„V naší rodině bylo vždy zvykem mít pod stromečkem kupu dárků. A co máme malé děti, balíčků ještě přibylo. Už začínají být ve věku, kdy mají z dárečků rozum, a tak jsme se loni těšili, jak budou radostí bez sebe, s každou hračkou si pohrají. Jenže jejich reakce nás dost zklamala. Nastal závod, kdo bude mít dárky dřív rozbalené. Jako by jim na obsahu balíčků ani nezáleželo. Vždy letěl stranou a kluci se vrhali po dalším dárku. Je to u vás také tak, nebo máme jen my nevděčné, rozmazlené děti?“ ptá se kadeřnice Helena (41). Psychologové jsou ale toho názoru, že ze strany dětí nemusí jít o nevděk. Vina za takové chování našich ratolestí leží na nás samotných.
Problém je v tom, že své děti obdarováváme až příliš. Obzvláště ty malé nejsou schopny velký počet dárků pojmout. Namísto aby se soustředily na to, co dostaly, jsou zaujaté dalším a dalším rozbalováním. A pak se ve změti dárků a roztrhaných papírů jen těžko orientují, představuje nápor na jejich psychiku. Proto od nich často utíkají, nebo se uchýlí k hraní si s jedním jediným dárkem.
Velký počet dárků navíc vede ke zklamání, když jich v následujících letech dostanou méně. Zvyknou si, že počet je důležitější než radost z konkrétní věci. A tím jim rozhodně nedáváte dobrý příklad ani do dospělého života.
„Počet dárků by měl být vždy přiměřený. To znamená, že pro malé dítě jsou maximum tři dárky. Více dárků děti skutečně neocení, nestihnou se totiž jimi ani zabývat,“ říká dětská psycholožka a psychoterapeutka Jitka Jeklová s tím, že je potřeba domluvit se na množství dárků i s příbuznými.
Máte pocit, že by z tak malého počtu dárků byly vaše děti zklamané? „Dítěti je potřeba vše vysvětlit předem, adekvátně věku. Je možné třeba dětem říci, že si mají přát jeden velký dárek, jeden dárek měkký a jeden třeba knížku. U malých dětí je vysvětlení jednoduché - Ježíšek by více neunesl!“ radí psycholožka.
Aby malé množství dárků nebylo rozbaleno během jedné minuty, naučte děti čekat a kochat se radostí ostatních členů rodiny.
Čtěte také:
- Balení dárku rychle a bez stresu. Potěšte letos své blízké i krásným balením
- „Vánoce neslavím už léta. Chybět mi ale nepřestaly nikdy,“ svěřuje se Lenka
- Štědrý den jinak? Zabavte rodinu při vánočních zvycích
Nový komentář
Komentáře
Ahoj já své děti miluju a snažím se jim dát co si přejí, ale zase s mírou, protože se nemá nic přehánět. Většinou jednu hračku, potřebné oblečení a udělám každému i menší balíček s tím co mají rádi :-D.
Já se snažím vždy koupit méně lepších dárků. Snažím se vždy synovi udělat radost, takže se ho vždy nenápadně vyptávám, co by chtěl. Teď pro něj hledám auto na dálkové ovládání, protože ho má většina kluků od nás z vesnice a dělají si venku závody. Syn by si ho moc přál, tak bych mu ho chtěla na narozeniny pořídit.
Jako jo, článek ok, teda až na ten titulek… Ale jinak já se tím řídím taky. Méně je někdy více. Letos dávám hlavně dárky, které dětem i něco dají, zabaví se u nich a budou je prostě bavit :-)
U nás to máme udělané tak, že každý dostane 5 dárků, takže to děti donutí trošičku přemýšlet, co by si přáli víc a aby se naučily to nějak selektovat :)
Také raději kupuji synovi méně dárků, ale zase o to hodnotnějších. Třeba na poslední Vánoce dostal syn celkem 3 dárky - aktovku do školy, velkého plyšáka a dětské chytré hodinky. Největší úspěch sklidily právě hodinky. Vybírala jsem je hodně dlouho a nakonec jsem koupila tyto hodinky: https://www.smartomat.cz/smartomat-kidwatch-3-circle-modra/ . Zaujalo mě na nich, že mají v sobě GPSku a SOS tlačítko.
Pamatuju si jeden rok, kdy jsem jako malá holka dostala 2 dárky, velkého plyšového psa a pastelky progresky, velké balení. Měla jsem velkou radost. Myslím si, že mi nevadilo, že byly jen 2. Ale syn dostával dárků trochu víc. Když se sejdeme u našich na Boží hod, dostanou neteře a synovci víc než 3 dárky, od babičky a tet. Většinou se tváří spokojeně, i když dostanou něco praktického.
Je to pravda. Jednou vnučky dostaly fakt hodně dárků a přesně, jak je tu psáno, rychle rozbalovaly, honem další, další a najednou konec! Tak koukaly, pak si vzaly pastelky a omalovánky a bylo to.
Všechno jsem dala a věnovala dceři jedináčkovi.
Je to špatně.
Dnes už mě nepotřebuje a jsem špatná matka,nikdy jsem pro ni nic neudělala a nic jí nedala.
Nesmím vidět ani vnoučka,neumím vychovávat a ani se starat o děti.
A to mám nejvyšší možné pedagog.vzdělání,různé kurzy i pro výchovu malých dětí a vychovala jsem mnoho cizích dětí.a stále chodím věčer hlídat a rodiče i děti mě milují.
Takže nic nepřehánějte .děti si to nezaslouží.