Mezi nejpůsobivější Klimtovy obrazy patří bezesporu portrét Sereny Lederové (1867-1943) z roku 1899. Kdo byla tato krásná žena? Narodila se v Budapešti do bohaté židovské rodiny Pulitzerů spřízněné s americkým nakladatelem Josephem Pulitzerem, jehož jméno nese každoročně udělovaná prestižní americká žurnalistická a literární cena, později rozšířená i na další umění.
Foto: Klimtův portrét Sereny Ledererové z roku1899 je dnes k vidění v Metropolitním muzeu umění v New Yorku
Krásná a stylová Serena Pulitzer Ledererová byla hvězdou vídeňské společnosti přelomu století. Na tomto portrétu, který si objednal její manžel, průmyslník August Lederer, Klimt použil jemné, plynulé tahy štětce, aby Serenu představil jako zjevení v bílém.
Gustav Klimt, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons
Spolu s manželem, velkoprůmyslníkem Augustem Ledererem původem z České Lípy, za nějž se Serena provdala v roce 1892, dokázala shromáždit nejucelenější sbírku Klimtových děl. Díky obchodnímu impériu postavenému na lihovarech a škrobárnách se rodina Ledererových stala druhou nejbohatší ve Vídni hned po Rothschildech a své jmění využívala k podpoře umělců a získávání hodnotných uměleckých děl, zejména z období secese.
Foto: Klimt v roce 1910
Moritz Nähr, Public domain, via Wikimedia Commons
Kromě bytu ve Vídni, kde byla jedna místnost vyhrazena Klimtovým obrazům, sídlili Ledererovi i na zámečku ve Weidlingu a maďarském Györu. Nádherný portrét paní Sereny si prý nechal Klimt královsky zaplatit. Portrét od Klimta si nemohl dovolit jen tak někdo. Obvykle si ho malíř cenil na 35 tisíc rakouských korun, přičemž průměrný plat vyššího státního úředníka byl tehdy čtyři a půl tisíce korun.
Stejně jako některé další portrétované ženy, měla Serena umělecké nadání. Nejenže obdivovala Klimtovo dílo, ale po dobu čtrnácti let chodila ke Klimtovi na lekce kreslení. Mezi Ledererovými a malířem vzniklo blízké přátelství, ostatně od té doby k nim každý čtvrtek docházel na večeři. Jen díky penězům Ledererových si mohl Klimt dovolit odstoupit od skandální zakázky obrazů pro vídeňskou univerzitu. Zásluhou Klimta se Ledererovi seznámili i s Egonem Schiele, který taktéž rodinu portrétoval a úzce se přátelil s jejich synem Erichem.
Po Klimtově smrti v roce 1918 se Sereně podařilo přikoupit další Klimtovy obrazy. Peníze pro ni rozhodně nepředstavovaly žádný problém. Velká část rodinné sbírky byla pak jako židovská zabavena nacisty hned v roce 1938. Na konci války pak byly obrazy převezeny na zámek Immendorf v Dolním Rakousku do bezpečí před spojeneckými nálety. Nacisté však prý zámek sami v roce 1945 zapálili ve snaze zabránit tomu, aby si Rusové nepřivlastnili cenné obrazy Gustava Klimta i Egona Schieleho. Toho se naštěstí Serena Ledererová nedožila, zemřela o dva roky dříve. Tomuto tvrzení však malinko odporuje fakt, že se některé obrazy po válce objevily a byly restituovány. Serenin nádherný portrét se ale nacistům do rukou nedostal, byl naštěstí v majetku syna Ericha, který žil za války v Ženevě.
Foto: Portrér Elisabeth Ledererové od Egona Schieleho
Egon Schiele, Public domain, via Wikimedia Commons
Byl nějaký intimní vztah mezi Serenou a Klimtem? Dost možná! Po anšlusu Rakouska se totiž Serenině dceři Elisabeth, narozené v roce 1894, kterou Klimt i Schiele portrétovali, podařilo obdržet osvědčení, že je Klimtovou nemanželskou dcerou. Byla tedy uznána poloviční árijkou, zatímco její bratři Erich a Fritz, kteří emigrovali, byli považováni za plné Židy. Pravda či lež? Každopádně vstupenka k přežití…
Elisabeth to potřebovala! Jako jediná z celé rodiny totiž zůstala po anšlusu Rakouska ve Vídni - nepřátelské vůči Židům. Otec August Lederer zemřel v roce 1936, matka Serena uprchla do Budapešti, bratři odešli do exilu. Když se Elisabeth v roce 1921 provdala za Wolfganga von Bachofen-Echta, dědice rakouského pivovaru, konvertovala k protestantismu. Jenže její manžel se s ní rozvedl a jejich jediný syn zemřel. Proto začala Elisabeth šířit historku o tom, že jejím biologickým otcem byl Gustav Klimt. Při Klimtově pověsti záletníka to znělo dost věrohodně. A matka Serena ochotně podepsala prohlášení o Klimtově otcovství. Co by pro dceru neudělala. To Elisabeth zachránilo…
Foto: Klimtův obraz Elisabeth Ledererové vznikal mezi lety 1914 a1916
Gustav Klimt, Public domain, via Wikimedia Commons
Zdroj info: Chini Matteo: Klimt, život umělce, 2010, Partschová Susanna: Gustav Klimt, život a dílo, 2012, Historická červená knihovna
Na našem webu jste si mohli také přečíst:
- Polibek aneb Ohlédnutí za Klimtovým rokem
- Emilie Flöge, múza a přítelkyně největšího rakouského malíře českého původu
- Slavná žena minulosti: Dáma ve zlatém aneb Zlatá Adéla
Nový komentář
Komentáře
Doporučuji ke čtení Dámu ve zlatém. Tam se o Klimtovi dovíte nejenom to, že byl skvělý malíř, ale taky že byl pěkný proutník. A také o osudech jeho obrazů. U nás máme krásnou vilu Primavesi, ke které měl Klimt vřelý vztah.
Děkuji
Děkuji za další zajímavé čtení.
O této dámě jsem nikdy neslyšela. Děkuji za rozšíření vědomostí. Pěkné.
Děkujeme

Moc zajímavé. Děkuji
Děkuji za pěkné čtení.
Opět pěkný článek.
Dekuji za velmi zajimavy clanek.