Ondřeje potkala ve vinotéce a okamžitě jí padl do oka. Poprosila ho tedy o pomoc s výběrem, trochu se zapovídali a vzešla z toho pozvánka na degustaci, kam se ona chystala. Skutečně se tam sešli. A pak se vídali znovu a znovu, protože ji okouzlil. Stejně jako ona jeho. Ani se nenadála a za pár týdnů by to byl rok od seznámení. Jenže první výročí spolu už neoslaví. Navzdory tomu, že si s ním dobře rozuměla, se s ním rozešla. Důvodem byla jeho expřítelkyně, se kterou má tříletou dceru.
Foto: Shutterstock
„Nejde o to, že by mi o ní neřekl. Přiznal, že je otcem, a já s tím byla smířená. Jenže už mi zapomněl popsat, jakým způsobem se se svou bývalou partnerkou rozešel. A to je věc, kterou já jen tak přejít nedokážu,“ kroutí hlavou Eva, která se pravdu dozvěděla nedávno. Spala zrovna u přítele, když mu brzy ráno někdo zabušil na dveře. Neochotně šel otevřít a ona rozhovor s nečekanou návštěvou vyslechla.
„Stála tam jeho bývalka a naléhavým hlasem mu oznamovala, že nutně potřebuje zvednout alimenty. Prý je to takhle dál neúnosné a ona bude muset zanedlouho opustit podnájem, protože to finančně nedává. On se jí jen vysmál do obličeje s tím, že si to měla rozmyslet dřív, než si to dítě i přes jeho nesouhlas nechala. A on že jí dává přesně to, co mu vyměřil soud. Pak jí zabouchl před nosem a šel zpět do postele,“ líčí nepříjemný zážitek Eva, které to nedalo. Musela se na extempore zeptat. On však záležitost s otcovstvím a bývalým vztahem rozvádět nechtěl. Jen se ušklíbl, že nebude nikomu dělat dojnou krávu. A že to není jeho záležitost.
„Nechtěla jsem se s ním dohadovat, zda jeho dítě je, nebo není jeho záležitost. Už tak byl dost namíchnutý. Ale ve mně to zůstalo. Potřebovala jsem znát pravdu,“ přiznává Eva s tím, že dotyčnou ženu vyhledala přes sociální sítě a poprosila ji o schůzku. Ona souhlasila a u kávy jí převyprávěla, proč jim vztah tehdy nevyšel. A proč mu dodnes nemůže přijít na jméno.
„Když Magda, jeho bývalá, po třech letech chození s ním otěhotněla, nechtěl o dítěti prý ani slyšet. Přitom už nebyl nejmladší, táhlo mu na třicet. Měl kde bydlet, slušnou práci, ale i tak ji posílal na potrat. Ten však ona nechtěla. Byla ve stejném věku a o dítě už stála. Odmítla se ho vzdát, jenže sen o úplné rodině se jí nevyplnil. Ondřej se s ní rozešel a nechtěl o otcovství ani slyšet. Stejně jako o nějakém podílení se na výchově dcery nebo placení alimentů. Jakmile to začala půl roku po porodu řešit soudně, úplně otočil. Vyhrožoval jí, že bude dceru požadovat od střídavé péče, protože na to má jako otec právo. A celkově jí dělal nejrůznější naschvály a překážky, až nakonec svou úřední žádost stáhla. Slíbil, že jí občas něco pošle. Nelhal, ale tisícikoruna měsíčně jí nevystačila ani na plenky. A tak se po poradě s právničkou rozhodla soudit o alimenty znovu. Úspěšně, byť on udělal vše pro to, aby byly co nejnižší,“ nemůže Eva stále uvěřit tomu, co slyšela. Její předchůdkyně byla velmi sdílná, a tak ji neochudila ani o drsné detaily od soudu. Navíc si stále ještě schovávala zprávy od něj, v nichž k ní byl velmi hrubý.
„Že se ještě necítil na dítě, to bych asi dokázala pochopit. Ale že se k němu i k jeho matce takhle zachová? Vůbec se k tomu nepostavil jako správný chlap. Utekl jako naprostý ubožák a nechává v tom svou ex máchat dodnes. Ta holka má sotva na nejnutnější věci, jen přežívá. Copak je mu jedno, v čem jeho dcera vyrůstá? Je to jeho krev, on ji zplodil. Jsem z jeho chování naprosto zhnusená, s takovým člověkem žít nedokážu. A tak jsem mu to taky řekla,“ vypráví Eva. S dobrou reakcí se ale nesetkala. Ondřej se na ni rozzlobil, proč se plete do jeho věcí, pak se snažil své chování vůči expartnerce obhajovat. Jenže neuspěl.
„Dala jsem mu kopačky, už si ho nemůžu vážit. Navíc ta představa, že se tak za pár let třeba zachová i ke mně… Taky už ve svých šestadvaceti pomalu přemýšlím nad rodinou. Ale rozhodně ne s takovým člověkem, byť se doteď tvářil jako ten nejúžasnější chlap na světě,“ dodává Eva.
K článku se nám vyjádřila Bc. Karin Emily, psychoterapeutka, arteterapeutka a speciální pedagožka.
Ve své terapeutické praxi se někdy setkávám se zcela opačným jevem, kdy novým partnerkám rozvedených otců vadí přílišná starost a zájem o děti z předešlé rodiny. O financování zájmů dětí a další podpoře ani nemluvě.
Biologicky je normální, že si každá žena chrání své hnízdo. Já však podotýkám, že poctivé dodržování morálního i citového závazku k dětem ze strany otce, svědčí o kvalitě muže i jeho otcovství a ukazuje, jakým způsobem se jednou v případě rozvodu postaví i k dětem z nové rodiny.
V příběhu přítele Evy se projevuje již počáteční nesouhlas a neochota stát se otcem a proto jsou jeho reakce na požadavky bývalé partnerky odmítány a podporovány nezájmem o dítě, ke kterému si evidentně nevytvořil citový vztah. Zodpovědnost za situaci, která se stala i přes jeho nesouhlas, je tedy přijímána s velkou nelibostí. Nemá smysl polemizovat, jak a proč tedy k těhotenství došlo, často ženy doufají, že se po narození dítěte postoj k otcovství u mužů změní… V tomto případě se tak nestalo a zbývá jen řeč práva.
Eva dostala jasnou zprávu a cennou informaci, co by mohla v podobném příběhu očekávat. Zákon v těchto případech hovoří jasně o povinnosti otce a výživě dítěte. Eva zahlédla v příteli, který byl pravděpodobně ideální jen v roli nezávazného vztahu, někoho, kdo do budoucna nenaplní její potřeby a představy o ideálním partnerství na celý život. Pro ženy je vždy cennou informací, jak mluví muž o bývalé partnerce, dává tím již nástin způsobu, jak jednou může hodnotit i partnerku současnou.
Bc. Karin Emily je terapeutka s psychoterapeutickým výcvikem, arteterapeutka a speciální pedagožka. |
Zdroj: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.
Nový komentář
Komentáře
Tak vlastně nejvíce to zasáhlo to dítě. Otec ho nechtěl, matka rozhodla, že mu život dá, ale už dopředu ho o biologického tátu připravila, vyrůstá v nedostatku a jakmile začne maminky řeči chápat, bude vyrůstat v nenávisti k tomu, kdo ho možná nevědomky, zplodil. Hele, postoj Evy není nijak nepochopitelný, z nějakých informací si udělala obrázek a podle toho se rozhodla. Já bych se možná rozhodla stejně, jelikož ten muž se dospěle a rozumně nechová. Jednou tady to dítě je. Kdo má sex, musí počítat s tím, že může také být rodič. Ať chce nebo ne. Jako ženy taháme za trochu delší konec provazu. Můžeme otěhotnět přes partnerův nesouhlas a také můžeme podstoupit interrupci, kterou si partner nepřeje. Je to fér? Ne úplně. Ale život celkově fér nebývá. Jednou tu dítě je a tento muž by měl spolknout hořkou slinu a udělat mu ten dětský život co nejhezčí. Prostě někdy se ty děti nerodí za nadšeného smíchu obou rodičů. Kromě toho každá interupce v sobě skrývá riziko, že další těhotenství nebude. Za sebe říkám, že jsem delší dobu chtěla ještě jedno dítě. A můj muž ne. A tak další dítě nemáme. Kdybych chtěla, byla bych těhotná během dvou měsíců. Ale nechci rodit dítě manželovi, který se na něj netěšil od chvíle, kdy byl sex? Neee. Ale zase vím, že kdybych otěhotněla neplánovaně z mé strany, tak by rozhodně potrat nikdy nenavrhl.
Chápu to správně, že kdyby požadoval dceru do střídavé péče, tak vyhrožuje, když ale odmítá jen tak posílat peníze podle potřeby ex, tak je ubožák? Ženy naslibují hory doly, jak budou soběstačné, jak nebudou nikdy nic chtít.. pak je dorazí realita a bídák je ten chlap, který byl od začátku proti. V tomto případě nevyslyšela ex jeho odmítnutí rodičovství a řešení v podobě potratu a teď zase neslyší on na nářky ex. Nemají si co vyčítat. Že to odnese to dítě, to je bez debat. Týpek má evidentně problémy s komunikací, ale jeho přístup nevidím až tak černobíle. Nelhal, nesliboval a od začátku dával jasně najevo svůj názor. Po roce perfektní známosti hodit partnera přes palubu kvůli záležitosti, u které jim Eva nesvítila, to taky svědčí o její loajalitě a lásce. Být to můj partner, který je tak ideální, jak píše Eva, převezmu iniciativu a po vzájemné domluvě občas něco malé koupím, nebo ji vezmeme na procházku/výlet. Dala bych tomu jednoduše šanci, neumím si představit, že bych svou vysněnou lásku hodila jen tak ze dne na den přes palubu. A nebo nebylo vše tak perfektní, jak se snaží Eva vylíčit a hledala jen záminku, jak to celé rychle utnout.
Ještěže ho odhalila včas. Bezcharakterní darebák.