Na své kuchařské začátky zavzpomínala i čtenářka Maryene. A vzala to hezky od podlahy, tedy vlastně od dětství...
Přeji krásný den.
Doma jsme měli dělbu práce. Raději jsem vždycky uklízela a u vaření pomáhala moje sestra. NIkdy mě to nepřitahovalo a taky jsem se do své svatby vlastně ani nic pořádného nenaučila uvařit. Přestože si vzpomínám na epizodu z dětství, kdy jsme chtěly se sestrou rodiče překvapit. Bylo nám kolem deseti let. Večer, když odešli na ples, jsme se totiž rozhodly, že nejlepším překvapením pro maminku bude, když si ráno po plese bude moct přispat. A tak jsem se ujaly pečení kachny připravené na nedělní oběd. Zdálo se nám jednoduché ji šupnout do trouby a čekat, až se upeče. Tento čas jsme se rozhodly využít přípravou koláče. Kuchyň vypadala jako by se přehnalo tornádo, ale protože jsem byly obě unavené, nic jsme nedokončily a usnuly jsme u televize. Rodiče se naštěstí vrátili domů dříve než by nás kouř z trouby stačil udusit.
Do dalších kulinářských pokusů jsem se nepouštěla. Ale po svatbě jsme se nastěhovali k manželovým rodičům a protože všichni byli v práci a já jsem měla prázdniny, byla jsem pověřena přípravou oběda. Možná to byl záměr vyzkoušet mé schopnosti v kuchyni, možná ne, ale rodina si přála připravit špenát s knedlíkem. Špenát vrzal mezi zuby, byl celkem nepoživatelný, přestože dnes ani nechápu, co se na tom dá pokazit. Knedlík jsem připravovala přesně podle receptu, ale k jídlu také nebyl. Nešel ani rozkrojit, byl tuhý, gumový. Než jsem ho vyhodila do popelnice, zkusila jsem jím jen tak hodit o zeď na dvoře a opravdu se odrazil jako z gumy.
Od té doby už uplynulo hodně času. Neříkám, že jsem později už nikdy žádné jídlo nepokazila, ale dnes patřím v rodině k těm, kam se ostatní rádi chodí najíst.
Maryene
pozn. text není redakčně upraven
________
Děkuji za vzpomínku, měly jste se sestrou štěstí - to jen ten rodičovský, šestý smysl.
Přeji Vám, ať k vám chodí ti vaši stolovníci pořád rádi.
Saša
Tématem dnešního dne 31. května je: Jídlo, na které nezapomenu
Pokud jste čerstvé nevěstinky, anebo bydlíte se svým přítelem jen krátce, možná si na své první uvařené jídlo ještě vzpomenete, ale my to téma malinko zpestříme i pro ty, co už mají první jídlo nějaký ten pátek za sebou, žijí ve společné domácnosti dlouho, ale také pro ty, které jsou třeba sami.
Napište nám - např.
- Jaké jídlo máte nejraději
- Jaké jídlo vaříte nejraději
- Jaký máte největší zážitek z vaření
- Co se vám kdy povedlo či nepovedlo
- Zda vaříte lépe vy nebo váš partner
- Jaké bylo vaše nejoblíbenější jídlo u maminky
- A nebo také jaké nejzajímavější jídlo jste ochutnaly v zahraničí
Napište prostě co chcete, nechci po vás konkrétní odpovědi, ale příběh, který se týká vaření a na který ráda vzpomenete. A můžete klidně přihodit i nějaký „netradiční“ recept, který se třeba u vás dědí po generace (můžete a nemusíte).
Pište na radakční e-mail: redakce@zena-in.cz
A protože věřím, že kuchařinek je nás velká spousta a veselých příběhů ještě víc, výherkyně budou tentokrát vylosovány dvě.
Jedna od nás dostane kuchařskou knihu: Labužníkovy historky (skvělá, také jsem ji četla a pobavila mě), a druhá obdrží dva elegantní šálky s podšálkem od firmy Tescoma.
Hezký den s Ženou – in (a s vařečkou))
Nový komentář
Komentáře
LudPa — #2 Podle popisu soudím,že mám doma stejný model
Tornádo mám v kuchyni pokaždé když vaří manžel.Jídlo je sice vynikající,ale v kuchyni není nic, co by nutně k přípravě nepotřeboval a neušpinil.A vaření ho tak zmůže, že uklidit už nemůže.
Moje milá skorotchýně mně jednou pověřila taky... udělala jsem fikaně smažák s bramborem :D.. chlapi byli celí šťastní :)