Foto: Shutterstock
Neverbální komunikace se mezi kulturami výrazně liší a často může vést k nedorozuměním, pokud nejsou lidé s rozdíly obeznámeni. Například v Japonsku je zvykem udržovat při konverzaci minimální oční kontakt, což je projevem respektu a skromnosti, zatímco u nás se přímý oční kontakt považuje za známku důvěry a upřímnosti. Podobně se liší i vnímání osobního prostoru – v arabských zemích se lidé při rozhovoru často přibližují blíž, zatímco v Evropě a Severní Americe je obvyklé dodržovat větší odstup.
Podivovat se lidé z odlišných kultur mohou i nad spoustou dalších zvyků. U nás je například neslušné srkat jídlo, kdežto v Asii je to projevem toho, že vám chutná. Naopak je tam neslušné smrkat před lidmi a nudle raději popotahují, což je u nás také přesně naopak.
K odlišnostem dochází i v gestikulaci. Například v Bulharsku a Řecku kývnutí hlavou znamená „ne“, zatímco kroucení znamená „ano“, což může být matoucí. U nás i v jiných zemích je to přesně naopak. V některých kulturách jsou určité gestikulace považovány za nevhodné – například v Thajsku a jiných zemích Asie se nedoporučuje ukazovat na lidi prstem, protože to může být považováno za hrubé.
A jaké jsou neverbální odlišnosti u Indů?
V Indii se lidé pozdraví slovem „namaste“, dají spojené dlaně před hrudník a lehce ukloní hlavu. Tento příležitostný nebo formální pozdrav je zvykem v celé Indii. Používá se, když začínáte i končíte. „Namaste“ doslovně znamená „Skláním se před vámi“. Jako v jiných asijských zemích, i v Indii je nevhodné dívat se druhému zpříma do očí, když mluví, i přes to, že se o Indech říká, že mají velké oči, nejkrásnější oči v Asii. Celkově Indové používají méně oční kontakt než lidé v západních kulturách.
Když někoho Indové urazí, mají zajímavé gesto, jak se mu omluvit. Dotknout se uražené osoby pravou rukou, dívat se mu při tom do očí a pak si ruku položit na hruď a je gesto omluvy. I třeba jen, když někomu omylem stoupnete na nohu. Naopak se nikdy v Indii nedotýkejte něčí hlavy, protože je to urážlivé. Hlava je totiž považována za sídlo duše.
Muži si mohou navzájem potřást rukami, ale nemohou potřást rukami ženám. Ženy by nikdy neměly přijmout potřesení rukou. V indických filmech si ale často můžete všimnout, že se lidé dotýkají něčích nohou. Sehnout se a dotknout se něčí nohy je znamením respektu. Dělají to většinou mladší lidé ke starším.
Foto: Shutterstock
Mrkání na někoho nebo hvízdání je v Indii považováno za velmi neslušné. V Indii mrkání víceméně znamená okamžité pozvání na sex. Pokud tedy bude muž na indickou ženu mrkat, může jí to připadat až příliš koketní a může se cítit velice nepříjemně.
Zatímco u nás se říká, že levá ruka je blíže srdci, v Indii byste s tímto argumentem příliš neobstáli. V Indii je totiž levá ruka považována za „nečistou“ a neměli byste s ní nikomu nic podávat ani přijímat. Už vůbec s ní nejezte. Pokud jste levák, budete to mít sakra těžké.
Zajímavá jsou i různá gesta rukama, která se mohou velice lišit od toho, na co jsme zvyklí u nás. Například mávání na někoho znamená „jdi pryč“ místo pozdravu. Když někoho chcete přivolat gestem ruky, dlaň musí směřovat k zemi. U nás se většinou hýbe ukazováčkem či celou dlaní směrem k sobě a dlaň u toho směřuje nahoru. Zase úplně obráceně! Také byste v Indii na nikoho neměli ukazovat prstem, velice to velmi odsuzováno a považuje se to za opravdu hodně neslušné gesto.
Zajímavé také je, jak Indové ukazují, že chtějí jít na toaletu – zdvihnou malíček. Můžete to vidět i v mnoha Bollywoodských filmech. Ve filmech jste mohli také mnohokrát vidět, jak se Indové chytají za ušní lalůčky. Tím vyjadřují lítost, omluvu nebo přiznání se k něčemu špatnému. Je to tak trochu projev studu. Indové se někdy také omlouvají tak, že poklepou na něčí rameno a na své čelo.
Třepání hlavou ze strany na stranu pak v Indii znamená „ano“, zatímco kývnutí hlavou znamená „ne“. Je to podobné třeba jako V Bulharsku. Co mají Indové s námi naopak velmi společného je to, že si před vstupem do interiéru sundávají boty. Platí to i při vstupu do chrámů a posvátných prostor. Také byste měli mít čisté ponožky bez jakýchkoliv děr.
V Indii je neuctivé mluvit jako první a mluvit jen o tom, co vás zajímá. I když to asi všude. Ovšem ve většině kultur lidé nemají rádi „trapné ticho“. V Indii ale na tichu při konverzaci není nic trapného. Je to celkem obvyklé. Nemají problém jen tak sedět a užívat si v tichosti něčí společnosti.
V zemi jakou je Indie, je také velice velká chudoba a rozdíly mezi mnoha třídami jsou tam opravdu propastné. Indie je domovem mnoha primitivních kmenů a milionů chudých lidí, kterých jsou často plné ulice. Když však narazíte na žebráka, neměli byste se na něj dívat. To je jedna z nejhorších věcí, co můžete dělat. Je to považováno za velmi ponižující
Foto: Shutterstock
Zdroje: Znalosti autorky článků, která je pořadatelkou festivalu Asie vzdálená a blízká, kde je zastoupena i indická kutlura, Cultural Atlas, A study of non-verbal immediacy behaviour from the perspective of Indian cultural context, gender and experience, HindiPod101
Nový komentář