Na svět přišla v roce 1831 v dnešním Dnipru na Ukrajině, která byla tehdy součástí ruského impéria. Narodila se do rusko-německé rodiny se vznešenými předky. Otec, který byl důstojníkem, pocházel z meklenburského knížecího rodu Hahn von Rottenstern-Hahn, matka byla uznávaná spisovatelka, které přezdívali ruská George Sandová. Matčini předkové pocházeli z francouzského rodu du Plessy a jako hugenoti se před pronásledováním raději uchýlili do Ruska.

64649bb5bf127obrazek.jpg
Foto: Obraz Blavatské a její matky s názvem "Dvě Heleny (Helena Hahnová a Helena Blavatská)" 1844-1845.
Public domain, via Wikimedia Commons

Když bylo holčičce sedm let, její matka zemřela. Protože by se otec, který to později dotáhl dokonce na generála, nemohl náležitě svým dětem věnovat, ujala se výchovy Heleny i jejího bratra babička Fadějevová pocházející ze šlechtického rodu Dolgorukých. A právě babička, která byla známá botanička, spolu s matkou ovlivnily malou Helenu nejvíce. Rozhodně to s ní nebylo jednoduché. Svéhlavou a těžko zvladatelnou vnučku svěřila domácím učitelům a guvernantkám, kteří ji měli připravit pro život ve vyšších kruzích, tedy vychovat z ní „dámu velkého světa“. K tomu bylo potřeba nejen se naučit jazyky, ale zvládnout i další dovednosti – hudbu a výtvarné umění. I na to měla Helena talent. Dokonce prý měla několik klavírních koncertů. Malířství bylo pak jejím koníčkem i v dospělosti a malováním a výrobou umělých květin si přivydělávala v pozdější době v New Yorku.

V necelých patnácti letech objevila v pradědečkově knihovně několik knih o alchymii a magii, které se zájmem přelouskala. Že by nebyla v rodině první s těmito sklony? Na druhou stranu nesnášela společenské události. O to víc překvapilo, když oznámila coby sedmnáctiletá zásnuby s generálem Blavatským, který byl o 22 let starší než ona. Svatba se konala vzápětí a bylo to víceméně manželství z hecu. Skončilo po třech měsících, kdy Helena vsedla na koně a od manžela uprchla. Vrátit se k němu odmítla. Celý život pak tvrdila, že manželství nebylo naplněno, že k ničemu „nedošlo“.

64649b197a7fbobrazek.jpg
Foto: Zakladatelka Teosofické společnosti Helena Petrovna Blavatská
Unsure, Public domain, via Wikimedia Commons

Další léta jsou tak trochu zahalena tajemstvím. Ví se ale, že hodně cestovala. Nejdříve zamířila do Egypta, putovala pouští, pokračovala na Střední východ a zase se na skok vrátila do Evropy, kde byly zaznamenány její pobyty v Paříži a Londýně. Bylo to v době, kdy se těšil velké oblibě spiritismus. Velkou módou se stala komunikace s duchy a toto Helena ovládala přesvědčivě a dokázala to na všech svých zastávkách. Prakticky procestovala celý svět včetně Severní i Jižní Ameriky. Tři léta strávila také v Tibetu, kdy o sobě vůbec nedala vědět.

64649c394c68fobrazek.jpg
Foto: Blavatská a hinduističtí teosofové v Indii, cca 1884
unclar, Public domain, via Wikimedia Commons

Podruhé se provdala v roce 1875 v New Yorku, ale ani toto manželství neskončilo happy endem, brzy následovalo odloučení manželů a po třech letech došlo k jeho rozpadu. Velkým milníkem v životě Heleny Blavatské bylo v roce 1874 setkání s vyhlášeným právníkem, odborníkem na zemědělství a novinářem Henry Steelem Olcottem. Ten se zajímal o experimentální psychologii a okultní jevy a psal o tom do novin. Známý se stal i tím, že byl pro své výjimečné schopnosti jmenován po atentátu na prezidenta Lincolna do speciální tříčlenné komise, která měla za úkol vyšetřit jeho vraždu.

6464a04e961a1obrazek.jpg

Foto: Helena Petrovna Blavatská (1831-1891, vpředu vlevo), Věra Petrovna Želihovská (1835-1896, sestra Blavatské, vpředu vpravo), Věra Vladimirovna Želihovská (1864-1923, vzadu vlevo), Charles Johnston (1867-1931, vzadu uprostřed) a Henry Steel Olcott (1831-1907, vzadu vpravo) v Londýně v říjnu 1888.
unklar, Public domain, via Wikimedia Commons

Henry Steel Olcott spolu s Helenou Blavatskou založili v New Yorku roce 1875 Theosofickou společnost, což bylo na tu dobu velmi moderní hnutí, které se inspirovalo v hinduismu a buddhismu a kombinovalo filozofii, nejrůznější vědní obory a náboženství. Oba se snažili východní filozofické směry přiblížit západní Evropě. Jejich myšlenky, že duchovní vědění má být v souladu s moderní vědou, se stalo základem pozdějšího hnutí New Age, které zahrnuje širokou škálu věr a praktik, mezi jinými i léčitelství a alternativní medicínu. Původní názory byly často fantastické a rasistické prvky teosofie ovlivnily také ve 20. století árijské hnutí v Německu.

64649d071739fobrazek.jpg
Foto: Erb Theosofické společnosti, který Blavatská sama navrhla a který kombinuje Davidovu hvězdu a svastiku s různými dalšími symboly.
Public domain, via Wikimedia Commons

Theosofická společnost, která později přenesla své sídlo do Adyaru nedaleko Madrásu v Indii, kde také Helena Blavatská několik let žila, se poté stala terčem kritiky, pomluv a intrik. Stejně tak byla obviňována z podvodů i Helena Blavatská, a to až do konce svého života. To už trpěla celou řadou nemocí a nebyla schopna se sama pohybovat. Když se pak v Londýně rozšířila chřipková epidemie, zdravotně oslabená Helena Blavatská jí v roce 1891 podlehla. Její tělo bylo spáleno, třetina popela zůstala v Evropě, druhá třetina byla poslána do USA a poslední třetina do Indie, kde byl její popel rozprášen do řeky Gangy…

Zdroj info: 100+1 Historie, Wikipedie

V seriálu o významných ženách jste si také mohli přečíst: