Foto: Shutterstock
Její princip je jednoduchý, jedna postel, ale dvě samostatné peřiny. Každý má svou vlastní a může si zvolit, jak teplou, těžkou nebo lehkou ji chce. Metoda je spojována především se Švédskem, Dánskem a Norskem. Do širšího povědomí se ale dostala hlavně v posledních letech díky sociálním sítím. Například virální příspěvek švédské influencerky Cecilie Blomdahl vyvolal velký zájem. Popisuje v něm právě klíčové body této metody. Jednou z nich je také pravidelné větrání peřin, aby slunce a vzduch pomohli připravit peřinu ke každodennímu užívání. Vzduch a slunce totiž pomáhají proti odéru, ale také plísním a roztočům, slunce pak přirozeně dezinfikuje a denně větrané peřiny tak krásně svěže voní.
Proč dvě peřiny
Protože dva lidé zkrátka nemusí mít stejné potřeby. Jeden spí pod těžkou peřinou, druhý má nejraději jen lehkou přikrývku. Jeden se celou noc vrtí a stahuje peřinu na svou stranu, zatímco druhý se probudí zimou. Se dvěma peřinami tento problém jednoduše odpadá. Každý si svou přikrývku nastaví podle sebe a během noci s ní může libovolně manipulovat, aniž by rušil partnera. Výhodou je také lepší kontrola teploty. Zatímco jeden může mít teplou zimní peřinu, druhému stačí lehká letní. Právě možnost individuálně regulovat teplotu může přispět k pohodlnějšímu spánku.
Přímo skandinávská metoda zatím nemá vlastní rozsáhlý výzkum, takže není možné tvrdit, že dvě peřiny automaticky zlepší spánek nebo vztah. Logika je ale poměrně jednoduchá, méně rušení znamená větší šanci na klidnější noc. Samostatné peřiny mohou pomoci například párům, kde jeden často cestuje po posteli, chodí spát později nebo vstává dříve. A právě spánek může mít na vztah větší vliv, než si připouštíme. Když jsme nevyspaní, býváme podrážděnější a méně tolerantní. Opakované noční přetahování o peřinu tak může být malý, ale pravidelný zdroj frustrace. Dvě peřiny mohou tento konflikt jednoduše odstranit. Navíc společná postel zůstává zachovaná. Pro řadu párů je důležité usínat vedle sebe, cítit blízkost a mít partnera nablízku. Samostatné přikrývky jim umožní mít tuto blízkost a zároveň si dopřát vlastní komfort.
A co mazlení? Tady má metoda jednu nevýhodu. Dvě menší peřiny mohou zkomplikovat některé oblíbené polohy, například spaní v objetí nebo lžičce. Řešením může být jednoduchý kompromis, mazlit se před spaním a na samotné spaní si každý vzít svou peřinu. Koneckonců, cílem není vytvořit mezi partnery hranici, ale umožnit jim dobře se vyspat.
Dvě peřiny mohou být problém na menší posteli. Mohou se překrývat uprostřed nebo naopak sjíždět z okrajů. Na větší posteli je jejich používání jednodušší. Také ustýlání postele může být o něco pracnější. Dvě peřiny zkrátka nevytvoří tak jednolitý a upravený vzhled jako jedna velká. Pomoci může přehoz přes celou postel nebo dvě stejné sady povlečení. A samozřejmě, pokud vás partner budí chrápáním, mluvením ze spaní nebo výraznými pohyby, dvě peřiny problém nevyřeší. Pohyby se mohou přenášet přes společnou matraci a samotná metoda neřeší poruchy spánku.
Dvě peřiny jako malý partnerský kompromis
Skandinávská spánková metoda není zázračný recept na lepší vztah. A pokud vám společná peřina vyhovuje, není žádný důvod ji měnit. Pro páry, které se ale v noci přetahují o peřinu, mají rozdílné teplotní preference nebo se navzájem ruší, může být překvapivě jednoduchým řešením. Možná totiž není potřeba dělat kompromis úplně ve všem.
Zdroje: Health, Sleep foundation, Naturpedic, Good housekeeping
Nový komentář