marticka-seznam-i-text.jpg
Foto: Profimedia

Marta se narodila 1. listopadu 1942 v Českých Budějovicích. Její tatínek byl lékař a maminka žena v domácnosti. Již od raného dětství kladl otec velký důraz na Martino vzdělání a podařilo se do jejího srdce zasadit touhu také studovat medicínu. Méně úspěšné byly ovšem jeho snahy ohledně hry na klavír. Sama Kubišová přiznala, že si k tomuto hudebnímu nástroji nikdy nenašla cestu. I přesto, že navštěvovala hodiny se soukromým učitelem, byly to podle jejího mínění vyhozené peníze.

Počátky kariéry - mohla být lékařkou 
Ovšem i sen o medicíně vzal za své, když začala mladá Marta zpívat a vystupovat s první amatérskou kapelou. Následně vyhrála konkurz do pardubického divadla Stop! a o jejím dalším osudu bylo rozhodnuto. V Pardubicích si talentované umělkyně také všimnul hudební skladatel Bohuslav Ondráček, který měl na její ranou kariéru velký vliv. Společně dokonce v roce 1963 přešli do divadla Alfa v Plzni. Zde ovšem setrvali pouze dva roky. Popularita jak Kubišové, tak Ondráčka a jeho zajímavých hudebních kompozicí jim oběma totiž otevřela dveře do pražského divadla Rokoko. V tomto období vznikl také Martin sólový hit Loudá se půlměsíc. Úspěch na sebe nenechal dlouho čekat. Krásný kontra alt, kterým se Kubišová vždy mohla pyšnit, se stal mezi ostatními zpěvačkami snadno rozpoznatelný a její hvězda stoupala výš a výš.

Zlatá éra zlatých dětí – dva roky s Golden kids
A právě v divadle Rokoko se Marta Kubišová seznámila s Helenou Vondráčkovou a Václavem Neckářem. Kubišová byla populárnější snad každým dnem více a svůj podíl na tom měl také skladatel Karel Svoboda, který pro ni napsal hity jako Depeše nebo Nechte zvony znít, které se hrají s úspěchem dodnes. Ve spolupráci s Neckářem a Vondráčkovou pak společně založili hudební uskupení známé jako Golden Kids.

V roce 1968 všichni tři členové Golden Kids společně opustili angažmá v Rokoku a vrhli se na svou hudební dráhu. Ta ovšem měla poměrně jepičí život. Přestože uskupení Golden Kids existovalo pouhé dva roky, jejich hudba byla bezesporu tím nejlepším, co tehdejší tuzemská hudební produkce nabízela. Ovšem ani v těchto letech Kubišová nezapomínala na svou sólovou dráhu. V roce 1969 vydala mimořádně úspěšné album Songy a balady, ze kterého pochází také skladba Modlitba pro Martu, jež se v roce 1968 v kontextu ruské okupace stala symbolem písně svobody.

Marta Kubišová se texty písní, manželským svazkem s mezinárodně uznávaným, ale doma kritizovaným režisérem Janem Němcem, i svými veřejně proklamovanými postoji k dění po okupaci v roce 1968 znelíbila politickému vedení a zhruba od poloviny roku 1969 byly patrné náznaky omezování její umělecké činnosti, které nakonec počátkem roku 1970 vyvrcholily úplným zákazem činnosti.

Marta Kubišová a porno?
Jednou z komunistických praktik, kterou se ji minulý režim pokoušel srazit na kolena, byla také vykonstruovaná kauza s pornografií. Objevily se zfalšované porno fotografie zobrazující Martu Kubišovou a Alexandra Dubčeka. Jednalo se samozřejmě o podvrh, ale fotografie se rozšířily bleskovou rychlostí po celé republice. „Já ale měla naprosto čisté svědomí a měla za to, že jde o nějakou srandu. Až po delší době jsem zjistila, že ta fotomontáž byla cílená akce, aby se na mne dostali a odstavili mě. Vzali mi i pas,“ řekla sama Kubišová v rozhovoru pro Deník. Od té chvíle byla nucena pracovat v továrně. I toto místo jí ovšem vydrželo krátce. Podle jejích vlastních slov prý z rozhodnutí státu pro Kubišovou práce nebyla. Sehnala si tedy místo jako písařka. Dokonce jí ani nebylo dovoleno převzít Zlatého slavíka, kterého roku 1970 vyhrála za svou tvorbu v předchozím roce.

Výslechy trvaly i hodiny
Později když v roce 1977 podepsala Chartu 77, byla podrobována mnoha vyčerpávajícím výslechům a dalšímu pronásledování a nátlaku ze strany StB. Situace byla pro Martu o to tíživější, že měla za sebou prodělaný potrat v osmém měsíci (1971) a také rozvod s prvním manželem, který následně emigroval do USA. V tíživé situaci Martě Kubišové pomáhali přátelé, ale také bratr Jan, taktéž v emigraci; Kubišová sama později přiznala finanční výpomoc například od Karla Gotta.

V roce 1974 se jejím druhým manželem stal režisér Jan Moravec, s nímž měla dceru Kateřinu. Vzhledem k tomu, že byla nejen signatářkou ale také mluvčí Charty 77, nevyvíjela se pro ni situace nejlépe. „Káťu jsem raději zamykala doma na řetěz na vratech a nikdy jsem ji nepouštěla z dohledu. Nakonec se ale ty nejhorší výslechy konaly odpoledne, když byla Káťa ve školce. Sebrali mě ve tři a pouštěli v půl šesté,“ zavzpomínala v jednom z rozhovorů. Školka ale končila v pět hodin. „Takže Kačenka pochodovala s paní učitelkou hodinu venku po chodníku a čekaly na mě. A já se vymlouvala, že mě šéf poslal daleko a já tam zabloudila,“ přiznala.

Ať žije Marta
Zlom přinesla až dlouho očekávaná sametová revoluce. Marta Kubišová, které nebylo dvacet let dovoleno vystupovat, se díky písni Modlitba pro Martu zazpívané při demonstraci na Václavském náměstí po boku Václava Havla stala symbolem svobody a demokracie.

V roce 1995 obdržela Marta Kubišová státní vyznamenání – Medaili za zásluhy. V rámci udělování cen Akademie populární hudby byla v roce 1998 uvedena do Síně slávy. Účinkování na scéně Divadla Ungelt v muzikálu Líp se loučí v neděli jí v roce 2002 přineslo další prestižní ocenění – Cenu Thálie.

V současné době se díky svému nepříliš dobrému zdravotnímu stavu drží v soukromí. Výjimku ovšem udělala pro premiéru inscenace Marta, která mapuje celý její životní příběh.

Čtěte také: 

Zdroj: Autorka článku, Wikipedie, Deník, Fdb - Filmová databáze