Dobré dopoledne, já na školní léta vzpomínám docela ráda. Absolvovala jsem je vesměs bez problémů, až na menší výkyvy: lehce shrnuto:
Mateřská škola - po zcela soukromých zásnubách u houpačky na zahradě školky, jsme si s mým malým snoubencem Hynkem prosadili umístění postýlky pro odpolední odpočinek vedle sebe. Učitelka vyhověla. Zřejmě jsme s Hynkem nechtěli nechat nic náhodě a náš každodenní rituál před spinkáním spočíval ve shrnutí spodního dílku pyžamka směrem dolů, tzv.rychlé kontrole stavu, natáhnout zpět a spát. Nic víc. Několik týdnů se nám to dařilo tajit, pak naše zcela amorální počínání učitelka odhalila, naši rodiče dostali kázání a my s Hynkem si mohli už jen mávat z postýlek umístěných od sebe co nejdále..
Škola základní - 1.třídu jsem díky SKVĚLÉ paní učitelce milovala a nesnášela víkendy. Od druhé třídy s nástupem paní učitelky jiné (silně neurotické) se to změnilo až vlastně nafurt..Ale byla jsem slušné a vychované děvče, větší průšvih na prvním stupni jsem si střihla jen v rámci LUŠ (Lidová škola umění), kde jsem kromě hodin klavíru měla chodit povinně i na hodiny Hudební nauky. Jenže ve 4. třídě nás zcela okouzlila hra "Jméno, Město, rostlina...", že jsme s mými spolužačkami trávili hraním této hry i mé hodiny hudební nauky. Prasklo to na mě asi až po 2 měsících. Moje matka urgovala u učitelky zmíněné nauky minimálně čtyřku na vysvědčení, ale paní učitelka byla velice hodná a chápavá žena, takže po doučení všech chybějících akordů a životopisů skladatelů mi dala za trest pouze chvalitebnou.
Větší problémy nastaly až s pubertálním rebelstvím v 9.třídě. (mimochodem ke 14. narozeninám mi můj otec dal takovou tu oranžovou stavební přilbu, prý abych si nerozbila hlavu, jak se mnou ta puberta mlátí..vtipálek..) - největší průs.r byl v té 9.třídě na školním výletě k Jevišovické přehradě, kdy jsme si s dalšími 6 spolužáky namysleli (přičemž já byla vedoucím myšlenky) tzv. Kanadskou noc, uchýlili se i s potřebným pitivem a kuřivem ke skalám a probírali celou noc věci možné i nemožné. Ráno jsme se nenápadně sešli přímo na snídani a začali se krmit - vtom zcela brunátná učitelka povstala a prohlásila: "Těch 7, co nebylo v noci na svých postelích, se teď postaví": Tudíž nás 7 "statečných" tam stálo jak seskupení solných sloupů a na brzkém vysvědčení jsme se mohli všichni pochlubit ředitelkou důtkou jak vyšitou.
Střední škola: tak jelikož jsem si zrovna nepadla do oka s naším třídním (bylo nás 5 - tzv. vyvolených), který nás učil zeměpis a tělesnou výchovu, hádejte které předměty mi vytrvale kazily průměr. Ano i ta tělesná výchova. Pochybuju totiž, že je nějaký jiný žijící tvor na této planetě, který se může "pochlubit" NEDOSTATEČNOU na pololetním vysvědčení, právě z tělesné výchovy. Ten rok jsem pravda moc cvičení neabsolvovala, ale měla ho zcela omluveno ze zdravotních důvodů (pozor - žádné šmé - opravdu jsem ty zdr.problémy měla..)..Když jsem s tímto vysvědčením přišla domů (jako zpráskaný pes), docela mě překvapila reakce mojí matky - 5 z tělocviku? no co nadělám, jsi po mně (ona je totální sportovní antitalent)..
U maturit jsem naštěstí dopadla víc než dobře i přes to, že jsme svatý týden určený ke šrocení se, trávily se spolužačkou mastěním karet na chatě jejích rodičů (krom 1.dne- to jsme se fakt učily!).
Jsem velice zvědavá, jak budou probíhat školní léta u našich dětí, a nutno říci, že se na to docela těším. Ale to si ještě počkáme. Dcera je teprve 2.rokem v mateřské škole a nic si s nikým (zatím) neukazuje. Jediný prohřešek měla ten, že při stavbě bábovek počůrala písek na školní zahradě (byla tam 1.den)..pak mi hlásila " mami, ale ten píseček byl pak tak hezky moklej a šly z něho klásně dělat bábovičky..
Všem hezký den přeje mio.
Skvělou první třídu jsem zažila i já a taky mě nebavily víkendy. Školu jsem milovala, ale druhou třídou to definitivně skončilo. Vynervovaná, vzteklá, rozvádějící se učitelka nám celé třídě školu znechutila. A od té doby se to nezměnilo. Simona
Jak jste zápasily se školním řádem vy, milé čtenářky? Zavzpomínejte si s námi na svá studijní léta, těšíme se na adrese:
Nový komentář
Komentáře
átéčko — #4 Cvičila jsi na spartkiádě?
Jak já nenáviděla tělocvik! Hlavně kolektivní hry s míčem!
Takovouhle učitelku ,chytil můj syn v první a v druhé třídě.V květnu již vždy odjížděla do lázní s nervama.Dnes je synovi 35 let a říká, že tu atmosféru strachu co panovala pořád cítí,když si na to vzpomene.Já sama když jsem šla na třídní schůzky, tak jsem se v lavici dělala menší a ještě menší a to můj syn nebyl žádný zlobivý dítě ani hloupý dítě.Jenom trochu pomalejší a zapomětlivý.Notýsek s poznámkami mám dodnes .
enka1 — #9 obávám se, že moji bývalí kantoři by se ti tuhle skvělou myšlenku snažili rozmluvit..
átéčko — #4 tak tos měla větší štěstí než já
no mně pak tvrdil kamarád učitel, že snad z "výchov" jako tělák, výtvarka či hudebka se ani nedostatečná na vysvědčení dát nesmí..No na té naší škole to zjevně nevěděli.
mio — #5 Kruté
átéčko — #4 V případě ozbrojeného konfliktu využiješ víc metání granátem než kotrmelec. Pro život máš za 1
vodfon — #3 ano..už jsem ho pak nikdy více neviděla se shrnutým pyžamkem..
mio — #2 Také mi vycházela čistá 5 z TV. Jenže jsme měli spojené předměty TV a Brannou výchovu a z té jsem měla 1. takže jsem nakonec měla na vysvědčení 3.
A to ukazování s Hynkem přestalo?
ToraToraTora — #1 táák..
Takže Hynka a tebe nerozsadily, ale rozležely