Přestože byste mu nejraději uštědřila výchovný pohlavek, všechno uděláte radši sama. Čím to je, že vás drží v šachu?
Někteří muži zkrátka disponují zvláštním náboženstvím, silnou vírou, že se všechno uklidí samo. V tom lepším případě vědí, že samo to nejde, nicméně udělat to může někdo jiný. Mají v tom prsty silně zažitá tvrzení, že práce v domácnosti není mužská parketa, o domácnost pečují výhradně ženy.
Už jste se možná vzdala naděje, že chlap sám od sebe uklidí, aniž by tomu předcházel průšvih nebo očekávání platby v naturáliích. A možná už jste si také zvykla, že na veškeré žádosti o pomoc s úklidem má mnoho argumentů, jimž se nedá odporovat. Pak se divte, že muži netuší, co péče o domácnost obnáší. Skutečně je situace tak beznadějná?
Já to neumím
Neumí vyluxovat, neumí vyčistit toaletu, neumí umýt nádobí. Pokud se ve vás neprobudí mateřské či ochranitelské city, které vás přinutí udělat to za něj, bude muž schopen vám své tvrzení náležitě dokázat. Vyluxuje, ale vysavač zůstane stát uprostřed obýváku. Toaletu umyje, ale prázdná rolička toaletního papíru ho nechá chladným. Nádobí umyje, ale následné umývání dřezu a otření kuchyňské linky už k tomu nepatří.
A to vše jen proto, abyste nabyla přesvědčení, že příště bude lepší si všechno udělat sama. Dodělávání polovičně odvedené práce vás totiž zdrží mnohem víc.
Nedejte se! Zkuste příště výmluvám na vlastní neschopnost oponovat: „Udělej to právě proto, aby ses to naučil.“ Vy jste se přece taky musela všechno naučit a nikdo vám nestál za zády, aby vás poučil, jak se programuje pračka a jak se správně věsí prádlo, aby se nezmuchlalo a nevytahalo. A nebojte se reklamovat špatně odvedenou práci.
Ty to umíš lépe
To už je promyšlenější výmluva. Právě vy byste měla ustlat postel nebo umýt okna, neboť jste v této činnosti mnohem lepší. „Ty to umíš lépe. Ještě jednou mi ukaž, jak to děláš, a příště už to udělám já.“ Vy se cítíte polichocena a svůj trik na dobře odvedenou práci ještě jednou předvedete. Jenže je možné, že vašeho lenocha do té doby zradí paměť a vy svůj trik budete předvádět znovu a znovu. Opakování je sice matka moudrosti, ale přesto…
On bude stlát, mýt okna či provádět jinou činnost, kterou vy „umíte lépe“, zatímco sama budete dohlížet, jestli to dělá správně. A na samotnou výmluvu, že umíte lépe, zkuste argumentovat třeba: „Právě proto, to teď musíš udělat ty. Udělej to ještě párkrát a budeš stejně šikovný jako já.“
Od tebe mi chutná víc
Někdy se najdou tací, kteří vaří s chutí. Jiní jedinci dobrovolně neuvaří ani ranní čaj. Vaření je přece ryze ženská činnost a od vás mu stejně chutná nejvíc. Ano, opět vám to lichotí, že?
Možná umíte lépe svíčkovou, určitě zvládnete dobře i ovocné knedlíky, ale určitě byste někdy ocenila, kdyby vám někdo naservíroval snídani do postele. Proto je důležité lenochům u vás přežívajícím vysvětlit, že vařená vejce, čaj a chléb chutnají pořád stejně, i kdyby vám je servíroval samotný Keanu Reeves.
Ženy v historii věděly, že nemůžou po muži chtít, aby například umyl nádobí. Na druhou stranu by pravěká žena šla těžko lovit mamuty. Role byly pevně dány - žena se starala o domácnost a muž o obživu. Věděl, že kdyby nepřinesl něco z lovu, zemřeli by hlady, zatímco žena věděla, že neudrží-li oheň, umrznou. |
Souboj argumentů vás a lenocha si můžete předvést na následující modelové situaci. Pakliže jste sama lenochem, omlouvám se za případné komplikace.
„Namaž si, prosím, k snídani chléb.“
„Já to neumím.“
„Tak se to teď naučíš.“
„Já ho krájím nakřivo. Ty to umíš líp.“
„No právě, musíš trénovat.“
„Ale mně to od tebe chutná víc.“
„Chleba má chuť pořád stejnou.“
Kdo myslíte, že by vyhrál? Ovšem za předpokladu, že by vás bavilo se dlouho dohadovat. Jestli jste slabší nátury, raději ten chleba ukrojte, než se z kuchyňského nože stane smrtonosná zbraň.
Máte doma lenocha? Jaké používá výmluvy? Víte, jak ho přelstít?
Nový komentář
Komentáře
Jo, tak něco podobnýho mám doma. Ještě to má názor, že má doma manželku a babičku a že on se přece o nic doma starat nebude. Jenže narazil v době, kdy jsme si pořídili 2 letého drobka. Po něm vyžaduje, aby si uklízel a náš mladej si nebude uklízet protože táta to nedělá. Tak musel začít uklízet taky.
Tohle na mě jednou na výletě zkoušel kamarád ("hele, udělej mi snídani"), který má doma jen babičku, maminku a sestru. Tak jsem mu řekla, že ruce a nohy má taky, a že ráda slyším, že začal držet dietu.
Kupodivu si pak k jídlu něco našel. Od té doby si o mě myslí, že jsem nesnesitelná kráva.
Tohle je přesně můj bratr!
*Kotě*: Tak to u nás se ve stanu neuklízí, protože se obvykle každé ráno sbalí (na čemž spolupracujeme) a příští noc se spí o dvacet kilometrů dál. A dokonce je dovolená pod stanem jediné období v roce, kdy přítel vaří víc než já, protože já neumím zacházet s vařičem
Ale je fakt, že když jsme se letos dohodli, že jedeme někam pod střechu, trvala jsem na zajištěné stravě, protože jsem živě viděla, jak přijedeme utahaní z celodenního výletu na kolech a já budu stát u plotny a klohnit večeři. To teda ne
Dášule: jojo, to jsem jednou takhle jela pod stan s jedním kamarádem (který chtěl být něco více). Po dvou dnech začal být protivný, nemluvil se mnou nebo byl na mě hnusný... až nějaký předposlední den jsem měla nějaký záchvat účinlivosti, tak jsem uklidila ve stanu i jeho věci (měl tam hrozný bordel), vybalila mu spacák a tak... rozzářil se jako sluníčko a povídá mi: vidíš, takhle se má chovat ženská na dovolené, že se o toho chlapa postará, a ne jako ty, že si jedeš po svým písečku!
No, tak si pěkně z dovolené odjel na svůj píseček a nebylo ho více
Továrník má jednou za čas záchvat aktivity, zrovna, když mně se chce jen ležet. Zrovna včera - to začne chodit po bytě tak rychle, že dělá průvan!
Pustil se do žehlení, dokud u toho neusínal, tak makal. Ráno brzo vstal a přistihla jsem ho, že dožehluje zbytek. Nechám si ho.
Dobré je jet s "budoucím" ještě před svatbou pod stan nebo na chatu. Tam člověk nejlépe pozná, jestli hodlá spolupracovat nebo se jen "poveze". Pokud i při takové příležitosti předpokládá, že si bude užívat dovolené a žena kolem něj skákat, může, ale bude si muset najít jinou ženu. Jestli si neumí ukrojit a namazat chleba, potom bude muset vydělávat jako ministr, aby si rodina mhla dovolit pomocnici v domácnosti. Každej chlap si dovolí se doma flákat tak, jak je mu trvale dovoleno.
Vivian: My jsme oba líní, ale já jsem navíc ještě vzteklá. Takže on občas i uklízí
S přítuleněm máme oba k úklidu poměrně zdravý vztah - já ale o něco zdravější
. Většinou je to on, kdo sám od sebe myje nádobí, vysává, pere, uklízí, vaří...já se do toho kopu s trochu většími obtížemi. Někdy si připadám jako paní učitelka ze Slunce, seno, kterou láskyplně obskakoval pan doktor
, ale díkybohu není můj drahý tak zoufale asexuální typ
.
My jsme líný oba
Krásně se doplňujeme.
Mě donutí uklidit jen a pouze návštěva tchyně, přítele nebo sociálky. Zásadně nedoporučuju uklízet před mejdanem (především tím do 10 let věku oslavence), ale až po něm. A vzhledem k tomu, že přítelova bývalá měla klinickou uklízivou úchylku, je moje neuklízení vpodstatě roztomilé a atraktivní
Jsem teď doma sama, takže lenocha vidím jen v případě, že se mrknu omylem do zrcadla, ale to je naštěstí dost omatlané od sobotní návštěvy synovce. Mám krásně umytá okna (to jsem si na včera objednala úklid) a po celé podlaze rozestavěné kytky, které patří na parapety. Než je uklidím na místo, chci je přesadit, umýt jim listy, ... no včera jsem se k tomu prostě nedostala. Prádlo visí od soboty na balkóně, to by měl někdo posbírat a vyžehlit (že bych se dnes vybičovala?), myčku jsem úspěšně ráno zapnula - hodná holka. Je to děsné, jak zlenivím, když takhle osiřím, a jak mi vůbec nevadí, vmanévrovat křeslo mezi kytky a natáhnout se na něm? Jediné, co mi překáží, že nemůžu chodit bosa a potmě, všude tam číhají kaktusy a jiné zákeřnosti. Asi nejsem na domácí práce, co se dá dělat.
porad nejak nerozumim tomu, proc si nekdo nakybluje do baraku chlapa, kterej vyzaduje peci div ne jako kojenec... ale tomu ja rozumet nemohu, s moji laskou k detem, ze
Ten rozhovor na konci má být vtip? Proč bych měla partnera prosit, aby SOBĚ namazal k snídani chleba?
Je snad dospělý a ví kdy má hlad, to mu nikdo nemusí říkat.
návštěvy mívám často a pokud je doma FAKT binec, oznamuju po vzoru maminky, že "Služka utekla!" Úklid mě nebaví, ale nerada žiju v binci, tak udržujeme pořádek, bugru jsem si užila ažaž
. Dětem dělávám krutou čistku- oznámím čas, do kdy bude uklizeno a zbytek letí do popelnice..doporučuju
.
a chlámal se mi pak několik týdnů
Pamatuju, když jsem žila sama a kamarád mě doprovodil domů a pozval se- nedal se odbýt, tak jsem ho odstrčila, zařvala "moment", vlítla do pokoje, naházela všechny věci do spacáku a zamkla TO do skříně. Za minutu mohl dovnitř
teda ty vymluvy nic moc, spravny muz pozna, kdy se schyluje k nestesti a vcas vyklidi bojiste, docasny azyl pak najde napr. na
mindulinka: tak to by mě taky pěkně nas..naštvalo
Uklízím průběžně a podle nálady. Syna učím, že mu jeho hračky pomáhám uklízet - ale nikdy je neuklízím bez něj. Teď nemůžu vysávat a tak prostě vysává manžel - kdy má čas - nechám to na něm, akvárko teď taky musí čistit sám. Myčka umyje nádobí. Když jsem byla nemocná, tak uvařil i svojí první polévku - jenom se každých pět minut chodil ptát co dál. A jednou za čas zvládnu postupně i větší úklid - ale tím se nijak moc netrápím. Nejvíc mě dokáže naštvat tchýně: měla jsem asi tak 5 minut krásně vytřenou voňavou podlahu, syn se vřítil z koupelny a hodil ručník na zem. Neodpustila si poznámku, ať ten ručník sebere ze země, aby nebyl špinavý
vše dělám průběžně, opravdu se nezblázníme, když není jednou týdně vyluxováno
/ a bylo to
manžel mi pomáhá hodně tím, že mi přiveze 1x týdně velký nákup a taky rovná nádobí do myčky
jako včera, kdy jsem pekla bublanina, vařila oběd a ještě dělala džem, tak ta kuchyně podle toho vypadala
večer přišel manžel domů a povídá proč jsem to nenandala do myčky
tak mu říkám, že to neumím tak dobře jako on /nemám prostorové vidění
Včera jsem měla dobrý úmysl vysát a utřít prach, ale radši jsem s bráchou mastila karty, cca tři hoďky, v pauzách jsem uvařila polívku, okoupala kluka, nachystala večeři.A dneska jdeme do solné jeskyně, tajně doufám, že tam zase budeme sami, aspoň si schrupnu a zítra možná ten úklid