Astma se projevuje zánětem v průduškách, který pokud není (dobře) léčen, může vyvrcholit astmatickými záchvaty. „Při léčbě astmatu je potřeba, aby bylo dosaženo a udrženo plné kontroly astmatu, což znamená, že pacienta neobtěžují žádné denní ani noční příznaky astmatu, není nucen, nebo jen velmi málo, používat úlevová antiastmatika, vede produktivní a fyzicky aktivní život, má normální nebo téměř normální funkci plic a nemá žádné astmatické záchvaty,“ vysvětluje plicní lékař z Pediatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol v Praze prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc., který je zároveň ředitelem obecně prospěšné společnosti Česká iniciativa pro astma (ČIPA).
U většiny dospělých pacientů s astmatem lze skutečně dosáhnout velmi dobré kontroly onemocnění, takže jsou schopni vést normální život, jen musí pravidelně užívat malé množství protizánětlivých léků. Mohou zažít i občasné příznaky svého onemocnění, pro jejichž řešení jsou vybaveni i tzv. úlevovým lékem v inhalátoru – lidově často označovaným jako „foukátko“.
Existuje ale i těžké astma, které standardní léčbě vytrvale odolává. Je naštěstí poměrně vzácné, v ČR postihuje jen asi dvě procenta všech astmatiků. „Tradiční léčba těžkého astmatuspočívá v kombinaci inhalačních kortikosteroidů – působících pouze lokálně v dýchacích cestách v místě zánětu – a dalších léků. Někteří pacienti však přes veškerou terapii stále trpí dušností a kašlem, a je tedy třeba přistoupit i k léčbě kortikosteroidy ve formě tablet či dokonce infuzí. Ty ovšem při dlouhodobém podávání přinášejí významné riziko nežádoucích účinků, jako jsou obezita, cukrovka, osteoporóza, šedý zákal a další,“ vyjmenovává prof. Petr Pohunek.
„Nemohla jsem ani přejít vedle do pokoje, po kortikosteroidech jsem otékala“
Své o tom ví maminka dvou dětí paní Gabriela. První příznaky astmatu se u ní objevily v šestnácti letech během studia střední zdravotnické školy. Na týden tehdy skončila v nemocnici, následovala lázeňská léčba, ozdravný pobyt u moře, k tomu úlevové léky – a její astma se nadlouho zdánlivě umoudřilo.
Foto: foto_panigabriela
Nemoc se vrátila až s druhým těhotenstvím. Záchvaty byly stále častější a potíže stále horší. „Když jsem byla v nejtěžším stavu, nedokázala jsem přejít z místnosti do místnosti, hodně jsem se zadýchávala, vykašlávala jsem hleny – a to jsem užívala léky,“ vzpomíná paní Gabriela a pokračuje: „Zhruba od 36 let jsem byla na kortikosteroidech, nejdříve jednou za čas, když už bylo opravdu nejhůř, časem jsem je potřebovala každý den. A to se muselo někde projevit. Jako první šla nahoru váha, každý měsíc jsem měla o kilo navíc, k tomu se přidaly otoky celého těla. Navíc mi v krvi začal stoupat cukr i cholesterol. A aby toho nebylo dost, trápily mne opakované infekce, hlavně dutin, takže jsem prakticky každý měsíc skončila na antibiotikách. Ale astma se přesto nedařilo dostat pod kontrolu…“
Změna nastala, až když vyhledala specializovanou ambulanci obtížně léčitelného astmatu v krajském městě. Tam se rozhodli vyměnit paní Gabriele dlouhodobě užívané systémové kortikosteroidy za biologickou léčbu. Zjednodušeně řečeno, jedná se o léčbu látkami, které jsou lidskému tělu vlastní, jen si je z nějakého důvodu nedokáže vyrobit v dostatečném množství samo, takže nedokáže s chronickým zánětem účinně bojovat. „Účelem biologické léčby není nahradit základní preventivní inhalační léčbu astmatu, ale doplnit ji cíleným ovlivněním některých imunologických mechanismů tak, aby nebylo nutné přistoupit k podávání kortikosteroidů celkově. Biologická léčba je přelomem v léčbě těžkého astmatu a mnoha pacientům přinesla významné zlepšení stavu i prognózy s tím, že je nezatěžují a neohrožují nebezpečné nežádoucí účinky celkově podávaných kortikosteroidů,“ vysvětluje prof. Petr Pohunek.
Podívejte se na zajímavé video
„S biologickou léčbou jsem bez astmatických potíží a ustála jsem i covid“
První tři injekce biologické léčby absolvovala paní Gabriela vždy po měsíci, další pak ve dvouměsíčních intervalech. „Už po druhé injekci se můj stav natolik zlepšil, že jsem nemusela užívat kortikoidy, a dokonce ani žádné inhalační úlevové léky. A dokázala jsem fungovat zase jako dříve. Dnes jsem bez potíží, dýchání je v pohodě, chronické potíže jako rýma, kašel, záněty dutin, to všechno vymizelo,“ rekapituluje s úsměvem paní Gabriela, která dál může pracovat jako zdravotní sestra.
Loni v říjnu se nakazila covidem – a i díky tomu, že se její těžké astma povedlo biologickou léčbou zkrotit, prošla si nemocí pouze s příznaky podobnými chřipce. „Bolely mne několik dnů klouby, svaly a hlava, pálily mne oči – ale co se týče dýchání, tam bylo naštěstí všechno v pořádku,“ dodává s úlevou paní Gabriela.
|
Pro léčbu těžkého astmatu v ČR existuje 14 specializovaných center v celkem jedenácti městech. Jejich seznam i s kontakty je možno najít např. na internetových stránkách projektu Astma Zero – nulová tolerance k astmatickým záchvatům (www.astma-zero.cz). K této mezinárodní iniciativě se za Českou republiku aktivně připojila i ČIPA, o. p. s. |
Nový komentář