Většina odpovědí bude jednoznačná: Nikdy! Ale člověk míní a život mění. Občas se můžeme ocitnout v situaci, která nás donutí změnit své zvyklosti. Jako Martinu, která má podezření, že její dceru týrá manžel.
Martina se vždycky držela zásady, že do života dospělých dětí se „nekecá“. „Nečiň druhým to, co sama nesnášíš. Vždycky se mi to vyplatilo, protože mám se svými dětmi skvělý vztah a vzájemně si důvěřujeme. Dokud ony samy nepřijdou a nezeptají se mě na názor, nechávám si ho raději pro sebe. Na nic se nevyptávám a věřím, že mi řeknou to, co uznají za vhodné.
Zdroj fotografií: www.shutterstock.com
„Jsem matka a ta instinktivně vycítí, že něco není v pořádku. Jako u mé nejmladší dcery Simony. Ačkoliv se snaží být přede mnou v pohodě, a o svém soukromí moc nemluví, vím, že prožívá krizi,“ říká Martina.
Když jsem si všimla jejích modřin na zápěstí, šly moje zásady stranou a zeptala jsem se. „Mami, prosím tě, nepanikař, jen jsme se s Markem trochu chytli. Utnula mé další otázky, ale když jsem si představila tu subtilní drobounkou Simonu a jejího svalnatého muže Marka, klidná jsem rozhodně nebyla,“ dodává vystrašená máma.
- Čtěte také: Nejrozsáhlejší výzkum o domácím násilí
Marek Martině nikdy moc nesedl. Takový „namachrovaný“ synáček z bohaté rodiny, ale brala ho jako Simonina partnera a do ničeho jim nemluvila. Stejně by to nebylo nic platné. Byla jím okouzlená a ona musela spolknoutpředsudky o rozmazlených „mamáncích“ a doufat, že až se pustí máminy sukně, bude se chovat jako chlap. Naivní že?
Stalo se tak jen zdánlivě. Postavil sice dům, ale financovala ho jeho matka s tím, že u nich bude jednou bydlet. O nic se nemusel zasloužit, všechno mu snesla na zlatém podnosu a finančně ho podporuje dodnes.
- Čtěte také: Myslíte, že výměnou bytu se mamánek osamostatní?
Ale tím ho také zkazila. Marek nemá prakticky žádné sebevědomí, ačkoliv působí jako „chlapák“, je to ve skutečnosti slaboch, kterého rozhodí sebemenší nezdar. Neumí nic řešit v klidu, je to uzlíček nervů, který by se měl léčit, ale to nesmí říct nikdo nahlas.
Snad jeho matka. Martina to nevydržela... „Že jsem si radši nepřekousla jazyk, než jsem jí zavolala. Samozřejmě, že mi řekla, ať se mladým nepletu do života.
To bych moc ráda, ale mám čekat, až jednou dceři ublíží? Nabídla jsem jí, ať se vrátí domů, ale nechce o tom ani slyšet a ujišťuje mě, že se tak stalo jen jednou a Marek toho lituje.“
„Stále na ni musím myslet, ale zatím víc udělat nemůžu,“ dodává smutně její maminka.
- Čtěte také: Oběti domácího násilí si mohou zavolat o pomoc
Nový komentář
Komentáře
Nezasahovala bych. Kazdopadne vim o jedne, co podobneho typka mela, jednou sebrala odvahu a kdyz mel zas tendenci ji fyzicky ubllizovat, vsi silou mu vrazila jednu zpatky, takovou ze mel monokla. Nastesti pro ni to pro dotycneho bylo jak probuzeni a nevyvolalo to dalsi agresi, naopak od te doby na ni ruku nevztahl.
Prekérní situace, ale asi bych dceři projevila podporu, aby věděla, že jsem tu pro ní a víc neřešila. Dcera na vše musí přijít sama bohužel
protože mám s tímto vlastní zkušenost, jediný dobrý návod tu napsala Altamora
ony ty představy o "bojích jako lvice", "okamžitém zásahu" atd - nezlobte se - jsou směšné. nenaděláte nic.
cherinka — #8já tedy modřiny na zápěstí mívám často - blbý zvyk pověsit si na zápěstí tašku s nákupem při otvírání dveří do bytu
Modřiny se mi dělají snadno a už se mě několik lidí ptalo, jestli mě chlap netýrá. Netýrá, žiju sama.
Jinak k tomu, co je napsáno o dotyčném pánovi - nic moc jsme se nedozvěděly. Jen že je amachrovaný a barák mu zaplatila maminka. Jejda, to platí na kdekoho. Prostě mladý muž Martině nepadl do oka
Na psychopata platí jedině stejná zbraň - pohrozit mu (nejprve třeba v legraci) Ukrajincem, on už si to ten slaboch přebere. Tyhle typy jsou chytré. Mně by to jako mámě teda jedno nebylo.
No, já jsem teda nepochopila, čeho chtěla paní matka dosáhnout tím, že volala jeho matce.... To mi hlava fakt nebere.
Nezasahovala bych, protože není jak. Mohlo by to vést k tomu, že se mi bude vyhýbat a že se tím spíš nedozvím, jestli je týraná nebo ne. Taky bych si dala pozor, abych ji nepozorovala moc okatě.
On totiž jeden neví, jestli jeho dcera nemá masochistické sklony a jestli její modřiny nejsou důsledkem aktivit jí příjemných.
Určitě bych jí ale řekla, že si má pamatovat, kde má rodiče a že s nimi může počítat, když bude potřebovat pomoc.
Rikina — #6 Ano, modřiny na zápěstí si určitě udělala "vlastní" nešikovností, že? Asi si je přivřela do dveří. Tvoje názory jsou teda fakt
.
... a kromě toho modřiny na zápěstí může mít žena i od toho, jak ji muž chytil za ruku v sebeobraně, když mu dotyčná chtěla dát po hlavě pánví.
Pak by to s tím týráním mohlo být úplně jinak. 
kobližka — #3 souhlasím , mám to také tak . a sáhl na ni jednou , udělá to znova .
No,nepletu se dcerám do života,ale zjistit,že je partner týrá,ať fyzicky,nebo psychicky,to bych se fakt neudržela a zasáhla.V takovém případě jsem jako lvice a za svoje děti se klidně i poperu.
to je opravdu těžké dilema, matka cítí, že je dceři ubližováno, dcera zamilovaná neslyší, nevidí a pokud jde o týrání dlouho nebude vidět ani slyšet, asi bych se o to podezření rozdělila se sourozenci dcery (píše se, že je nejmladší), třeba se sourozenci svěří nebo alespoň matce starší sourozenec její podezření potvrdí, zatím lze jen z povzdálí sledovat
Je to těžké, protože samotné týrané ženy dlouho nepřipustí, že je něco špatně. Proto se jim špatně pomáhá.