Foto: Shutterstock
Nečekala jsem takový zápřah, přiznává Martina (28)
Upřímně? Představovala jsem to úplně jinak. Tak, jak mateřství prezentují v reklamách. Spokojeně spinkající miminko, usměvavá maminka, pyšný tatínek… A ono houby! Je to pořádný zápřah. Vůbec se nevyspím, dvouměsíční Ela neustále pláče, visí mi na prsu nebo potřebuje přebalit. A to celé stále dokola. Na sebe nemám ani trochu času. Jak jen to dělaly ty vystajlované matky s luxusními kočárky, co jsem je předtím potkávala, jak dopoledne korzovaly v nákupáku? Podle mě tam měly jen panenky! Jinak to není možné. Já vypadám jako chodící mrtvola, co týdny nezamhouřila oka. Na tenhle čtyřiadvacetihodinový zápřah se předem nikdo nemůže připravit.
Ničí mě ta zodpovědnost, trápí se Marie (37)
Mám třítýdenní miminko a trnu hrůzou, že něco pokazím. Co když mu nedávám dostatečně často najíst? Co když pláče kvůli něčemu vážnému? Jak poznám, že ho něco bolí? A jak posoudit, co je pro něj to nejlepší? Je příšerné rozhodovat za někoho jiného. Navíc za toho, koho milujete nejvíc na světě. Připadám si už jako blázen. Manžel to má na háku. Prý takhle vyrostly už miliardy dětí, takže naše nebude výjimkou. Jemu se to mluví, on s ním není celý den a celou noc. Matky to mají v tomhle zkrátka horší.
Kojení je pro mě noční můra, svěřuje se Kateřina (30)
Nahlas to neříkám, ale závidím ženským, které nemůžou kojit. Fakt. Moje dvoutýdenní miminko mi v tomhle směru dává pořádně zabrat. Mám rozkousané bradavky, každé přiložení pekelně bolí. Už jsem v kontaktu s laktační poradkyní, tak snad si to trochu sedne. Kojení vypadá jako něco samozřejmého, triviálního, ale opak je pravdou, jak jsem po porodu zjistila. Proč mi už v porodnici nikdo neřekl, že existují nějaká pravidla kojení? Polohy, správné přiložení a podobně? Mohla jsem si ušetřit plno starostí.
Hormony mě totálně ovládly, říká Markéta (30)
Úplně jsem přestala mít chuť na sex, zato u každé hlouposti brečím. Klidně i u reklamy, kde se mihne miminko. Všechno mě děsně dojímá. Hormony se mnou tlučou ze strany na stranu, chybí mi moje staré já.
Okolí má dojem, že si jen užívám volna, zlobí se Terezie (34)
Ať už někdo zařídí, aby se to nejmenovalo mateřská „dovolená“! Protože to fakt není, ačkoli si to každý kolem mě myslí. Přítel má pocit, že když jsem doma s miminkem, měla bych toho stihnout plno. Dokonce mi už i dohazuje nějaké brigády na doma. Vůbec nedokáže pochopit, že s kojencem se fakt nenudíte. Pořád potřebuje moji pozornost a usne jen na procházce v kočárku. Jakmile zaparkuji před prahem domu, je zase vzhůru, takže je po klidu. Dokonce i moje bezdětné kámošky mají pocit, že se doma kopu nudou do zadku. Jak já jim přeju, ať už taky porodí!
Nevycházím s penězi, o práci nemůžu zavadit, svěřuje se Petra (23)
Víte, co mě deptá úplně nejvíc? Že mám práci, kterou nemůžu vykonávat i na mateřské, z domova. Jak já bych něco dělala! Vypadla aspoň na chvíli z toho stereotypu! Myslím aspoň psychicky, když ne fyzicky, protože nemám hlídání. Už si hledám nějakou brigádu, ale zatím marně. Většina nabídek na internetu na práci z domova jsou chytáky na prachy. A taky mě štve, jak málo je „práce maminky“ ohodnocená. Celý den se nezastavím, ale ani tak s penězi nevyjdu.
Zdroj informace: respondentky autorky
Čtěte také:
- Na mateřskou jsme chtěli oba, a přitom ani jeden z nás. Naštěstí jsme našli řešení, říká Kateřina (38)
- Nas*aná máma Tereza Maroušková: Ne každou z nás role matky naplňuje
Nový komentář
Komentáře
To jste s tímto článkem zase píchli do vosího hnízda
soudě dle komentářů.
Ono kritizovat umí každý blb s prominutím. Ale nikdo nechodí v botách druhého a nikdo nemá právo soudit.
Drahé komentátorky Soudkyně.
Srovnávat nynější dobu s dobou socialismu není zrovna dobrý nápad. Tenkrát vám dítě prostě do jeli či školky museli vzít, ted Vám ne vezmou často ani 3 létě dítě do státní školky a všechny ostatní ústavy stojí spousty peněz, takže je stejně potřeba zůstávat doma, pokud nemáte vysoké příjmy. Každá doba nese svá úskalí obdivuji svou maminku, jak to zvládla ¦?, také když zůstala sama a měla nás dvě.
Obdivuji svou babičku, jak to kdysi zvládla vč. péče o nemocného otce a s klacky pod nohama od své matky a manžela, který ji ztezoval život jak jen se dalo a dalším a dalším těhotenstvím ji ohrožoval život a odmítl ji nechat odebrat delohu být že zdravotních důvodů.
Dnešní doba klade právě díky všem médiím na dnešní maminky jiný tlak, který zkrátka také dokáže dost znepříjemnit život. A 300tis na 3-4 roky doma je skutečně málo při dnešních cenách ať máte nebo nemáte partnera.
U mě bylo prvních 7 měsíců na mateřské boj o přežití, syn už od narození spal velmi málo, v součtu tak 10 -11 hod. denně a chtěl být pořád u mě. Když jsem kromě péče o něj zvládla i se najíst, základní hygienu a vyprat denní přísun poblinkaneho a počůraného prádla, připadala jsem si jako hrdina. Ale časem si to sedlo a syn uz nevyžadoval nonstop kontakt, takže jsem se začala i nudit. Pustila jsem se do online kurzů na programování a po čase jsem si v tomto oboru našla práci na dálku a s částečným uvazkem.
Kdyz se mi narodil syn, neměla jsem absolutně žádné zkušenosti, takže byl takový můj pokusný králík. Pořád jsem se bála, že něco udělám špatně, ale nakonec jsem se všechno naučila, syn dětství v pohodě přežil a před dvěma dny oslavil osmnácté narozeniny. S dcerou bylo všechno o hodně snazší, už jsem měla potřebné zkušenosti. Kojit jsem nemohla, neměla jsem mléko, ale rozhodně jsem tuto skutečnost nepovažovala za nějaké své selhání. Jinak jsem stíhala domácnost celkem v pohodě, měla jsem čas i na knížky a osobní rozvoj. Jasně, občas něco haprovalo, ale celkem se dalo. Přijde mi, že dnešní maminky všechno zbytečně řeší. Asi by měly zahodit knížky na téma,jak se stát supermatkou, kde na ilustračnich fotkách najdete dokonale upravené matky tři týdny porodu a obývák jak z katalogu.
Na mateřské jsem byla dvakrát a vzpomínám na ni ráda. Ze začátku to nebylo jednoduché, kojení mi dělalo starosti a bolelo ale po pár dnech jsem to zvládla a bylo to fajn. Doma jsem stíhala vše co bylo třeba ale taky to chtělo svůj čas. První měsíce, když děti spali venku na procházce, jsem si ráda četla knížky. Když začali chodit byla potřeba100% pozornost, bylo to fyzicky náročné ale krásné. V době kdy jsem byla na mateřské nebyl internet a chytrý telefon které řadím mezi žrouty času, i když je teď ráda využívám.
Ano, porodit dítě a starat se něj musí být pro prvorodičku možná šok. Ale očekávala bych to u dětí, které mají dítě, ne u žen 30+. Proboha, to dítě prospí v prvních týdnech většinu času a zbytek projí. Takže nechápu ty urvané, neupravené a uštvané matky. Spíš je teď móda si stěžovat na vše. Co budou ty servané matky dělat, až ty děti začnou běhat a ony budou muset být ve střehu 24/7?
Stát se matkou je vlastně jednoduché, být matkou je docela složité. :)
Martino, vše si časem sedne. Mít najednou miminko je pro každou z nás šok, dokonce i pro ty dříve narozené matky, co teď o všech současných maminkach říkají, že nic neumí a nezvládají a že jsme vlastně rozmazlené a tak. :) V reklamě vypadá vše jako na Instagramu, realita bývá zpočátku někdy špinavá, unavená a s mastnými vlasy :).
Marie, dejte více na svůj instinkt a zkuste se více uvolnit. Miminka jsou překvapivě odolná a my mámy jsme prostě superhrdinky.
Kateřino, kojení je dřina, je to proces,co se musí naučit. Miminko ví, co dělat, vy si nechte co nejrychleji poradit. Správné kojení nebolí, a laktační poradkyně vás to naučí. Nešetřete na ní, investice se vyplatí. Rozkousaná prsa jsou úplně špatně, to ale s pomocí vše spravíte. Ale zajímat jste se podle mě měla spíše sama, těch videí, knížek a poradkyň jsou všude kvanta.
Markéto, hormony klesnou a vse bude zase normální.
Terezie, s názory okolí nic neuděláte a jste dospělá,mělo by vám být jedno, co si o vás myslí ostatní. Přítel se může o mimi týden starat, kromě kojení třeba, a pak se ho zeptejte znovu, jakou že to má na mysli brigádu.
Petro, dítě ale máte s někým, a ten někdo má teď být ten, kdo vás finančně podrží.
Maminky, vše se časem poddá, na nový život si zvyknete a než se nadějetr, půjde trpaslík do školky a do školy a vám to bude chybět :)
Koukám, že všechny komentující byly hned dokonalé matky.. ??
Jestli si někdo představoval mateřství jako v reklamách, tak je asi rozumu mdlého. Že reklamy nezobrazují skutečný život, to snad ve 28 letech mohla ta první vědět. Dál - všechny měly devět měsíců na to, aby se připravily. Na tu zodpovědnost za dítě, i na to kojení, nastudovat si to mohla dávno před porodem a nečekat na školení v porodnici, že se změní hormonální hladina, to si dotyčná snad taky mohla za tu dobu těhotenství všimnout. Kojenec že vyžaduje stálou pozornost? Jakou, proboha? Vždyť to dítě půl roku jen spí a jí, nic nedělá, nikam neběhá, nemluví... co tyhle matky budou dělat, až se jim mimino stane batoletem a skutečně bude vyžadovat pozornost?
No a ta poslední matka si může studie zvyšovat kvalifikaci, aby měla v budoucnu lepší práci a líp vycházela s penězi. Rodičovský příspěvek ve výši 300 tisíc je královská odměna, byly časy, kdy nikdo žádné peníze nedostával za to, že má dítě. Byla pár měsíců mateřská a konec, žádný rodičák do čtyř let věku dítěte, pěkně šup potomka do jeslí a matka šla budovat socialismus. 
,, vyrostli už miliardy dětí "
Tak vidíte, a potom vám nějaká chytrá redaktorka poradí, že člověk má čas na to, na co si ho udělá. Maminkám i miminkům hlavně hodně zdraví.
Matky v uvozovkách! Chtěly jste mít dítě? Tak buďte rády, že je dítě zdravé a že prospívá. Ono to dít nebude miminkem stále. Nebudete je pořád kojit. Dítě vyžaduje pozornost, i to novorozeně. Tak když právě bdí, mluvte na ně, cvičte s ním, chovejte je. Mladá žena toto přečká snáz, než ta 37 letá. 37 let je na první dítě pozdní věk, ať se na mne nikdo za ten názor nezlobí. Když dítě odmítá mateřské mléko a kouše matčiny bradavky, asi je mléka málo a dítě se zlobí. Navštivte ženského lékaře i pediatra, dítě převeďte na lahev. Matky ztěžovatelky! A co kdybyste měly každá dvojčata? Anebo dítě nemocné nebo postižené? Přestaňte fňukat. Manžel té jedné má pravdu, miliony žen vychovaly miliony dětí, takže vy ani vaše děti nejste žádná světová výjimka.