Tato „záhadná znamení“ jí ale špatně napověděla pohlaví dítěte. Marguerite tedy čekala syna a musela zapomenout na jméno, které mu tak pečlivě vybrala. Chlapeček se měl jmenovat Enrico Caruso. Když tedy 19. února 1917 v Columbusu ve státě Georgia přišla na svět holčička, musela logicky dostat jméno jiné. Pojmenovali ji prozaicky po babičce – Lula Carson. Přes toto drobné zklamání však holčička vyrůstala jako v bavlnce. Matka byla stále přesvědčená o její hudební budoucnosti, a tak dcerka od dětství navštěvovala hodiny klavíru, které měly odhalit její hudební genialitu.
Foto: Profimedia
V sedmnácti letech se dívka vydala na parníku směřujícím do New Yorku, aby tu studovala hru na klavír na Juilliard School of Music. Rodina ji velmi dobře finančně vybavila. Jenže Lula Carson nejspíš z neopatrnosti o naditou peněženku přišla v newyorském metru! Zachovala se dospěle. Hudební kariéru zatím odložila na vedlejší kolej a místo toho se zapsala na večerní kurzy tvůrčího psaní (ostatně psaní ji taky od dětství bavilo). Přes den začala pracovat, aby si kurzy mohla platit. Byla to příležitostná zaměstnání, nikde dlouho nevydržela. Později v jednom rozhovoru přiznala, že ji vždycky odevšad vyhodili, nikde sama nepodala výpověď.
Protože ale onemocněla revmatickou horečkou, načas se jela zotavit domů k rodičům. Tehdy si také ujasnila, že se v budoucnu nebude věnovat studiu hudby, ale že bude psát. Po návratu do New Yorku opět chodila do tvůrčího psaní a zároveň si vydělávala na živobytí v nenáročných zaměstnáních. První kniha Wunderkind, víceméně autobiografická, jí vyšla v roce 1936, tedy v 19 letech, zatím bez velkého ohlasu.
Pak se seznámila s bývalým vojákem a začínajícím spisovatelem Reevesem McCullersem, v roce 1937 se za něj provdala a od té doby je známá jako Carson McCullers. Moc velká výhra to nebyla. Reeves se stejně jako ona chtěl literárně prosadit a toužil po veřejném obdivu, ale zdaleka nebyl tak dobrý autor jako ona. Domluvili se na tom, že vždy jeden bude živit rodinu a druhý psát a že se prostřídají. Reeves si našel práci jako prodavač úvěrů. Manželství jim ale neklapalo a po třech letech došlo na rozvod. V roce 1940 vyšel Carson první román Srdce je osamělý lovec, který už pozornost vzbudil. Byl velmi dobře přijat a později také zfilmován.
V témže roce se Carson na radu svého přítele, bývalého redaktora prestižního Harper's Bazaar, přestěhovala do polorozpadlého brooklynského domu, kde bydlela umělecká komunita a kam za nimi na návštěvy proudily davy extravagantních umělců včetně Salvátora Dalího nebo Leonarda Bernsteina. Pro Carson to byl po dusivé atmosféře manželství velký zdroj inspirace. Tady napsala další úspěšné romány, opět se jí lépe psalo. Rovněž si tu potvrdila to, co už nějakou dobu tušila – že se jí vedle mužů líbí také ženy. Ostatně podobně na tom byl s orientací i její bývalý manžel, také on byl bisexuál.
V roce 1945 se podruhé provdala – překvapivě znovu za svého prvního manžela. Pokud se změnil, tak jen k horšímu. Byl ještě bláznivější než dřív. Jednou přišel s nápadem, že by mohli spáchat společnou sebevraždu. To Carson odmítla, i když i ji občas napadly myšlenky na sebevraždu. Reeves tak svou představu zrealizoval sám. V roce 1953 se v jednom pařížském hotelovém pokoji předávkoval barbituráty.
Dánská spisovatelka Karen Blixenová na návštěvě u spisovatelky C. McCullersové v Nyacu, leden 1959 (zleva doprava: Arthur Miller, Marilyn Monroe, McCullers, Blixenová)
Foto: Profimedia
Mnohem větší bolest Carson způsobila nečekaná smrt její milované a milující matky, její celoživotní opory a obdivovatelky. Z toho se Carson vlastně nikdy nevzpamatovala. I když se prakticky od mládí musela často potýkat s nejrůznějšími nemocemi, teď se jí ozývaly čím dal častěji. Po několika záchvatech mrtvice jí ochrnula polovina těla. V roce 1962 jí diagnostikovali rakovinu prsu. Kromě této operace prodělala i několik dalších, které silně omezovaly její pohyblivost a současně i její literární tvorbu. Ke konci života už mohla používat jen jednu ruku a byla schopná napsat jen jednu stránku textu za den. Když dostala poslední záchvat, upadla do kómatu, z něhož se už nikdy neprobrala. Její životní pouť trvala pouhých padesát let. Zemřela 29. září 1967…
Zdroje info: Schnakenberg Robert: Tajné životy slavných spisovatelů, 2010, Wikipedia – en
Nový komentář
Komentáře
Děkuju
Děkuji,umřela mladá.