hair

Se svým vzhledem dnes dokážeme dělat úplná kouzla. Můžeme si nechat zvětšit prsa, zmenšit nos, ubrat kilogramy, vybělit zuby... Dokonce si můžeme nechat na hlavě uměle vytvořit bujnou hřívu. Ale stejně bychom si přály, aby nám místo draze našitých kadeří rostly krásné husté vlasy přirozenou cestou.

Jemné, rovné, vlnité nebo „hřebíky“, dlouhé do půli zad či jen pod uši. O tom, jak husté a dlouhé vlasy budeme mít, je rozhodnuto už v okamžiku, kdy se narodíme.

Geneticky máme „naprogramováno“ mezi 80 a 150 tisíci vlasů (nejvíce jich mají kupodivu blonďáci, nejméně zrzci) a jejich počet může jen klesat.

Předurčená je i délka vlasů – závisí totiž na rychlosti růstu a na době, po kterou fáze růstu trvá. U někoho trvá růstová fáze osm let, u jiného jen dva roky; vlas tedy vypadne dřív, než stačí pořádně pošimrat ramena.

Jsme to, co jíme

hairVlasy jsou – stejně jako nehty – produkty kůže. Jsou naší živou a proměnlivou součástí. Všechno, co sníme a vypijeme, se na nich po nějaké době projeví.

To je dobrá zpráva: Nemůžeme sice ovlivnit hustotu ani délku vlasů, máme ale šanci postarat se o to, že budou zdravé. A se zdravými vlasy už si dobrý kadeřník poradí.

Co tedy naše vlasy nejvíc potřebují? Především rozumně zvolené jídlo. Špatně snášejí extrémy, rychlé změny a jednostrannost. Vegetariáni mohou trpět nedostatkem bílkovin, což vede ke zpomalení růstu vlasů. Zdají se pak být bez barvy a lesku a mohou začít předčasně šedivět.

Redukční dieta je náročná zkouška pro celý organismus. Výraznější zhubnutí (víc než 10 kg) má většinou za následek zhoršení kvality vlasů a jejich hojné vypadávání.

Je to způsobeno jednak stresem, jednak nedostatkem některých důležitých složek potravy, například esenciálních aminokyselin, nenasycených mastných kyselin a vitaminů. Omezíme-li přívod potravy, naše tělo se zachová ekonomicky a veškeré zbývající zdroje vrhne na zajištění životně důležitých funkcí (tvorba pěkných vlasů mezi ně zcela jistě nepatří). 

Zhoršení kvality vlasů nebo jejich vypadávání může mít na svědomí také nedostatek železa, zinku nebo selenu, nízká hladina vitaminů skupiny B nebo křemíku.

Co konkrétně chybí právě nám, pochopitelně zjistíme pouze s pomocí lékaře a rozboru krve. Nejspíš ale neuděláme chybu, vyzkoušíme-li některé z multivitaminových doplňků, speciálně určených ke zlepšení stavu kůže, vlasů a nehtů.

„Má svůj smysl užívat vitaminy a stopové prvky i preventivně,“ doporučuje dermatoložka MUDr. Karolína Kykalová. „Kdo z nás si může být jistý, že je jeho strava opravdu naprosto vyvážená a že v ní nic nechybí?“

Nějaké ty vitaminové pilulky navíc budou určitě potřebovat lidé, kteří prodělali těžkou infekční chorobu, trpí chronickým střevním onemocněním (některá z nich zhoršují trávení a tím i využití určitých druhů potravin) nebo dlouhodobě berou léky.

Na vlasech nešetřeme

Ještě naše babičky (někdy i maminky) nám tvrdily, že častější mytí než jednou týdně vlasům škodí. Měly pravdu – složení tehdejších šamponů se hodně podobalo mýdlu.

„Měly alkalické pH, které poškozuje keratin, zhoršuje kvalitu vlasu a umožňuje jeho osídlení různými choroboplodnými zárodky. Na povrchu vlasů zůstávaly nerozpustné soli kalcia a kštice vypadala nezdravě,“ říká dermatoložka Kykalová. „Dnešní šampony mají výlučně neutrální nebo mírně kyselé pH, kterého se dříve dosahovalo tak, že si lidé dělali zábaly z citrónové šťávy či octa.“

hair

Moderní přípravky obsahují povrchově aktivní látky, které ovlivňují mycí vlastnosti a intenzitu šamponu. Nelze od nich čekat zázraky, přesto se ale vyplatí dobře si na obalu přečíst, pro jaké vlasy je šampon určený. Při dlouhodobém používání „nesprávného“ šamponu výsledek zcela jistě zaznamenáme.

Kožní lékaři velmi důrazně varují před používáním nápadně levných šamponů, prodávaných ve velkých lahvích a baleních. Jejich hlavní součástí jsou silná odmašťovadla, nějaké to barvivo a aroma – a to je všechno. To už si rovnou můžeme umýt hlavu jarem.

Jak roste vlas?

Vlas je vytvořen ze zrohovatělé bílkoviny, zvané keratin. Vyrůstá z vlasového váčku, ukrytého v kůži (ta bambulka, kterou můžeme vidět na konci vytrženého vlasu, není vlasový váček, ale cibulka, ta nám scházet nebude).

Každý vlas roste v průměru 4–6 let, pak následuje několikaměsíční klidová fáze a nakonec vypadnutí. V tu dobu už se pod vlasem tlačí jeho následovník, připravený zaujmout uvolněné místo na hlavě.

Z výše uvedených důvodů prostě není možné, aby někdo „za jedinou noc zešedivěl hrůzou“, jak se často dočteme. K šedivění dochází tak, že je normální vypadlý vlas nahrazen novým vyrůstajícím vlasem bílým (neobsahuje pigment melanin). Rostoucí vlas nemůže přirozenou cestou pigment ztratit. Jen zásahem zvenčí (odbarvením). Proces úplného zešedivění tak trvá několik let. Co ale může mimořádný stres způsobit, je vypadání většího množství vlasů ve velmi krátké době.

Reklama