meditace-seznam-i-text.jpg
Foto: Shutterstock

Bohužel i ve chvílích, kdy byste se rádi uklidnili, se vám myšlenky stále honí hlavou. Je velmi těžké přestat se obávat a přemýšlet, zvláště když jste bombardováni znepokojivými informacemi. Proto se může stát, že nebudete skutečně přítomni lidem, na kterých vám záleží, nebo nebudete plně v kontaktu s vlastním tělem. V takových chvílích žijeme v režimu mysli, kterému věda říká „autopilot“. Autopilot je náš skvělý pomocník. Díky němu se nemusíme každý den znovu učit jak zavazovat tkaničky nebo cestu do práce. Umíme automaticky rozpoznávat známé obličeje a při řízení auta jsme schopni vyřídit i telefonát. Je to podobné jako v letadle, kde pilot nastaví letovou hladinu a počítač ji automaticky udržuje.

Používáme zaběhlé způsoby myšlení, které se nám osvědčily. A díky nimž jsme schopni dosahovat našich cílů. Problém ale nastane, když tyto zaběhlé vzorce myšlení začneme používat pro řešení našeho vnitřního života. Může to být skutečně vyčerpávající, protože marná snaha autopilota emocím pomoci spouští v našem těle automatické stresové reakce.

V této rozkolísané a stresující době je důležitější než kdy jindy pěstovat duševní zdroje, které nám poskytnou ukotvení a jistou rovnováhu. Jedním z přístupů, kterým se věda v posledních 20 letech zabývá a osvědčil se pro rozvoj resilience a duševní pohody, je mindfulness. Jedná se o kvalitu pozornosti, která se dá vytrénovat jako běh nebo hra na piano. Osvědčila se jako metoda snižující hladiny stresu ve zdravotnictví, školství, ve firmách, ale také například v armádě nebo sportu.

Trénink mindfulness v programech založených na mindfulness vychází z poznatků buddhistické psychologie, které jsou shodné s poznatky z moderní psychologie a neurovědy. Jedná se o možnou prevenci deprese a přístup, který pomáhá zvládat emoce. Není to ale vhodná metoda pro každého. Nejúčinnější cestou pro všechny, kdo nemají s cvičením mindfulness dosud zkušenost, je pomoc od certifikovaného učitele mindfulness, jenž obor vystudoval a zároveň vás dokáže vést.

Výsledky výzkumu
Ačkoliv se může zdát, že problematika mindfulness spadá do kategorie šarlatánství či budhistické meditace, opírá se o četné výzkumy. Výsledky těchto studií jasně prokazují, že jedinci praktikující mindfulness mohou velmi rychle pozorovat výsledky na poli zlepšení fyzického i duševního zdraví. Konkrétně v těchto oblastech:

  • Zvýšená odolnost vůči stresu
  • Nižší riziko depresí a úzkostí
  • Lepší zvládání emočně náročnějších situací
  • Zlepšení spánku
  • Vyšší koncentrace
  • Lepší empatie, paměť či imunita

Jak začít?
Pokud nechcete jít cestou řízeného programu, postačí pro vaši lepší duševní pohodu, když se zaměříte na všímavost. Dejte si závazek, že v příštím měsíci si budete řízeně všímat. Všímavost znamená plné, ovšem uvolněné uvědomění si všeho, co se kolem nás i uvnitř nás děje. Čeho si můžeme všímat?

  • Myšlenek, které k nám přicházejí –Důraz dejte nejen na jejich význam, ale také na to, kdy zpravidla přicházejí a zda se nějaké myšlenky opakuji
  • Emocí – Kde v těle je cítíme, kdy přicházejí, zda se opakují, jak se s nimi vyrovnáváme…
  • Jak vnímáme své vlastní tělo
  • Jak se v našem těle pociťujeme vzpomínky na minulost a co v nás vyvolává představa budoucnosti

Podle jedné ze stránek věnující se tréninku mindfulness všímavost vytváří větší prostor mezi podnětem a reakcí a umožňuje vám tak najít dovednější odpověď na stresující situace. Postupně se můžete osvobodit od navyklých reakcí, které Vás udržují ve stresu. Všímavost můžete rozvíjet pravidelným cvičením, podobně jako hru na hudební nástroj, cizí jazyk nebo bojové umění. Důležitá je pravidelnost cvičení. Předpokládá, že budete věnovat všímavosti cca 30 minut denně.

Zdroj: Všímej si - Alena Lašková, Informing mindfulness research and practice, Mindfulness - Masarykova univerzita, Právě teď
 

Reklama