Všechny, které jste vlastnily nebo ještě pořád doma přechováváte alespoň jeden exemplář druhu homo sapiens sapiens mužského pohlaví, to nejspíš znáte. Hrdinsky míjí horu nádobí, která by směle mohla konkurovat Mont Blancu. Chomáč chlupů právě línajícího psa s jistotou překročí a odpadkový koš přece ještě není tolik plný, aby se do něj něco nenamáčklo.

Přestože byste mu nejraději uštědřila výchovný pohlavek, všechno uděláte radši sama. Čím to je, že vás drží v šachu?

Někteří muži zkrátka disponují zvláštním náboženstvím, silnou vírou, že se všechno uklidí samo. V tom lepším případě vědí, že samo to nejde, nicméně udělat to může někdo jiný. Mají v tom prsty silně zažitá tvrzení, že práce v domácnosti není mužská parketa, o domácnost pečují výhradně ženy.

Už jste se možná vzdala naděje, že chlap sám od sebe uklidí, aniž by tomu předcházel průšvih nebo očekávání platby v naturáliích. A možná už jste si také zvykla, že na veškeré žádosti o pomoc s úklidem má mnoho argumentů, jimž se nedá odporovat. Pak se divte, že muži netuší, co péče o domácnost obnáší. Skutečně je situace tak beznadějná?

Já to neumím

Jakmile vyslovíte magickou formuli: „Uděláš, prosím, (doplňte dle libosti)“ stávají se z neohrožených tvorů absolutní nešikové.

Neumí vyluxovat, neumí vyčistit toaletu, neumí umýt nádobí. Pokud se ve vás neprobudí mateřské či ochranitelské city, které vás přinutí udělat to za něj, bude muž schopen vám své tvrzení náležitě dokázat. Vyluxuje, ale vysavač zůstane stát uprostřed obýváku. Toaletu umyje, ale prázdná rolička toaletního papíru ho nechá chladným. Nádobí umyje, ale následné umývání dřezu a otření kuchyňské linky už k tomu nepatří.

A to vše jen proto, abyste nabyla přesvědčení, že příště bude lepší si všechno udělat sama. Dodělávání polovičně odvedené práce vás totiž zdrží mnohem víc.

Nedejte se! Zkuste příště výmluvám na vlastní neschopnost oponovat: „Udělej to právě proto, aby ses to naučil.“ Vy jste se přece taky musela všechno naučit a nikdo vám nestál za zády, aby vás poučil, jak se programuje pračka a jak se správně věsí prádlo, aby se nezmuchlalo a nevytahalo. A nebojte se reklamovat špatně odvedenou práci.

Ty to umíš lépe

To už je promyšlenější výmluva. Právě vy byste měla ustlat postel nebo umýt okna, neboť jste v této činnosti mnohem lepší. „Ty to umíš lépe. Ještě jednou mi ukaž, jak to děláš, a příště už to udělám já.“ Vy se cítíte polichocena a svůj trik na dobře odvedenou práci ještě jednou předvedete. Jenže je možné, že vašeho lenocha do té doby zradí paměť a vy svůj trik budete předvádět znovu a znovu. Opakování je sice matka moudrosti, ale přesto…

Co na takovou výmluvu říct? Umíte to přece lépe, protože tu práci děláte častěji. Jistě bude brzy znovu chtít předvést jeden z vašich triků. Zkuste mu tentokrát navrhnout výměnu rolí.

On bude stlát, mýt okna či provádět jinou činnost, kterou vy „umíte lépe“, zatímco sama budete dohlížet, jestli to dělá správně. A na samotnou výmluvu, že umíte lépe, zkuste argumentovat třeba: „Právě proto, to teď musíš udělat ty. Udělej to ještě párkrát a budeš stejně šikovný jako já.“

Od tebe mi chutná víc

Někdy se najdou tací, kteří vaří s chutí. Jiní jedinci dobrovolně neuvaří ani ranní čaj. Vaření je přece ryze ženská činnost a od vás mu stejně chutná nejvíc. Ano, opět vám to lichotí, že?

Možná umíte lépe svíčkovou, určitě zvládnete dobře i ovocné knedlíky, ale určitě byste někdy ocenila, kdyby vám někdo naservíroval snídani do postele. Proto je důležité lenochům u vás přežívajícím vysvětlit, že vařená vejce, čaj a chléb chutnají pořád stejně, i kdyby vám je servíroval samotný Keanu Reeves.

Co na to říká psycholožka Zdeňka Sládečková?
Muži nejsou na domácí práce proto, že je to tak prostě dáno. Postavení mužů a žen se formovalo už od pravěku, kdy muži chodili na lov a ženy „doma" v jeskyních udržovaly oheň, a tak vlastně pečovaly o domácnost". 

Ženy v historii věděly, že nemůžou po muži chtít, aby například umyl nádobí. Na druhou stranu by pravěká žena šla těžko lovit mamuty. Role byly pevně dány - žena se starala o domácnost a muž o obživu. Věděl, že kdyby nepřinesl něco z lovu, zemřeli by hlady, zatímco žena věděla, že neudrží-li oheň, umrznou.

Rozdělení rolí se v nás zčásti zachovalo dodnes. I když v současnosti se postavení ženy trochu mění. Máme vysoké školy, ženy na vedoucích, manažerských pozicích, svou roli hrají i feministické spolky, jenže i to je, myslím, jeden z důvodů, proč si dnes pánové nechtějí ženy brát.

Souboj argumentů vás a lenocha si můžete předvést na následující modelové situaci. Pakliže jste sama lenochem, omlouvám se za případné komplikace.

„Namaž si, prosím, k snídani chléb.“
„Já to neumím.“
„Tak se to teď naučíš.“
„Já ho krájím nakřivo. Ty to umíš líp.“
„No právě, musíš trénovat.“
„Ale mně to od tebe chutná víc.“
„Chleba má chuť pořád stejnou.“

Kdo myslíte, že by vyhrál? Ovšem za předpokladu, že by vás bavilo se dlouho dohadovat. Jestli jste slabší nátury, raději ten chleba ukrojte, než se z kuchyňského nože stane smrtonosná zbraň.
 
Máte doma lenocha? Jaké používá výmluvy? Víte, jak ho přelstít?

TÉMATA:
DŮM A BYT