Svištění karabáče z vrbových proutků je pro některé ženy a dívky rajskou hudbou, bez níž by zaručeně uschly na placičku. Ale jsou i takové, které se bez „omlazujícího“ mrskání rády obejdou.
Patřím mezi ně. Berte si mě klidně za škarohlída, který tuhle krásnou tradici zrovna nemiluje, ale na velikonočním výprasku od přiopilých mužských, které ani pořádně neznám, neshledávám nic pozitivního. Ač jsem svůj názor svým dcerám nikdy nevnucovala a snažila se jim všemožně dopřát radost z Velikonoc, zdědily odpor k „mrskačkám“ po mně.
Ještě přežily pro ně nudné a zbytečné barvení vajíček v předvečer velikonočního pondělí, ale to bylo asi tak všechno.
Upřímně se doznávám, že vejce jsem barvila jen proto, že mi to připadalo zábavné. Nikdy jsem tomu nepřisuzovala hlubší význam než ten, že to vypadá na stole hezky. Stejně je nikdo moc nechtěl a koledníci, kterým jsem ze slušnosti otevřela, vzali za vděk spíš sladkostmi (v případě dětí), v případě dospělých panákem.
Ale vraťme se k mým ratolestem ženského pohlaví, které bych podle mínění zapřisáhlých vyznavačů Velikonoc měla zamykat a „předhodit“ je koledníkům, aby jim výprask zaručil ženskou plodnou sílu.
Vždycky jsem to vždycky nechávala na jejich rozhodnutí. Chcete s bušícím srdcem vyhlížet koledníky, nechat se honit po zahradě, dvorku či kolem stolu a rozkošnicky pištět? Budiž vám to dopřáno. Nechcete? Připadá vám to ponižující, zbytečné, hloupé a staromilské, nikdo vás nutit nebude. Samy si zvolily druhou možnost.
V den D vždycky brzy vstaly, ač to nebývá jejich zvykem, a někam se „zdekovaly“. Buď do lesa, kde se s podobně smýšlejícími kamarádkami ukryly v krmelci, nebo na půdu k sousedům, kde je nikdo nehledal. A tam v bezpečí sledovaly natěšené skupinky malých i velkých koledníků, jak se po nich shánějí. Po poledni většinou utichl velikonoční cvrkot a ony se s pocitem vítězství dostavily k obědu.
Třeba časem svůj vztah k Velikonocům přehodnotí. Budou péct beránky, barvit vajíčka, zdobit byt, a možná i ten symbolický výprask pomlázkou „přežijí“, ale i to je jen na nich.
Čtěte také
- Velikonoce u nás, u vás, u sousedů a na Velikonočních ostrovech
- Velikonoce naruby
- Deset rad, jak přežít Velikonoce
Nový komentář
Komentáře
Tady u nás vládne jakási genderově korektnější tradice V neděli týden před Velikonočním pondělím chodí s pomlázkou koledovat dívky a ženy, v mlácení jsme si tedy byli všichni kvit a proto mám na koledování vesměs pozitivní vzpomínky, byť dnes už tyto svátky nijak neřeším.
Pardon - jak dobře VÍ jeden kolega z práce.
Pasivní rezistence? Tak s tím bych se nenamáhala. Přiblížit se ke mě nějaký spratek s pomlázkou, tak ji o něj přerazím a garantuju, že to podruhé nezkusí.
Ostatně jak dobře vím jeden kolega z práce, který si před pár lety myslel, že moje jednoznačné "ne", když přihopkal s pomlázkou, je jenom takové roztomilé ženské "když říká ne, myslí ano". No, pamatuje si tu chybu dodnes :-)
Pasivní rezistence ... neutíkat, stát jako trubkoň a házet znuzené pohledy a když už i přesto někdo uhodí víc, uhodit taky Nikdy jsem s Velikonocemi neměla problém. Je tedy fakt, že tato metoda spolehlivě odradí všechny koledníky a za 2 - 3 roky k vám už nikdo ani nepáchne
Velikonoce jsou jako anální sex. Ze "záhadných" dovodů se obé líbí mužů, ženy tak nadšené nebývají. Ćím to bude?
já slavím svátky jara, vajce nezdobí, možná až budu mít dítě... uděláme si skromnou výzdobu (zelený větvičky, kytičky, umělohmotná vajce), beránka peču, jednak se mi líbí, pak mi chutná a taky mám soukromý důvod
Jsem z Prahy, takže se mě naštěstí žádné koledování nikdy netýkalo. Jeko malá jsem koledovala na chalupě se ségrou a sestřenicí, nikoho jsme nebily, říkali jsme básničky.
Když se náhodou ocitnu někde na Moravě, kde má banda opilý chasníků pocit, že mě může seřezat, slušně jim sdělím, že tento zvyk beze mne, pokud neposlouchají, nasazuji taktiku "pražská kráva", udělám scénu, ničím pomlázky a koušu a vracím rány. Dozvím se, že jsem nafrněná pražská kráva a mám pokoj Funguje to. Nikdy mě nikdo proti mé vůli nebil.
Velikonoce nemám ráda, není to již o tradici ale o něčem úplně jiném. Ani se mi nechce barvit vejce, nic. Ani děti se nijak nehlásí...
pamatuji si, že když k nám začali chodit kluci na "koledu", tak to vzali stylem opileckým a s pocitem, že pomlázka není o jakékoli tradici, ale o tom zmlátit druhým koncem pomlázky holku. a čím víc modřin bude mít, tím byli koledníci úspěšnější. jednou takhle mojí sestře vykloubili palec. já tyhle svátky nenáviděla. pak, když se mi narodila dcera, poprvé k nám přišel manželův synovec (tehdy 18 let) s kamarády a že jdou vyšlehat dcerku. byly jí 3 měsíce a ty kluci tam stáli a báli se jí tou pomlázkou dotknout, aby jí něco neudělali. od té doby každý rok na nás přijdou jako první. to jsou všichni 100% střízliví, vyšlehají mě a dceru a všichni pokecáme. i tak tyhle svátky nemusím
Nejhezčí koledování je, když k nám přijdou příbuzní, kamarádi a známí s úplnými prťaty. To je vždycky decentní a v tom útlém dětství to má ještě takovou tu čistou dětskou radost Jiné koledníky nezveme.
Když jsem byla malá, měly velikonoce svoje kouzlo. Všechny děti jsme byly cca stejně staré a znaly se ze školek a školních lavic, také rodiče se znali. Kluci byli vyfešákovaní koledníčci, barvení vajíček, koledování s básničkama, rodiče měli příležitost k pokecu... no prostě fajn den. Dnes už se toto kouzlo Velikonoc vytrácí - velká anonymita lidí.
To jo, já myslím, že to hodně záleží na kolednících
Dana Svobodová — #12 to uz je davno pryc ne?
Lukáš Čejka — #11 Doufám, že už se mi nedivíš, že nesnáším Velikonoce.
Dana Svobodová — #10 to ale neni pomlazka, to uz nema s tim puvodnim ritualem asi mnoho spolecneho - soucasti toho ritualu bylo to prouti a melo v nem nejaky vyznam, ty jsi dostala normalni vyprask
Lukáš Čejka — #9 Já si to nemyslím. Původně to mělo asi opravdu symbolizovat "zmlazování"odtud přece pomlázka, ale časem se to nějak zvrhlo. Pamatuji si, jak nás kluci mlátili "pomlázkami" upleteneými z bužírky. Strašně to štípalo a zůstaly nám pěkné modřiny.
Dante Alighieri — #4 mozna je ponizeni soucasti toho ritualu
Dana Svobodová — #6 sovinistickej svatek
Dana Svobodová — #6 Hehe, ale odpovědět může i tak. Třeba já jdu zejtra nakupovat, v neděli jedu do mých milovaných Mariánských Lázní a v pondělí ještě nevim. Pravděpodobně válečka.
Dante Alighieri — #4 Zrovna včera jsem se jedné z dcer ptala, jak bude trávit Velikonoce a ona se na mě nechápavě podívala."Mami, ty víš, že tenhle šovinistickěj svátek nesnáším, tak proč se mě ptáš"
Dante Alighieri — #4 a chlapi se v něm nepatřičně vyžívají
Bodejť by to mrskání milovaly, když je to tak ponižující.