vlak1 vlak2

Asi před rokem jsem měla to štěstí poznat Pavla Doušu, příjemného člověka, člena kapely Bridge Band, která hraje na Karlově mostě, a náruživého sběratele mašinek. To jsem ještě netušila, co mě u něj doma na zahradě čeká za překvapení...

Táta chodil s Pavlem do školy, a tak během třídního srazu ho Pavel pozval na návštěvu, ať se přijedeme na mašinky podívat. No, popravdě, nečekala jsem nic převratného, nějaké mašiny, pár metrů kolejí a konec. O to víc jsem pak byla překvapená!

vlak3

vlak8

To, co jsem pak na zahradě objevila, mě zaujalo asi na dvě hodiny. U terasy, kde se posedávalo, bylo vlakové nádraží, kde postávali nedočkaví cestující zaposlouchaní do hlášení, po zahradě se táhla trať vedoucí chvíli v tunelu, chvíli po mostě nad jezerem. Všude po zahradě byly rozesety vlakové zastávky, kde čekali další lidé a krátili si čas posezením v zahrádce restaurace. Byl to takový malý svět, do kterého jsme směla jen nahlédnout.

Pavel seděl na terase, v ruce držel dálkové ovládání a hlásil, jaká souprava nyní na koleje vyjede. Odkud se všechny ty vlaky berou, jsem zjistila až po chvíli, vlak4na obrazovce televize, kde se objevilo seřadiště souprav, které vzniklo z původního obývacího pokoje, jenž byl s venkovní tratí propojen tunelem, dírou ve zdi!

No byla to nádherná podívaná, lezla jsem po čtyřech, obdivovala detaily a pak se s jednou mašinou i projela.

A jak se Pavel k tomuto koníčku vlastně dostal?

„Začalo to někdy v padesátých letech, kdy jsem od rodičů dostal mašinky jako dárek. Tehdy se vyráběl jen jeden typ. Až v devadesátých letech jsem začal sbírat mašiny s rozchodem 9 mm. Naplno jsem do toho spadl v roce 2005, kdy už mě neuspokojovalo pár metrů kolejí položených v obýváku, a tak jsem se vydal ven, stavět trať na zahradě. Od té doby jezdím i do Německa nakupovat na burzy. Ale ne příliš často, není to zrovna levný koníček, ta největší mašina, co mám, vyšla na 1800 Eur, ale to je extrém. A mám teď novinku. Během zimy jsem si udělal i jeden okruh uvnitř domu. Jezdi mi teď až tři vlaky ve výšce  dvou metrů mezi místnostmi.“

vlak7

Je to krásný koníček, který těší určitě nejen Pavla samotného. Budu se muset jet podívat na tu trať, která vznikla během zimy, kdy mašinky a cestující ze zahrady zmizí, zůstanou tu jen koleje, čekající na nějakou novou soupravu, která na jaře vyjede.

Reklama