Narodila se roku 1542. Její otec Jakub V. zemřel, když jí bylo 6 dní, a Marie po něm zdědila korunu. A již roku 1543 byla oficiálně korunována skotskou královnou.

1548 odjela do Francie, kde byla přijata u dvora. Oddělili ji od skotského doprovodu a vychovávali spolu s dětmi Jindřicha II. Připravovala se tam na svou budoucí úlohu francouzské královny.
Po té, co byla oficiálně zasnoubena s dauphinem Františkem, podepsala tři tajné dokumenty. Podle prvního z nich mělo Skotsko v případě Mariiny smrti bez potomků připadnout Francii. Podle druhého bylo Skotsko a všechny příjmy postoupeny francouzskému králi a jeho následníkům do doby, než budou Francii uhrazeny peníze vydané na obranu Skotska.
A nakonec třetí smlouvou se zavazovala nepodniknout z podnětu skotského parlamentu žádné kroky, které by odporovaly výše uvedeným podmínkám. O těchto smlouvách skotští zmocněnci oficiálně nevěděli.
Později jí bylo vyčítáno, že něco takového mohla podepsat. Na její omluvu by se dalo podotknout, že jí v té době bylo teprve 15 let.

Na svatbu si Marie oblékla bílé šaty, přestože to byla smuteční barva francouzských královen.

František zemřel v necelých 17 letech (měl nádor na mozku). Po manželově smrti se Marie rozhodovala, jestli se vrátit zpět do Skotska, nebo zůstat ve Francii jako královna-vdova. Rozhodla se vrátit do rodné země, a to přesto, že k plavbě nedostala povolení od Alžběty I. a bylo nebezpečí, že bude zajata Angličany. Plavba však dopadla dobře.

Její poddaní ji přivítali velikými demonstracemi, jejichž cílem bylo mladou královnu vyděsit. Nelíbilo se jim, že je katolička. Ale ona přes všechno naléhání zůstala své víře věrná.

Začalo se jednat o dalším Mariině sňatku. Alžběta I. navrhla Roberta Dudleyho, hraběte z Leicesteru, který byl považován za jejího milence. Tento návrh Marie samozřejmě odmítla. Druhým manželem a první, skutečnou láskou Marie Stuartovny, se stal Henry Stuart, lord Darnley, její nevlastní bratranec. Byl o 4 roky mladší než ona.
Svatba se konala v červenci 1565 v Holyroodu. Marie si na ní, jakožto vdova, oblékla černé šaty. Král Jindřich (jak se mu říkalo, přestože se nikdy nestal Mariiným spoluvladařem) se brzy po svatbě ukázal v pravém světle. Byl marnivý a majetku chtivý a podváděl ji. Nakonec Marie z lásky k němu vystřízlivěla. Ale byla v té době již těhotná. 1566 se jim narodil syn Jakub.

10. února 1567 Marie strávila večer v Kirk o´Fieldu. Byla navštívit Jindřicha, který se zde zotavoval z neštovic. Kolem jedenácté se vrátila na Holyrood. Ve dvě hodiny probudil obyvatele Edinburghu výbuch – z Kirk o´Fieldu zbyly trosky. V zahradě byli nalezeni dva uškrcení muži. Král a jeho sluha. Atentát byl vykonán na příkaz lorda Bothwella. Protože se králi podařilo při výbuchu vyváznou, spiklenci ho uškrtili.
Lord Bothwell byl předvolán před soud. Ten ho však osvobodil.

Hodnostáři a šlechtici chtěli, aby se Marie za Bothwella provdala. Ona odmítla, ale poté, co ji Bothwell unesl na hrad Dunbar, nakonec podlehla a vzala si ho. Tím pobouřila celé Skotsko. Byla zajata vzbouřenci a uvězněna na ostrově Lochleven. Zde ji donutili vzdát se trůnu ve prospěch svého syna, kterému byl teprve rok. Bothwell uprchl. Později byl zatčen a do konce života vězněn.

Královně se po roce věznění podařilo uprchnout do Anglie. Hledala zde ochranu u Alžběty, ta ji ale nechala zatknout.
Po 18 letech věznění v Anglii se Marie zapletla do spiknutí proti Alžbětě. Cílem bylo Alžbětino zavraždění a Mariino dosazení na anglický trůn. Spiknutí bylo odhaleno, když byla zachycena Mariina korespondence.
Alžběta dlouho nechtěla podepsat rozsudek smrti pro tak významnou osobu. Ale nakonec to udělala.

8. února 1587 byla Marie ve velkém sále hradu Fortheringhay sťata.  

Zdroj:
Marie Stuartovna, Antonia Froser
Velké záhady minulosti, Výběr, 1999
Dějiny Anglie, André Maurois

 

       
Reklama