Masopust je období ohraničené na začátku svátkem Tří králů a na konci Popeleční středou, což je první den církevní postní doby. V průběhu masopustu se nicméně o půstu mluvit nedá, ba naopak je spojený s nacpáváním pupků a loučením s masem.

Právě zmíněnou Popeleční středou, která letos připadá na 26. února, začíná doba, kdy si zejména věřící nechávají na jitrnice a další masové pochoutky zajít chuť. Z tohoto (pro některé) utrpení budou letos vysvobozeni 9. dubna.

Na tučný čtvrtek nacpi si pupek

Masopustu se říká také fašank nebo fašinek a zmínky o jeho konání sahání až do třináctého století. V dnešní době se z organizačních důvodů masopusty konají různě, ale nejvíce se historicky slavilo tři dny, které se nazývají končiny nebo také ostatky.

Hlavní zábava začíná na masopustní neděli, pokračuje v pondělí a končí v úterý. Vyvrcholení předchází ještě tučný čtvrtek, kdy se konají zabijačky a připravuje se hodování. Dokonce se říká, že člověk má ve čtvrtek spořádat co nejvíc tučného jídla, aby byl celý zbytek roku silný. No, výživoví poradci z toho asi radost nemají a lidské žlučníky také ne.

Průvod

S masopustem jsou spojené také maškary. Lidé se převlékají do nejrůznějších masek a veselí se. Do průvodu vycházejí v úterý a velí jim takzvaný strakatý se ženou. Oni dva jsou prvními, kdo oslovují obyvatelé jednotlivých domů. Průvod maškar se totiž u každého domu zastaví a převlečení lidé se mohou občerstvit tím, co pro ně majitelé přichystali. Začíná se u domu starosty, který musí dát k průvodu povolení.  

U každého domu se také provolávají nejrůznější říkanky. Kupříkladu:

A ty náš Martine,
maso visí v komíně,
enem nám ho dajte,
s prázdným nás nepúšťajte.

Hlavní roli hraje maska medvěda a kobyla. Ty jsou totiž symbolem plodnosti a zaručují tak dobrou úrodu v další sezóně. Kobyla má navíc čestné první místo v průvodu. Medvěda vede na řetězu medvědář. Medvěd se ovšem u každé domácnosti ze řetězu tak trochu utrhne a postupně si zatančí s hospodyňkami, což má také zajistit dobrou úrodu.

Týrání zvířat

Ani kobyla, ani medvěd ovšem neskončí dobře. Oba totiž čeká veřejné čtení hříchů a zabití. Ale ochránci zvířat se nemusejí bát, nakonec jsou obě zvířata vzkříšena sklenkou alkoholu. V průvodu se často nacházejí také kominíci, kteří mají za úkol každého pro štěstí máznout sazemi na tvář. Ze slaměného muže si zase má každá hospodyňka utrhnout stéblo, aby se dařilo housatům a kuřatům. Slaměný se má navíc vyválet s přihlížejícími, aby se na ně přenesla plodivá síla slámy.

Naději a nový život symbolizuje i svatební pár – ženich s nevěstou. Zastánkyně genderové rovnosti ovšem asi moc nepotěší, že dříve bylo přestrojování doménou mužů a ženy v maskách vůbec nechodily. 

Trochu xenofobní podtext má postava žida s dlouhým červeným nosem. Ten značil zmatek a nekalé praktiky, často okrádal ostatní členy průvodu.

Jednou z tradic je také pohřbívání basy jako symbolu tancovaček a zábavy. V postním období se totiž nic takového nedělá. Ovšem jednotlivé masopusty mají své regionální odlišnosti. Masopust hrál významnou roli také v tom, že se během něj obyvatelé dané vesnice více semkli a utužili sousedské vztahy.

Jak je to s jídlem, jsme už naznačily. Před masopustem se obvykle konala zabijačka, takže obvyklé byly jitrnice, jelita, špek, slanina. Ze sladkého se konzumují především smažené koblihy, boží milosti nebo nejrůznější koláče. A alkohol teče proudem.

Masopust sice z dnešního pohledu vykazuje značné prvky týrání zvířat, xenofobie, genderové nevyváženosti a svádí k přejídání, ale tradice je tradice a ty je potřeba si jako jednu z mála jistot hýčkat. 

Foto: Shutterstock

Čtěte také:

Reklama