Nemoci samozřejmě nejsou příjemné. Ale zatímco chřipka nebo angína se dá vyležet, některé choroby jsou napořád. Jako třeba epilepsie (padoucnice). Ta člověku změní celý život ze dne na den.
Podobný příběh možná taky znáte. Ostatně potkat epileptika není až takové umění, v naší republice jich žije téměř jedno procento. Epilepsie je neurologické onemocnění, kdy je porušena elektrická aktivita mozku. Jejím projevem jsou různé záchvaty.
Třiatřicetiletý Ondřej si donedávna myslel, že je zdravý. Pracoval, žil naplno, sportoval, zkrátka si užíval. Jednou večer se vracel ze služební cesty autem a pár kilometrů před domovem se to stalo. Ondřej si to nepamatuje, ví jen, že se probudil v autě, stál s ním v příkopu a starali se o něj záchranáři. Když přijeli policisté, netušil, co se děje. „Nikdy dřív se mi to nestalo, neměl jsem ve zvyku omdlévat, málokdy mě bolela hlava. O to větší šok byl, když mi pak v nemocnici po vyšetření řekli, že to byl epileptický záchvat. Já a epilepsie? To není možné, vždyť jsem zdravý,“ vypráví Ondřej.
To, že má někdo ojedinělý epileptický záchvat, neznamená, že by měl epilepsii. Ondřejovi ji ale potvrdili. „Doktoři zjistili, že jsem měl nějakou infekci mozku, po které následoval ten záchvat. Od té doby se to ještě párkrát opakovalo. Ale beru prášky a snažím se všechno dodržovat, tak snad už to bude lepší. Je to trochu jiný život, musel jsem některé věci omezit, třeba už nemůžu lézt po skalách. A taky nemám řidičák, což je dost náročné,“ dodává Ondřej.
Pokud se epileptici léčí a dodržují doporučená pravidla, záchvaty se neopakují tak často, někdy vůbec. Existují ale určitá pravidla, která musí epileptici dodržovat, např. nesmí pít vůbec alkohol nebo řídit auto, mají také omezený výběr povolání.
Jak se potvrdí epilepsie?
Neurologickým vyšetřením (EEG, CT, MR), potřebná jsou další vyšetření, např. krve nebo EKG. Teprve když se všechno potvrdí a záchvaty se opakují, je stanovena diagnóza epilepsie.
Léčba epilepsie
Po prvním záchvatu není obvykle léčba nutná, při opakování nebo podle úvahy lékaře je nutné užívat léky, tzv. antiepileptika. Vhodné je také dodržování zákazu alkoholu a pravidelného režimu dne (dostatečný spánek), výběr vhodného zaměstnání (není dobrá práce u strojů nebo ve výškách), nesmí se řídit auto (u léčeného epileptika se může povolit minimálně za dva roky bez záchvatu).
První pomoc při záchvatu
Záchvat vypadá hrozně. Pokud někde uvidíte epileptika v tomto stavu, je ho potřeba položit na bok, aby mu nezapadl jazyk a odstranit z jeho dosahu ostré předměty. Dobré je podložit ho něčím měkkým a zbytečně s ním nehýbat. Po záchvatu bude epileptik nejspíš zmatený, snažte se ho proto uklidnit. V případě prvního záchvatu je nutné volat sanitku, jinak stačí vyhledat lékaře.
Zdroj: www.ulekare.cz
Nový komentář
Komentáře
Rikina — #4 mého muže to chytlo taky tak v 35 letech, vloni po záchvatu zemřel, měl 41, zástava srdce ...
Ve výše popsaném případě je jasné to lezení po skalách, to fakt není dobrý nápad. No, pán měl, zdá se, smůlu. Aby takhle choroba sklátila do té doby zdravého chlapa, to mi přijde divné, a taky bych nebyla nadšená.
gerda — #2 Asi jak kdo.
Na střední škole jsem měla spolužačku s tímto problémem. Kromě toho, že jí v 18 sebrali čerstvě získaný řidičák, mohla všechno. Ani na to neměla osvobození z tělocviku. Chodila do jezdeckého oddílu a jezdila na koni, a na kole naprosto běžně. Její záchvaty teda byly nepěkné, většinou se někdo v okolí vyděsil a tu sanitku volal, i když je to zbytečné, stejně ji vždycky hned z nemocnice propustili.
taky nesmí plavat, jezdit na kole...
znám jak v rodině, tak i mezi známými epilepsii a vím, že to není jednoduché. Záchvaty často přijdou znenadání a hned je zle. Řídit auto opravdu nelze, protože nikdy nevíte, kdy to přijde.
V minulé době jeden můj kamarád dostal záchvat v autě, naštěstí ho cítil, tak zajel ke straně a ...umřel
Občas si na něho vzpomenu a vždy mi naskočí husina
