„S mámou jsme nikdy neměly nejlepší vztahy. Už roky žije v cizině a slibuje, že přijede, ale povedlo se to teprve letos. Občas si zavoláme nebo jí pošlu fotky dětí, ale každý den spolu rozhodně nekomunikujeme. Letos konečně přijela před Vánocemi na návštěvu, aby vůbec poprvé viděla naživo svoje dvě vnučky – šestiletou Elišku a tříletou Natálku,“ popisuje Monika.
Ta měla z matčiny návštěvy nejprve docela radost, ale po pár dnech jí začalo lézt na nervy to, že má sebe na prvním místě a na nikoho moc nebere ohledy. Vygradovalo to tím, že svým vnučkám propálila, že žádný Ježíšek neexistuje.
Foto: Shutterstock
„Holky za ní nadšeně přišly, že jdou psát dopis Ježíškovi, tak jestli se k nim nechce přidat. Matka souhlasila, zalezla si s nimi do pokoje a chvílí jsem o nich nevěděla. Potom ale starší dcera přiběhla a hrozně plakala. Chvíli nebyla schopná slova, jak se zalykala, ale potom jsem z ní dostala, že jí babička řekla, že žádný Ježíšek dárky nenosí. Eliška byla moc zklamaná, a ještě dlouho mi trvalo, než jsem ji uklidnila. Od té doby je smutná a přijde mi, že se na Vánoce přestala těšit. Tříleté Natálce je jedno, kdo nosí dárky, hlavně, že nějaké dostane, takže alespoň ta je v pohodě,“ tvrdí Monika.
Svou matku samozřejmě konfrontovala s tím, proč svým vnučkám zkazila Vánoce. A dozvěděla se, že Eliška půjde za chvíli do školy a ona nechtěla, aby tam byla mezi dětmi za hlupačku. Už prý bylo načase to té nebohé holčičce říct.
„Naštěstí to bylo na konci matčiny návštěvy. Za dva dny odletěla zpátky domů a já doufám, že už se tady pěkných pár let zase neukáže,“ uzavírá žena.
Zdroj: respondentka Monika
Čtěte také:
Nový komentář
Komentáře
Už dlouho jsem přemýšlela, jakým způsobem lépe dohlédnout na bezpečí své dcery, a tak jsem jí pořídila chytré hodinky ARMODD Kidz GPS 4G na Vánoce. Musím říct, že jsem z nich nadšená! Hodinky nejenže umožňují sledování polohy, takže vždy budu vědět, kde zrovna je, ale zároveň jí poskytnou pohodlný způsob, jak se mnou zůstat v kontaktu. Může mi zavolat nebo poslat zprávu přímo z hodinek, což nám oběma přinese pocit bezpečí.
U nás to bylo podobné. Jenže to dětem natvrdo řekla paní učitelka ve škole. Syn se následně o přestávce popral se spolužáky, protože řekl, že paní učitelka neví všechno a k nám Ježíšek chodí. Doma mi vyprávěl, že třídní premiant se mu smál a říkal, že on vždycky najde všechny dárky, které před ním rodiče před Vánoci schovávají. No, musela jsem se zhluboka nadechnout. Synkovi jsem řekla, že já na Ježíška věřím, že dárky si dáváme, protože by to všechno Ježíšek nestíhal, ale že mezi těmi našimi dárky je vždycky něco od něj, nějaké překvapení, které nikdo nečeká, prostě něco milého, pěkného navíc. A že třídní premiant má docela smůlu, že k nim Ježíšek nezajde a všechny dárky musejí vyřešit rodiče. Byla jsem u toho zpocená jak myš, seděli jsme v objetí na pohovce, dodnes si to pamatuju.
Tak pozor, Ježíšek existuje, tomu věřím i já. Ale kdyby měl pro úplně všechny děti shánět dárky,tak se zblázní,takže mu pomáhají rodiče, co je na tom divného? U nás z důvodu malých prostor nebylo možné dělat něco tajně,takže děti to ví a vůbec to neumenšuje jejich radost. Normálně spolu strojíme stromek,pak se to jako tajně nachystá. Není třeba z toho dělat takové drama, vždyť v televizi mezi pohádkami jsou reklamy , každému dítěti od 5 let to dojde.
No tak, co už s tím. Ta větší dcerka se s tím bude muset srovnat., nakonec, má už 6 let. Není to batole. Mladší, to je, zdá se, materialistická realistka - hlavně, že něco dostane a je fuk od koho. Pisatelka svou matku zná, tak se na její návštěvu měla připravit a předem matce říct, ať do výchovy dcer jakkoliv nezasahuje.
Tohle se nedělá. Babička se má zeptat rodičů, jestli vnoučata dosud věří na Ježíška, a pak to respektovat, a podle toho s nimi mluvit. I když má na věc jiný názor. To není její kompetence, dětem sdělovat pravdy o světě, to mají dělat jejich rodiče. Taky by mě to naštvalo, může se stát, že se člověk podřekne omylem, ale v tomto případě to byl záměr a to je špatně. Ovšem Monice bych doporučila přestat dělat z dcery skleníkovou květinku. Popsaná reakce toho dítěte je naprosto nepřiměřená, udělat takovouhle hysterickou scénu, jak se pláčem zalyká, až nemůže mluvit, to je taky špatně. Ono nakonec je možná lepší, že jí to ta babička řekla, protože kdyby se to to dítě dozvědělo za rok ve škole od spolužáků, a tam předvedlo takovou plačtivou scénu, to by asi napáchalo o dost víc škody. Monika by měla děti připravovat na to, že svět není jen růžový, aby se nehroutily z každé prkotiny, ono je ještě pár nepříjemných sdělení v průběhu dětství potká, a to o Ježíškovi je z nich nejméně závažné.
A to já bych byla vzteklá úplně stejně. To, jestli děti vedeme k víře v Ježíška, který nosí dárky, je čistě na mě a žádná babička ani nikdo jiný to kazit nebude. A to mám s maminkou i tchyní velice dobré vztahy. Je mi jedno, kdo kde věří na Ježíška nebo Christkind nebo Papa Noel, jako že u nás má mnoho jmen a podob. Moje děti na něj všechny věří, tedy v případě těch starších věřily a kdyby to někdo bez domluvy se mnou (jelikož manžel tyto věci nechává s radostí na mě a mém úsudku) propálil, jako "aby nebylo to dítě za hlupáka", tak bych byla extrémně naštvaná. Babička těch dětí na to neměla právo. Každopádně, taková situace se dá ještě docela dobře zachránit. My to máme tak, že Ježíšek nosí dárky těm, kdo v něj věří a kdo mu píší dopisy. A když babička nevěří, tak na ni samozřejmě Ježíšek zvysoka prdí. Moje starší děti už ví, samozřejmě :D, kdo se stará o dárky, a moje menší děti pořád píší dopisy, zatímco se ti velcí potutelně usmívají. A pro seniorku z článku asi překvapivě, nikdy nebyl nikdo za hlupáka.
Matka se zachovala jako uragán, proletěla, nadělala škody, ublížila a zmizela.
Jak, neexistuje? Ježíšek je přece mocná astrální entita, která prostřednictvím všeprostupujícího informačního pole ponouká lidi dobré vůle k tomu, aby obdarovávali své bližní (a v případě pidibližních též sestavovali konstrukce z nití dovedně skrytých pod stolem a zvonečku v druhé místnosti). Svůj vliv uplatňuje v nejtemnější době roku, aby nám tu bylo veseleji. Co na tom máti nechápe? Když se rodič nevydaří, je to hotové neštěstí!
Ať se stalo,co se stalo,myslím, že konec vypovídá o všem.