Uvádí se, že Marie von Ebner-Eschenbach je stejně významná pro rakouskou literaturu jako Božena Němcová pro tu českou. Byly prakticky téměř vrstevnice. Marie byla o deset let mladší než Božena Němcová a podobně jako ona se snažila realisticky zobrazit vesnický život. Obě spisovatelky měly možnost psát česky nebo německy. Němcová psala česky (ano - i ona prý uvažovala zpočátku o němčině), Marie von Ebner-Eschenbach si nakonec zvolila němčinu. Zajímavostí také je, že obě spisovatelky napsaly knihu se shodným názvem Babička (Großmutter). Nicméně tady už jakási podobnost končí. Zatímco Božena Němcová vylíčila své dětství a svou babičku přímo idylicky, její rakouská kolegyně nepsala o babičce své, ale vytvořila realistický obraz udřené a bídou poznamenané staré ženy.
Foto: Marie von Ebner-Eschenbach v roce 1851
Johann Nepomuk Horrak (1815-1870), Public domain, via Wikimedia Commons
Na rozdíl od Boženy Němcové měla Marie von Ebner-Eschenbach mnohem šťastnější dětství a nesrovnatelně lepší podmínky k práci, zdraví a klid a také velmi dlouhý život. Díky její tvorbě se jí dostalo uznání i ocenění a nouzí také rozhodně netrpěla. Narodila se v moravských Zdislavicích v roce 1830 do šlechtické rodiny (i když to možná Božena Němcová díky mnoha hypotézám o jejím nejasnému původu taky). Mariin otec hrabě Dubský pocházel ze starého českého rodu, jehož předek byl do šlechtického stavu povýšen samotným Rudolfem II., i když rodokmen sahal až do doby Karla IV. Za stavovského povstání se ovšem tento předek postavil na nesprávnou stranu a přišel o veškerý majetek. Ten se podařilo rodině získat teprve v 18. století. Hrabě Dubský jako jediný ze své větve přežil napoleonské války. Po smrti své první ženy se oženil s matkou Marie, která pocházela ze saského šlechtického rodu. Ta zemřela, když bylo Marii čtrnáct dní a její starší sestřičce Frederice čtrnáct měsíců. Pan hrabě se brzy oženil znovu, a tak obě dívenky brzy dostaly další tři sourozence.
Nová maminka, která obě holčičky milovala jako své vlastní děti, však zemřela, když bylo Marii sedm let. Rovněž na další „macechu“ Marie vzpomínala jen v dobrém. Byla to Xaverine Kolowrat-Krakowsky, která jako první objevila Mariin literární talent a všemožně ji podporovala. Velký vliv na výchovu obou děvčátek měly zpočátku dvě laskavé české chůvy a také jejich vlastní babička, která u nich zůstala, i když se Mariin otec znovu oženil.
Rodina se rozrostla o další dvě děti a střídala letní pobyty na Moravě se zimními ve Vídni. O všestranné vzdělání dbala především hraběnka Xaverine, velká milovnice umění. S ní Marie navštěvovala ve Vídni salony, kde se dozvídala o nejnovějších společenských či kulturních událostech. Spolu prý také nevynechaly jedinou premiéru v Burgtheateru, kde měla rodina vlastní lóži. To už začala Marie psát, nejdříve básně ve francouzštině. Po českých chůvách totiž dostala Marie francouzskou a pak i německou guvernantku, takže si rychle osvojila i tyto jazyky. Navíc hrabě Dubský s rodinou komunikoval francouzsky.
Foto: Marie von Ebner-Eschenbach v roce 1873
Karl von Blaas, Public domain, via Wikimedia Commons
Brzy začala Marie psát i německy a opět to byla její nevlastní matka hraběnka Xaverine, která ji povzbuzovala. Díky svým konexím zařídila, aby si Mariiny literární pokusy přečetl tehdy známý spisovatel Franz Grillparzer, který se o nich vyjádřil pochvalně a dodal jí tolik potřebnou odvahu. Tehdy se Marie rozhodla, že bude spisovatelkou! Díky nadšení pro divadlo to nejdříve zkoušela s divadelními hrami. Pro začátek si zrovna nevybrala jednoduchý žánr. Její divadelní hry moc úspěšné nebyly. Naštěstí ji to neodradilo! Začala psát povídky a později romány a s nimi prorazila! To už byla vdaná za svého bratrance Moritze von Ebner-Eschenbach. Mariin otec a Moritzova matka Helena byli sourozenci. O patnáct let starší manžel, kterého v dětství považovala za strýčka, byl vzdělaný muž, který vyučoval fyziku a chemii na Ženijní akademii.
Také on Marii podporoval v její literární činnosti. Největšího úspěchu dosáhla románem Božena, který vyprávěl o laskavé chůvě, jež se starala o osiřelé děvčátko, čímž vzdala hold své milované chůvě Anince, na niž celý život vzpomínala. Námětem románu Obecní dítě byl osud opuštěného syna vraha, kterého se ujal místní pastýř. Třebaže pak žila v blahobytu ve Vídni, nezapomínala na venkovany ze svého moravského rodiště. A nezůstalo jen u slov. Naštěstí nebyla finančně závislá na svých honorářích, takže si z nich mohla dovolit podporovat zdislavický chudobinec, k němuž nechala postavit útulek pro opuštěné děti. Vlastní děti jí bohužel osud nedopřál, i když manželství bylo šťastné.
Foto: Marie von Ebner-Eschenbach s manželem Moritz von Ebner-Eschenbach, c. 1865
Ludwig Angerer, Public domain, via Wikimedia Commons
Kromě literatury měla Marie ještě jednu velkou vášeň. Milovala hodinky, sbírala je a ve Vídni dokonce absolvovala hodinářskou školu, což bylo v té době u ženy nevídané. Svou sbírku, v níž jsou kapesní, nákrční a stolní hodinky, z velké části odkázala chudobinci ve Zdislavicích, odkud byla předána do Muzea hodin ve Vídni. Rovněž studovala námořní navigaci, námořní válečnictví, ale také telegraf či elektřinu. Literatura však u ní zůstala na prvním místě. Postupně začala být Marie známou autorkou nejen v monarchii, ale v celé Evropě a stala se tak inspirací pro mladé nadějné autorky, které se díky jejímu úspěchu také začaly věnovat literární činnosti.
Za svého života se dočkala i řady ocenění. V roce 1898 ji císař František Josef I. jako první ženu vyznamenal nejvyšším rakouským civilním řádem – čestným křížem za umění a literaturu. O dva roky později zase získala jako první žena čestný doktorát na vídeňské univerzitě. Největší poctou, které se jí dostalo, byla v letech 1910 a 1911 dvojí nominace na Nobelovu cenu za literaturu. Tato mimořádná a pro nás neznámá spisovatelka, považována za jednu z nejvýznamnějších německy píšících autorek, se dožila úctyhodného věku 85 let. Zemřela uprostřed války v roce 1916.
Zdroj info: Fučíková, Renáta a kol.: Hrdinky, 2020, Říkovská, Petra: Zapomenutá moravská spisovatelka Marie Ebnerová z Eschenbachu, 2018
Na našem webu jste si mohli také přečíst o těchto zajímavých ženách:
- Vlasta Pittnerová, známá či zapomenutá spisovatelka?
- Karolina Světlá upadla po ztrátě vymodlené dcerky do těžkých depresí. Zachránilo ji psaní…
- Mezi dvěma muži - netypický milostný trojúhelník v dějinách české literatury
Nový komentář
Komentáře
Zajímavé čtení. Děkuji.
Pěkné
Zajímavé čtení o této paní . . .
Děkuji za článek
Byla moc krásná, zajímavý článek.
Děkujeme, neměla jsem o této ženě tušení....
A to si myslím, jak jsem sečtělá! Opravdu o ní čtu poprvé v životě. Děkuji za přínosnou informaci a poutavý článek.
Děkuji
zajímavý článek
Moc děkuji za krásné vyprávění a ano, vůbec jsem tuto ženu neznala. Ale již ji nadšeně googlím