Možná si říkáte, že jsou to silná slova. Každému tátovi přece na dětech záleží. „Nevím, jak je to jinde, ale mému muži ne. Dětí si skoro nevšímá,“ říká třicetiletá Markéta.
Vyprávění Markéty
Máme dvě děti, vlastně spíš mám, holkám je pět a tři roky. S manželem jsme spolu šest let, otěhotněla jsem krátce po seznámení, takže jsme se vzali. Říkám si, jestli ten jeho nezájem není způsobený tím, že jsme se museli vzít. Robert děti ještě nechtěl. Třeba kdyby to bylo o pár let déle, nevím, možná by na ně dozrál.
Přečtěte si také: |
---|
Teď je to ale špatné. Už v těhotenství to se mnou Robert nijak neprožíval, ale to mi připadá normální, chlapi jsou prostě jiní. Nijak o dítěti nemluvil, nevybíral jména, nic se mnou nepořizoval. Řekl, ať si všechno zařídím sama, že jsem ženská a on se v tom nevyzná.
Myslela jsem si ale, že po porodu to bude jiné, že k dítěti získá nějaký vztah. Ale už je to pět let, přibyla druhá dceruška - a nic. Robert si dál dělá všechno po svém a je mu jedno, že si s ním holky chtějí hrát nebo mají hlad, on vlastně ani moc neřeší, jestli jsou vůbec doma. Nikdy je ani sám nehlídal, nevzal je na výlet, do parku, nikam.
Když jsem po něm ze začátku něco chtěla, občas s nechutí pomohl, ale teď už nedělá nic. „Děti jsou tvoje starost,“ říká vždycky, když se mu snažím vysvětlit, že ty holky ho potřebují. Je to skoro, jako kdybych byla sama, až na jednu výjimku - peníze máme společné, to mu nevadí, že holkám kupuju oblečení, hračky nebo to, co potřebují.
Jenže tohle dětem nestačí! Holky evidentně touží, aby si jich táta všímal, když přijde z práce, začnou mu vyprávět, co dělaly, ukazují mu obrázky. Ale on je vždycky nějak odbude, aby mu daly pokoj, že je unavený z práce.
A bohužel se poslední dobou chová takhle i ke mně, to dřív nebývalo. Ale co, já jsem dospělá, přežiju to, jenže holky jsou malé a potřebují tátu. Mrzí mě, jak se k nim chová, protože to není normální.
Co mám ale dělat? Žít sama s dvěma dětmi je taky náročné...
Nový komentář
Komentáře
zajímavé
zajímavé
Znám podobný vztah u kolegyně v práci, těch dětí je mi líto
ano, muž je taky rodič, ale občas si to neuvědomuje
ti chlapy
Myslím, že by nebylo od věci s ním promluvit a pokud věc bude chtít řešit, zajít do nějaké poradny. Pokud nic chtí řešit nebude, je v tom asi jiná. Tak pryč.
muž je přece taky rodič a měl by se starat
No, hlavně kdyby kašlal už na první dítě, nepořizovala bych si s ním druhé.
No podle mého by mu neměli být ukradené a měl by se o ně starat a věnovat
Takhle bych si to do budoucna fakt nepředstavovala...
někdy je to fakt těžké
Jojo, je hrozné najít rodiče který nemá rád svoje děti. O autorce už se to taky prosléchá jak hlava nehlava, děti neděti bojuje aby bývalého odstřihla od dětí na jejich úkor. Dokonce jsem z úřadu zaslechla o dodatečném obvinění se sexuálního zneužívání dětí otcem v rámci porozvodové bitvy - to až se děti někde domáknou (a to se nedá věčně ututlat, v takovém Trebaňském škopku už vůbec ne) jak se jim za zády jejich jménem snaží dostat tátu za mříže, tak přijdou o rodiče oba. Kdo chce kam... ale to už je na léčení, já se s rozvodem srovnávala taky těžko, ale takovou žumpu bych sama sobě neodpustila a teď jsme dokonce dobří kamarádi. A to nejdůležitější aspoň pro nás = děti tím utrpěli minimálně. Všechno je to jen o vyzrálosti rodičů. Držím malým palce ať i oni mají rozumné rodiče
nemohla bych mít muže který nemá rád děti
No ještě že nemám takového manžela...
Nechápu jak někdo nemůže mít rád svoje děti
to bude možná ten tip tatinka co děti rád dělá ale starat se to už dá radši ruce pryč.
byvaly manzel se od rozvodu o syna nezajimal,ani jeho rodice,vlastne mel kluk jen jednu babi a dedu a ti se na nej vykaslali taky....ale ja byla radsi,zazili jsme dost peklo....
No chyba není jen v tom otci.. ale v prvé řadě se snad oba měli domluvit, zda vůbec chtějí dítě ne? Samozřejmě, někdy se to prostě stane neplánovaně... ale když ten otec zřejmě nejevil žádnou lásku a zájem k prvnímu dítěti, tak proč si proboha pořizovali ještě další. Některým věcem opravdu nerozumím
je to jen část jejich života, je otázka jak se chová v jiných situacích
Nejspíš špatný výběr partnera...