Tedy, nemyslím bordel jako hanbinec, ale bordel jako chlívek, binec, svinčík.
Nebo jinak poeticky nazvaný nepořádek v bytě.
Úklid se každoročně v předvánoční čas stává velmi aktuálním tématem.
Tak si pojďme shrnout základní kategorie lidí podle přístupu k uklízení.
A/ Uklízecí maniaci
Jsou pořádkumilovní a uklízí poctivě v průběhu celého roku, a tím pádem mají více méně vystaráno.
Nic ve zlém, ale mezi takové šílence patří moje teta.
U ní by se bez nadsázky dalo jíst z podlahy.
Všechno září čistotou, na nábytku nenajdete jedinou prachovou částici, na koberci jediné smítečko, a když se chcete podívat z okna, málem si rozbijete hlavu o sklo, jak je neviditelné.
Každou chvíli tam bzučí vysavač, zurčí voda ždímaného hadru na podlahu, cinká umývané nádobí ve dřezu a sviští buben automatické pračky.
Nejradši by vytírala i betonem vydlážděný dvorek.
U ní si vánoční úklid nedokáži vůbec představit.
A upřímně řečeno bych se ho nechtěla ani zúčastnit.
Co ti musí doma vyvádět, když dělají vánoční úklid celoročně, nechci ani domyslet.
B/ Nestíhači
Jsou tak pracovně vytížení nebo mají tolik různých důležitějších zájmů, že si na úklid najímají profesionály z úklidových agentur nebo amatéry z řad ukrajinských spoluobčanů/nek.
Skvělé, leč poněkud finančně náročné.
Těm lakomým či chudým nezbývá, než ukrádat drahocenný čas spánku a "šůrovat" v noci nebo brzy ráno.
Což se nezřídka projeví na psychické i fyzické rozladěnosti.
C/ Strhači
Jsou většinou zaměstnané matky několika dětí (s ještě zaměstnanějšími manžely), které musí strhnout všechno najednou, i kdyby čert na koze jezdil.
Úklid, nákupy, shánění dárků pro rodinu i příbuzenstvo, výzdoba bytu, pečení cukroví, vánoček, stromek, kapr, salát…
Po štědrovečerní večeři, kdy si děti rozbalují dárky a papík spokojeně odfukuje na gauči, “strhačky„ sedí s nepřítomným pohledem a hlavou jim pluje myšlenka o sebeobětování.
D/ Pohodáři
Se řídí heslem “Pořádek je pro blbce, inteligent zvládne chaos“.
Předpokládám, že autorem je muž, za kterého uklízí žena.
Muž kudy chodí, tudy trousí.
Ale on za to nemůže.
Jeho nepořádek je vždy pracovního charakteru, a tudíž obecně prospěšný.
A do které kategorie byste se zařadily vy, milé čtenářky?
Bezpochyby najdete i několik zajímavých, které jsem nejmenovala.
Nebo ke zmíněným přidáte nějaký příklad či příhodu?
Podělte se s námi a pište.
Nový komentář
Komentáře
Já jsem vyrůstala ve strašném nepořádku, a proto teď u mě doma nikdo nenajde ani smítko na zemi, jsem schopná uklízet několikrát denně. Rodiče úklid nikdy nezajímal, a tak když umřel táta a potom i máma jsem se hrozila vstoupit do jejich bytu, kde jsem už asi 8 let nebyla. Je to krásný byt v centu Plzně, a když jsem se rozhodla se tam jít podívat, tak jsem našla přesně to co jsem čekala. Vše zničené, nepořádek úplně všude. Rozhodla jsem se na vyklizení objednat firmu http://vyklizeniplzencz.cz/ , která zařídila ekologickou likvidaci všeho nepořádku rychle a za dobrou cenu, navíc vyklizení proběhlo v opravdu krátkém čase
Dobrý den. U nás přebytek věcí vyřešila tato firma http://skladovani-profigroup.cz/
Protože když je malý prostor tak se to tam prostě nevejde :D A nějaké věci se přeci můžou hodit
Máte doma bordel? Vyzkoušejte robotické vysavače.
A taky matka mě umí někdy dost naštvat, protože ona má doma všechno 100%, "tak jak to má být"...což říká ona. Jenže to že mi to tak často opakovala ve mě teď už asi napořád zanechává pocit, že já to nikdy nebudu mít jaksepatří a že jsem o to tedy horší
. Taky má přítele, který neváhá a umyje nádobí, podlahu, vyzdobí byt, uvaří...atd. prostě si pomáhají...a tohle já neznám, já jsem na všechno sama, protože jsem si to takhle hloupě zařídila v dobách mládí...myslela jsem tehdy že žena je doma na úklid a na vaření a že když to neklape je to jen a pouze její vina, a to ve mě tak nějak přetrvává, i když vím, že je to naprostá blbost !
Ono je to tak, že na uklízení musím "mít náladu", pak to "nebolí"
a jde to bezvadně od ruky...ale když to musím dělat, protože mi nic jiného nezbývá a přitom nestíhám nic ostatní, tak trochu zuřím a vztekám se, kdeže se ten bordel pořád bere a přemýšlím, jak to dělají druzí, že mají stále tak uklizeno ?!
Jéžiši já neumím psát stručně...
Moc bych si přála být pohodářka, ale mě nepořádek a nelad kolem mě často dost deptá a pořád mi připomíná, že ještě tamto jsem neuklidila a že tamto už si slibuju udělat pěkně dlouho...tím chci říct, že jsem spíš nestíhač, mám takovou spoustu činností, že přesto, že denně pro pořádek "něco" udělám, stále je tu binec jak v tanku. Miluju ten pocit uklizeného a provoněného bytu, bez prachu, bez chlupů od psa na přehozech v obýváku a prostě na všem, bez chuchvalců prachu na zemi, s čistým ložním prádlem,s nezastříkanými kachličkami a nemastnou linkou,s uklizenou lednicí, a hlavně bez těch věčných hader, které je potřeba stále skládat a ukládat po sobě ale hlavně po dětech, které to většinou někde jen tak fláknou nebo halabala vhodí do skříně, což mě děsně vytáčí a pak to přeskládávám, protože se na to nemůžu dívat a hlavně proto, že je to požvýkané jak od kozy a nedá se nosit...
strávit jinak a lépe...ideální je nějaká rovnováha, aby nebyl vyloženě bordel, zapojit členy rodiny /což já neumím
/ a uvědomit si, že 100% naklizený byt ještě nemusí do něj přinést tu pravou atmosféru, že to není všechno...
, protože doteď jsem pekla cukroví a nemělo tedy smysl uklízet
. Přehánět to rozhodně nebudu, jen abysme se cítili dobře, ale musím uznat, že mě dost ovlivňují lidi, když slyším v autobuse, jak všichni povídají o tom, jak doma kmitají a mají vygruntováno, tak ve mě hlodá svědomí a říkám si, že bych teda taky měla
Ale mít všechno 100% prostě nejde, je to na úkor zdraví, času, který je užitečnější a zábavnější
Ale pravdou je, že kdo má nepořádek kolem sebe, má ho často i v duši, proto já cítím takový chaos i v sobě, když mě obklopuje zvenčí...pocit čistoty a "srovnanosti" ve mě nějak utužuje pocit stability a pohody.
Přesto - dnes je úterý a já teprve jdu dělat vánoční úklid
...no a s tou kabelkou...tam mám zmatek věčně, nikdy v ní nemůžu nic najít, ale mám tam vždycky spoustu věcí, které by tam ani být nemusely, jen nechápu, proč je tam nosím několik měsíců, zabírají tam místo a pak mezi něma najdu něco, po čem jsem před časem vyhlásila pátrání, jen nebyl čas tu kabelku dřív protřídit
Bordel zvládám s noblesou a v pohodě, neboť já jsem se s hadrem v ruce opravdu nenarodila. Svou ctěnou pozornost věnuji důležitějším věcem.
Julča:
to ať radši shnijeme
ludya: chci taky sušku, když to tak všude čtu
Už nemám(bordel),ale je otázka jak to dlouho vydrží.
Ještě jsme nečetal komentáře, ale přiznám se že jsem "pohodář". A protože sjem takoví doma všichni, dává se moje mtaka občas na návštěvě u nás do breku nad tím, jaký tam máme bordel...
olla: už néééééééééééééééé.Běž s tím pryč
já kdybych umývala podlahy jednou za týden,tak tady shnijeme.Dělám to každý den,i záchod a koupelnu
Mám doma celkem uklizeno,ale ne našperkováno,to jsem chtěla dotáhnout dneska a dopadlo to tak,že jsem si dnes, na půl dne byla sednout u kadeřnice a mohu vřele doporučit,úžasný relax v předvánočním blázinci a šperkem je můj nový sestřih,nádherná barva vlasů,včetně zajímavého melíru a svůj vlastní,dobrý pocit ...
Regina: kamarádka že žehlí ponožky a slipy???
Já mám svoji fintu. Ohlásí-li někdo brzký příchod, a já s hrůzou zjistím, že by to tu potřebovalo vyluxovat, vytáhnu vysavač a nechám ho prostě ležet.
Po odchodu návštěvy ten vysavač hezky uložím a luxuju, až když mám náladu.
Loni jsem četla v Marianne, jak mít uklizeno na návštěvu za 15 minut.Nepamatuji detaily, ale bylo to vtipné. Např. nepotřebné věci na lince narovnat do koše a v koupelně přikrýt osuškou, nerozsvěcet velké světlo - jen svíčku apod. Ještě teď se musím smát. S úklidem už nepřeháním, ale když na mě volá (hlasitě), jdu na to.
smoky:
svetluszka: také luxuji nejméně 2x denně, máme na to takový ruční vysavač (samozřejmě, že ne celý byt). Ne,že by mě snad to luxování tak bralo, ale z našeho
padají drobky jen co vstane, do toho máme v kuchyni andulku, která snad přepeřuje každý týden, takže lux je mým osudem