„Moji blízcí si klepou na čelo a říkají, že jsem se musela zbláznit, když se chci dobrovolně vzdát štěstí, co mě potkalo. Byla bych asi stejného názoru, nevědět, co vztah s takovým člověkem obnáší, přiznává hned v úvodu Martina s tím, že ona se po třech měsících ve vztahu s Radimem spíše trápí. A vysvětluje, proč.

Každý z nich má totiž svůj svět. Zatímco on je zvyklý žít si na vysoké noze, ona si na okázalost a luxus příliš nepotrpí. Ani jednomu se ovšem nechce ze svého způsobu života ustoupit. Kdykoli jdeme na rande, skončíme v nóbl restauraci. On by totiž nikdy nevkročil do obyčejné hospody, kde podávají takového ty klasické dobroty. A teď rozhodně nemyslím nějakou čtvrtou cenovou, jak se říká. Jak ale nemá x hvězdiček, už z principu by mu tam nechutnalo. A tak je to se vším. Myslíte, že by se mnou jel třeba pod stan? Ani omylem!“ zoufá si mladá žena. Vypráví například, jak dopadlo její přání vydat se společně na vodu.

„Řekl, že to zařídí. Jaké ale bylo moje překvapení, když mě odvezl na Slapy, kde pronajal velkou jachtu! Ani ve snu ho nenapadlo, že mám na mysli klasický vodácký víkend na kánoi!“ s úsměvem kroutí hlavou jeho stále ještě partnerka.

Připadají vám její starosti malicherné a říkáte si, že na lepší život se přeci dá zvyknout mnohem lépe? I na takové názory je zvyklá, ale rozhodně s nimi nesouhlasí. „Je to doslova ubíjející! Stále se v těch luxusních podnicích pitvořit, nebo se přetvařovat před jeho exkluzivními přáteli. Celé mi to přijde jako pozlátko. I když Radima miluju a on tvrdí, že miluje mě, nechce se mi život prožít takto. A můj způsob života a zábavy u obyčejných věcí zase není akceptovatelný pro něho,“ krčí rameny zklamaná Martina.

Čtěte také:

Reklama