Vzpomíná naše čtenářka s nickem Hanula. Neměli moc peněz a ona strašně toužila po sukni, tak se maminka dala na šití a výsledkem byla úžasná a věrná „kopie“ tuzexové sukně, kterou všechny holky toužily mít
I já jsem byla kdysi mlaďounká, štíhlejší (vysloveně štíhlá jsem nebyla nikdy) a minisukně tenkrát frčely.
Moje štíhlejší kamarádky je měly všechny - jen já pořád ne. Chodila jsem v kalhotách. Říká se, že dcera je obrazem své matky a je to fakt.
Maminka byla kalhotová, jen na slavnostnější příležitosti si brala sukni nebo šaty. Takže všechny kámošky už ji měly a já maminku pořád otravovala - mami, já ji chci taky...
Nebylo moc peněz (už jsem tu psala, že jsem dost záhy přišla o tatínka) a tak se maminka dala na šití. Začala chodit do kurzu šití a pod vedením jedné skvělé paní, se začaly dít věci.
Jako první - minisukně pro dceru a byla. Obšlehly jsme jednu, kterou jsem obdivovala v Tuzexu a nebylo na ní. Začaly jsme shánět dyftýn a džinové cvoky. Podařilo se a maminka to dokázala - měla jsem nejkrásnější sukni ve třídě. Každý ji obdivoval a ptal se, kde jsem ji koupila - hodně dlouho jsem mlžila...
A maminka šila dále - bráchové měli hippies košile. K tomu úzké džíny - bílé, ani nevím, kde je sehnali.... na to zase letěly holky.
K jejich cti musím říct, že si ty kalhoty sami prali a žehlili - maminka to odmítla dělat.
Takže mami, i když jsi tam nahoře - pořád vzpomínám na tu svoji první minisukni.
Díky. Hanula
Milá Hanulo, to musel být úžasný zážitek a vaše maminka byla báječná
Text nebyl redakčně upraven
Co vy a mini, milé ženy-in?
- Nosila jste, nebo nosíte mini?
- Jste pyšná na svoje nohy, nebo to neřešíte?
- Jak se v mini cítíte?
- Nosíte je rpotže vám sluší, nebo proto, že jsou v módě?
- Jaký typ minisukní vám nejvíce vyhovuje? Úzké, upnuté, rozšířené, nebo rozevláté?
- Jaké boty k nim nosíte? Lodičky, balerínky, nebo jiný typ bot?
- pošlete nám fotku, jak vám to v minisukni sluší?
Na vaše příspěvky se moc těším na adrese: redakce@zena-in.cz
Co můžete získat za svůj příspěvek?
Tentokrát odměníme dvě z vás krásnou knihou o květomluvě.Romantická řeč květin, dozvíte se nejen o tom, co jednotlivé květiny znamenají, ale spoustu dalších zajímavostí. Vydalo nakladatelství METAFORA
Nový komentář
Komentáře
Od 15 jsem si šila a plela na pletacím stroji.Bylo to super měla jsem co se nosilo
.A sukně čím kratší tím lepší mého otce mohlo trefit
.Kde jsou ty časy dnes by to pletené nikdo nenosil
Hanulko, pěkná vzpomínka
tajnostii — #20 tak to jsem tam nebyla já, hi hi
A já měla nejkratší sukni ve třídě


Já si šila od čtrnácti,moc mne to bavilo - měla jsem věci,které nikdo jiný neměl - sama jsem si je navrhla,ušila a pak jsem měla radost, když se moje ,,modely" líbily
Taky jsem si od 15 let šila sama. A taky batikovala.
Já zase měla "pletacího" tátu. Ne pletacím stroji mi takřka přes noc dokázal umotat halenku a svetřík s lurexem do divadla. Kdeže ty doby jsou
V té době,čí maminka uměla šít,tak to bylo terno
.V obchodech bylo prdlajz,ale látek bylo dost.
Mně šila teta,to byla vyučená švadlena.
moje mamina taky hodně šila, pletla...a nosili jsme dost oděvů domácí výroby - tenkrát to ani jinak nešlo, peněz jsme neměli nikdy nazbyt
OlgaMarie — #8 Měla sem to úplně stejné, jako ty
Hanula — #4 Já také, musím využít služeb profesionálů.
Bílý džíny musely být v té době něco!
Hanula — #4 Každý máme buňky na něco jiného, hlavně , že si poradíme.
OlgaMarie — #8

úplně si to dovedu představit...
marde — #7 U nás také nebyly peníze, naučila jsem se šít sama a od 15 let jsem si vytvářela oblečení sama. A máma?
"Běž 3 metry přede mnou a neohlížej se."
Moje maminka byla vyučená švadlena a co mohla, to ušila
Spolužačky také záviděly sukně i šaty
Maryene — #1 aj ja som šila pre deti aj pre seba
jediné, v čem bych se svojí šicí zručností mohla chodit, by bylo povlečení
u nás se geny nepodědily holt. taky jsem měla za komančů doma ušitou "adidas" teplákovku a byla jsem za strašnou hvězdu
Maryene — #1
já byla a pořád jsem na šití levá. Když potřebuji zkrátit džíny, otravuji kámošky