u

Spát jsme prakticky nešli vůbec. Ty dvě hodiny na každého totiž nelze nazvat spánkem. Byť byl každý z nás přesvědčen, že ho nemůže nic překvapit a že všechno je zařízeno, o půlnoci bylo všechno jinak. Najednou je tu minimálně pět veledůležitých věcí, na které nikdo nepomyslel…

Uspokojeni, že teď už ale vážně všechno máme, jsme se plížili s kuropěním do postelí. Už v osm jsme se ovšem dozvěděli, že opravář na lednici, který měl dorazit, neb v pepsi-cole patrně vyhodnotili, že jsme si objednali troubu, a ne ledničku, přijede v jednu.

p„Bezva, takže tady budou lidi jíst a do toho se bude opravovat lednice,“ skoro plakala Pavlína.

Rovněž jídelní lístky, které měla dodat tiskárna ráno, se jaksi někam ztratily. Radek se posadil za počítač a během dvou hodin byly i lístky. Týdenní menu jsme si vytiskli a do fólií dali sami.

Přes tohle všechno jsme otevřeli jen s půlhodinovým zpožděním.

To je úspěch. Ten jsme také prožívali až do chvíle, než přišli první němečtí zákazníci. Přestože máme brilantně napsanou ceduli v němčině, na německý lístek s poledním menu jaksi nikdo nepomyslel…

Vůbec první zákazníky jsme si pro štěstí s jejich svolením vyfotili.

h

kPro ještě větší štěstí jsme od rodinné kamarádky Kamily, která na rozdíl od beltinové noci, ze které bylo ráno, trefila dnes cestu napoprvé a včas, dostali i talisman, který vlastnoručně dotvořila!

Dokud nám nedáte německý lístek, jíst nebudeme!

První zákazníci z Německa se s úsměvem a pochopením spokojili s naším velmi volným překladem, kombinovaným s anglickými předložkami a zájmeny. Byla to docela legrace.

Taková svíčková na smetaně s brusinkovým terčem a houskovým knedlíkem v podání někoho, kdo zná z němčiny pouze knäckebrot, je luxusní zážitek a vypadá asi takto„Ků und fet milk und red bery und šísn disk und knedl“.

Jestli ti lidé pochopili, že se jedná o svíčkovou, anebo si objednali, protože je to prostě bavilo, nevíme, ale chutnalo jim a smáli se tak jako my.

Zato druzí němečtí příchozí naší upřímné snaze a smyslu pro humor nemínili věnovat ani minimum pozornosti. V překladu řekl ten nesympatický člověk s mrožím knírem asi toto: „Dokud nebudeme mít německý lístek, tak nebudeme jíst.“ Chtělo se říci: Inu, tedy nejezte.

Omluvili jsme se ještě jednou a pokusili se jim vnutit, že jsme dnes otevřeli a ještě nám z ústavu pro německý jazyk nedodali expertní překlad, a donesli jsme jim alespoň pivo.

Po půlhodině přece jen nepohrdli naším skvělým vylíčením nabídky. Asi měli hlad. Objednali si lososa a biftek, o kterém se ovšem po našem expertním překladu domnívali, že jde o špagety.

Daniel v kuchyni vyhodnotil, že pokud je neuchvátí svým umem, pak už ničím. Povedlo se.

Ve chvíli, kdy dostali na stůl poživatiny, které si z poloviny i objednali a z poloviny ne, měli oči vyvalené jako Hurvínek. Pravda, vysoký roštěnec pramálo připomíná těstovinu, ale ten pán nevypadal, že by chtěl ještě měnit.

Kasírovala je Míša. Platili v eurech. Zmateně dali dýžko, ze kterého měla Hurvínkův pohled zase ona.

Piano hraje!

hoJestli jsem vám to ještě neřekla, tak piano se nakonec opravdu naladit podařilo.

Našli jsme velmi šikovného pána, kterému je jeho práce spíše koníčkem a který se tak staré francouzské práce nebál.

Na večer jsme si tedy pozvali i pianistu, aby se první večerní hosté cítili opravdu hezky. Hraje nádherně. Piano i pianista.

Moc jsme se těšili, jak ocení příchozí naši snahu i pokus o originální image. Tedy pokud vůbec nějací přijdou…

Matylda jede!

Strašně ráda to říkám, už kvůli holkám, které se moc obávaly, aby vůbec někdo první den dorazil. Bylo skutečně narváno!

A to tak, že se zaplnil i salonek, s čímž jsme nepočítali. Holky se potkávaly s plnými tácy, u pípy jsem si vzpomněla na své brigády za barem i já a Dan se v kuchyni začínal rosit.

dan

Přesto ho to nesmírně bavilo, což bylo i vidět.