Dobrý den,

jmenuji se Marvin a jsem, dle mojí paničky, rozkošné dnes již devítiměsíční štěňátko jack russela teriéra a rád bych Vám povyprávěl jednu z příhod, která se mi stala.

Vzhledem k tomu, že moje panička jest do mě blázen, pořád by mě muchlala a voňumlávala. A to takhle jednou, pochrupkávám si na gauči, když vidím, že se blíží. Zase jde po mně. Bude mi říkat rozkošňáku a pět minut mi nedá pokoj… pusinku na čumáček, pusinku na pupík, zakousne mě krček,  zaprdí na stehýnka… co to?

Panička ztuhla, neb při pusinkování zadní tlapky uviděla v třísle nějakou bouli. I vyděsila se moc, tož za doktůrkem sympaťákem vydala se... to, co jsem zaslechl, nelíbilo se ouškům mým, neb diagnóza zněla: Varlátkum mimopytlíkum. Cože? Bla bla bla, čistokrevnej… bla bla bez papíru… v tom případě je řešením kastrace…

Paničku berou mrákoty, já už radši neslyším. Auuuuuuuuu. A pak pan doktor jako poslední naději radí paničce varlátkum mimopytlíkum jemným pohybem palce snažiti se protlačit tříselným kanálkem na místa určená. Leč nezapomněl upozornit, že v půl roce již pozdě na úspěch se mu zdá… že možná týden, dva masírovati budu a pak stejně šmik, šmik…

Panička zdrcena odjížděla, neb vůbec nenapadlo ji kontrolovat, zdali single, nebo double nosím si v pytlíku, leč odhodlána byla udělati cokoli pro zachování mého tělíčka v kompletním stavu… Hrůza šla po mně jak surový zvíře. Chvíli pokoje mi nedala, na záda stále obracela mě a na bříšku varlátko naháněla.

Nechápu to,  páneček chodil mlsně kolem a říkal „Marve, drž, co já bych za to dal!" Pochopil jsem,  že mi závidí, leč co k závidění na tom bylo, nechápal jsem, páč mě se to vůbec nelíbilo… ale panička je bojovnice! Vyhrála. 

Po čase  namačkala všechno tam, kde má být, to bylo radosti, to bylo slávy… I šla s hlavou vztyčenou vítězoslavně panu doktorovi pochlubiti se svým masérským uměním a pro ujištění, že je vše takn jak má býtn a žádné šmiky šmik konati se nebude.

Okem zkušeným, rukou šmátralkou pan doktor situaci prozkoumal a sdělil paničce, že jestli takhle masíruje i doma, musí být všichni šťastní… a oni šťastní jsou, mají přece mě.

dfafg