocováním nebo nedostatečným odpočinkem. Mladí lidé navíc představují riziko i pro ostatní skupiny, protože mezi nimi bývá velký počet takzvaně bezpříznakových nosičů, kteří mají bakterii několik měsíců v?sobě, ale nemoc u nich nepropukne. Zda se člověk stane nosičem, nebo onemocní, lze jen těžko predikovat. Onemocnět může kdokoliv, i když je zcela zdravý.

Nedá se říct: „onemocnění je málo pravděpodobné, tak co…“ Pokud k němu dojde, jeho závažnost je vysoká. A na to musíme myslet v?rámci prevence.

Všichni by si měli být vědomi zodpovědnosti za vlastní zdraví a rizikových situací, do nichž se například pohybem v místech, kde je vysoká koncentrace lidí, kde nemusí jít jen o večerní kluby, vrhají. Není totiž vyloučené, že zrovna na jednoho konkrétního jedince tato nemoc padne. Ani v období pandemie meningokok nezmizel.

Účinnou prevencí meningokokového onemocnění je očkování. To Česká vakcinologická společnost doporučuje především malým dětem do čtyř let věku a dospívajícím a mladým dospělým – přibližně od 13 do 25 let. V současnosti jsou na trhu vakcíny pokrývající nejčastěji se vyskytující séroskupiny meningokoka.  Pro co nejširší ochranu doporučujeme kombinaci obou typů vakcín.

Na otázku odpovídá MUDr. Alena Šebková, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP.

Reklama