Otěhotněla jsem na podzim roku 1999 a v létě roku 2000 jsem porodila chlapečka.

Těhotenství probíhalo docela v pořádku. Horší už to bylo s porodem dítěte. Kolem jedné hodiny v noci mi odtekla plodová voda a sanitka mě odvezla do porodnice. Mezi tím jsem se v porodnici trápila, protože jsem měla šílené bolesti, ale nemohla jsem se otevírat.
Dostala jsem injekci na vyvolání porodu, jenomže ta vůbec nepomohla. Pak mi nasadili kapák, ten mi vykapal do poloviny, ale stále jsem připravená k porodu nebyla. Měla jsem pořád velké bolesti.

Nakonec se doktoři rozhodli pro císařský řez. Chlapeček se mi narodil v 11.18 hod.

Byla jsem strašně zesláblá, ale byla jsem šťastná, že jsem všechno překonala, ale hlavně, že mám zdravé dítě.
Každá máma je v životě šťastná, když se jí narodí zdravé a krásné dítě a to všechno kolem porodu už je za ní.
Nejspíš si každá žena, která chce dítě, tímto procesem musí projít.

Je mi líto, že jsem malého nemohla kojit, protože se v porodnici naučil na láhev a mateřské mléko z prsu pít nechtěl.
Vyhovovalo mu, když dostal láhev a nemusel tahat, byl hodně pohodlný. Pro dítě je nejlepší mateřské mléko, chrání ho před nemocemi a je výživné. Možná proto je malý častěji nemocný.

Musím si postesknout - a určitě nejsem sama - že pro děti je všechno moc drahé. Hlavně oblečení a obuv, a proto často nakupuji oblečení v second handu. Je to mnohem levnější, než kupovat nové.
Vím, že mnoho lidí tyto obchody odsuzuje, ale já na tom nevidím nic špatného. Je nás víc, kdo si nemůže dovolit utratit peníze za nákladné oblečení, hlavně pro dítě, které z toho za chvíli vyroste.

Oblečení koupím, vyperu a malý nosí. Dost často si v "sekáči" koupím něco pěkného i pro sebe -akorát boty kupuji zasádně v obchodě (aby byly zdravotní).
Raději investuji do nákupu vhodné obuvi.

I když určitě většina maminek ví, že dítě na celý rok potřebuje hned několik párů obuvi, dělají pravý opak. Oblečení nakupují v obchodech, aby bylo kvalitní, ale obuv raději na tržištích. Není to vůbec ideální stav, ale proč?

V dnešní době si manželské páry nemohou moc dovolit zakládat rodiny. Myslím, že dá dost práce maximálně uživit jedno dítě. S dnešními průměrnými platy (které s těmi statisticky uváděnými nějak "nesedí") a tím, jak se všechno zdražuje, to jinak nejde.

Všichni hledají sáhodlouze příčinu, proč je nízká porodnost, ale já se domnívám, že se není čemu divit. Manželské páry mají strach, jestli dítě uživí a proto zplození dítěte oddalují.

Sami máme s manželem jedno dítě. Přidat mu sourozence bychom chtěli, ale...

Taky řešíte podobné dilema?

Reklama